Ма́серу (англ.: Maseru) — сталіца і самы вялікі горад Лесота, які размяшчаецца ў заходняй частцы краіны, каля мяжы з Паўднёва-Афрыканскай Рэспублікай, на рацэ . Насельніцтва складае 180 000 чалавек. Адначасова горад з’яўляецца сталіцай акругі Масеру.
Горад Масеру ![]()
Масеру на карце Лесота ![]() | ||||||||||||||||||
Медыяфайлы на Вікісховішчы |
На мове карэннага насельніцтва назву Maseru азначае «месца чырвоных пясчанікаў».
Гісторыя
Заснаваны ў 1869 годзе. Гэты невялікі горад стаў сталіцай краіны дзякуючы каралю у 1869 годзе. Потым Масеру быў сталіцай брытанскага пратэктарату Басута з 1869 да 1871 і з 1884 да 1966 года, калі Лесота атрымала незалежнасць. З 1966 года Масеру сталіца Каралеўства Лесота.
Эканоміка
Масеру з’яўляецца галоўным гандлёвым, культурны і турыстычным цэнтрам краіны. Развіццё атрымала харчовая прамысловасць. Значная частка насельніцтва займаецца сельскай гаспадаркай. Дзейнічаюць прадпрыемствы па перапрацоўцы сельскагаспадарчай прадукцыі, вытворчасці тканін, абутку, адзення. Існуе міжнародны аэрапорт. Чыгункай горад злучаецца з Паўднёва-Афрыканскай Рэспублікай.
Таксама ў Масеру дзейнічае .
Насельніцтва

|
Гарады-пабрацімы
Кобленц, Германія
Осцін, ЗША
Зноскі
- http://www.golesotho.co.za/Other%20Pages/Maseru.html
- https://www.citypopulation.de/Lesotho.html
- БелЭн 2000.
- Географические названия мира 2002.
- ГЭС 1989.
- : [в 35 т.] / гл. ред. Ю. С. Осипов. — М. : Большая Российская энциклопедия, 2004—2017.
Літаратура
- Ма́серу // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 10: Малайзія — Мугаджары / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2000. — Т. 10. — С. 167. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0169-9 (т. 10).
- Ма́серу // Энциклопедический географический словарь (руск.). — М.: РИПОЛ классик, 2011. — С. 418. — 800 с. — (Словари нового века). — 5 000 экз. — ISBN 978-5-386-03063-6.
- Ма́серу // Географические названия мира: Топонимический словарь: Ок. 5000 единиц (руск.) / ; Отв. ред. P. A. Агеева. — 2-е изд., стереотип.. — М.: Русские словари: ООО «Издательство Астрель»: ООО «Издательство ACT», 2002. — С. 262. — 512 с. — ISBN 5-17-001389-2 (ООО «Издательство ACT»), ISBN 5-271-00446-5 (ООО «Издательство Астрель»), ISBN 5-93259-014-9 (Издательство «Русские словари»).
- Ма́серу // Географический энциклопедический словарь: Географические названия (руск.) / Гл. ред. А. Ф. Трёшников; Ред. кол.: Э. Б. Алаев, П. М. Алампиев (зам. гл. ред.) и др. — 2-е изд., исправл. и дополн. — М.: Советская энциклопедия, 1989. — С. 306. — 592 с. — 210 000 экз. — ISBN 5-85270-057-6.
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Ma seru angl Maseru stalica i samy vyaliki gorad Lesota yaki razmyashchaecca y zahodnyaj chastcy krainy kalya myazhy z Paydnyova Afrykanskaj Respublikaj na race Naselnictva skladae 180 000 chalavek Adnachasova gorad z yaylyaecca stalicaj akrugi Maseru Gorad Maseru Kraina LesotaKaardynaty 29 19 pd sh 27 29 u d H G Ya OZasnavany 1869Ploshcha 138 km Vyshynya centra 1 600 mVodnyya ab ekty Kaledon d Naselnictva 343 541 chal 10 krasavika 2016 Chasavy poyas UTC 2Pashtovyya indeksy 100Maseru na karce LesotaMedyyafajly na Vikishovishchy Na move karennaga naselnictva nazvu Maseru aznachae mesca chyrvonyh pyaschanikay GistoryyaZasnavany y 1869 godze Gety nevyaliki gorad stay stalicaj krainy dzyakuyuchy karalyu u 1869 godze Potym Maseru byy stalicaj brytanskaga pratektaratu Basuta z 1869 da 1871 i z 1884 da 1966 goda kali Lesota atrymala nezalezhnasc Z 1966 goda Maseru stalica Karaleystva Lesota EkanomikaMaseru z yaylyaecca galoynym gandlyovym kulturny i turystychnym centram krainy Razviccyo atrymala harchovaya pramyslovasc Znachnaya chastka naselnictva zajmaecca selskaj gaspadarkaj Dzejnichayuc pradpryemstvy pa perapracoycy selskagaspadarchaj pradukcyi vytvorchasci tkanin abutku adzennya Isnue mizhnarodny aeraport Chygunkaj gorad zluchaecca z Paydnyova Afrykanskaj Respublikaj Taksama y Maseru dzejnichae NaselnictvaKingsvej u cantralnaj chastcy Maseru God Kolkasc1986 115 0001996 170 0002006 227 8802016 343 541Garady pabracimy Koblenc Germaniya Oscin ZShAZnoskihttp www golesotho co za Other 20Pages Maseru html https www citypopulation de Lesotho html BelEn 2000 Geograficheskie nazvaniya mira 2002 GES 1989 v 35 t gl red Yu S Osipov M Bolshaya Rossijskaya enciklopediya 2004 2017 LitaraturaMa seru Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 10 Malajziya Mugadzhary Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2000 T 10 S 167 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0169 9 t 10 Ma seru Enciklopedicheskij geograficheskij slovar rusk M RIPOL klassik 2011 S 418 800 s Slovari no vogo veka 5 000 ekz ISBN 978 5 386 03063 6 Ma seru Geograficheskie nazvaniya mira Toponimicheskij slovar Ok 5000 edinic rusk Otv red P A Ageeva 2 e izd stereotip M Russkie slo vari OOO Izdatelstvo Astrel OOO Izdatelstvo ACT 2002 S 262 512 s ISBN 5 17 001389 2 OOO Izdatelstvo ACT ISBN 5 271 00446 5 OOO Izdatelstvo Astrel ISBN 5 93259 014 9 Izdatelstvo Russkie slovari Ma seru Geograficheskij enciklopedicheskij slovar Geograficheskie nazvaniya rusk Gl red A F Tryoshnikov Red kol E B Alaev P M Alampiev zam gl red i dr 2 e izd ispravl i dopoln M Sovetskaya enciklopediya 1989 S 306 592 s 210 000 ekz ISBN 5 85270 057 6