Кальмары (Teuthida) — атрад дзесяціногіх малюскаў. Звычайна маюць памеры 0,25-0,5 м, але гіганцкія кальмары роду Architeuthis могуць дасягаць 20 метраў (улічваючы шчупальцы) і з'яўляюцца самымі буйнымі беспазваночнымі.
Кальмары | |||||||||||||||||||||||
![]() Sepioteuthis sepioidea | |||||||||||||||||||||||
Навуковая класіфікацыя | |||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
прамежныя рангі
| |||||||||||||||||||||||
Міжнародная навуковая назва | |||||||||||||||||||||||
Teuthida | |||||||||||||||||||||||
Падатрады і сямействы | |||||||||||||||||||||||
Myopsina Oegopsina | |||||||||||||||||||||||
|
Апісанне
Даўжыня ад 2 см да 5 м, гіганцкіх кальмараў да 18 м; маса больш за 300 кг (зрэдку да 1 т). Цела падоўжанае, верацёнападобнае. На галаве 8 рук і 2 шчупальцы. Вочы вялікія. Шкілет — вузкая рагавая пласцінка. Ёсць радула і чарнільны мяшок. Мелкаводныя кальмары здольны мяняць афарбоўку, глыбакаводныя — амаль празрыстыя ці аднатонныя. Многія кальмары маюць органы свячэння. Кальмары маюць пяць пар щупальцаў. Чацвёртая пара падоўжылася ў працэсе эвалюцыі. Размяшчэнне прысмоскаў на шчупальцы вар'іруецца. Адкладваюць яйцы.
Пашырэнне
Кальмары жывуць практычна ва ўсіх кліматычных паясах, уключаючы арктычны. Тыя, што насяляюць паўночныя моры маюць малы ў параўнанні з паўднёвымі суродзічамі памер і пераважна не маюць афарбоўкі.
Кормяцца рыбай і беспазваночнымі. Самі служаць кормам для кашалотаў і іншых кітападобных, рыб, птушах, ластаногіх.
Промысел

Многія віды кальмараў — аб'екты промыслу, сыравіна для фармацэўтычнай прамысловасці.
Літаратура
- Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 7: Застаўка — Кантата / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 1998. — Т. 7. — 604 с. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0130-3 (т. 7).
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Kalmary Teuthida atrad dzesyacinogih malyuskay Zvychajna mayuc pamery 0 25 0 5 m ale giganckiya kalmary rodu Architeuthis moguc dasyagac 20 metray ulichvayuchy shchupalcy i z yaylyayucca samymi bujnymi bespazvanochnymi KalmarySepioteuthis sepioideaNavukovaya klasifikacyyapramezhnyya rangi Damen EykaryyotyCarstva ZhyvyolyPadcarstva EymetazoiBez rangu Dvuhbakova simetrychnyyaBez rangu PershasnarotyyaNadtyp Typ MalyuskiKlas GalavanogiyaPadklas Nadatrad DzesyacinogiyaAtrad KalmaryMizhnarodnaya navukovaya nazvaTeuthidaPadatrady i syamejstvyMyopsina OegopsinaSistematyka na VikividahVyyavy na VikishovishchyITIS 82367NCBI 551290FW 15940ApisanneDayzhynya ad 2 sm da 5 m giganckih kalmaray da 18 m masa bolsh za 300 kg zredku da 1 t Cela padoyzhanae veracyonapadobnae Na galave 8 ruk i 2 shchupalcy Vochy vyalikiya Shkilet vuzkaya ragavaya plascinka Yosc radula i charnilny myashok Melkavodnyya kalmary zdolny myanyac afarboyku glybakavodnyya amal prazrystyya ci adnatonnyya Mnogiya kalmary mayuc organy svyachennya Kalmary mayuc pyac par shupalcay Chacvyortaya para padoyzhylasya y pracese evalyucyi Razmyashchenne prysmoskay na shchupalcy var iruecca Adkladvayuc yajcy PashyrenneKalmary zhyvuc praktychna va ysih klimatychnyh payasah uklyuchayuchy arktychny Tyya shto nasyalyayuc paynochnyya mory mayuc maly y paraynanni z paydnyovymi surodzichami pamer i peravazhna ne mayuc afarboyki Kormyacca rybaj i bespazvanochnymi Sami sluzhac kormam dlya kashalotay i inshyh kitapadobnyh ryb ptushah lastanogih PromyselSushacca vylaylenyya kalmary Yaponiya Mnogiya vidy kalmaray ab ekty promyslu syravina dlya farmaceytychnaj pramyslovasci LitaraturaBelaruskaya encyklapedyya U 18 t T 7 Zastayka Kantata Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 1998 T 7 604 s 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0130 3 t 7