Рабства — прымусовае падпарадкаванне адной асобы іншай, або адной групы людзей іншай. Раб не мае асабістых правоў уласнасці, яго можна было прадаць, забіць.

Рабства ў пэўных відах існавала ва ўсіх народаў, хоць не ўсюды развілася ў грамадска-эканамічную фармацыю. Рабаўладальніцкі лад як фармацыя існаваў з V ці IV тыс. да н. э. да III—V стст. н. э. Росквіту дасягнуў у Старажытнай Грэцыі (V—IV стст. да н. э.) і Рыме (з II ст. да н. э.). У Кітаі рабаўладальніцкі лад заменены феадальным яшчэ ў I тыс. да н. э. У старажытных славян, германцаў і іншых рабства было толькі ў выглядзе ўкладу. У рабаўладальніцкім грамадстве асноўнымі антаганістычнымі класамі былі рабы і рабаўладальнікі; існаваў таксама клас дробных вытворцаў — свабодных сялян і рамеснікаў. Паводле становішча, замацаванага юрыдычнымі нормамі, раб быў маёмасцю: гаспадар мог яго купіць, прадаць і ў некаторых рэдкіх выпадках — забіць.
У залежнасці ад гістарычных тыпаў і разнавіднасцей рабаўладальніцкіх грамадстваў і дзяржаў, а таксама этапаў іх развіцця адрозніваюць патрыярхальнае рабства (характэрна для часоў распаду абшчынна-родавага ладу і зараджэння класаў), усходняе (у Старажытнай Індыі і Кітаі рабы належалі дзяржаве, храмам, уладарам і асобным прадстаўнікам знаці) і антычнае (краіны міжземнаморскага басейна). На тэрыторыі Беларусі ў час распаду абшчынна-родавага ладу існавала патрыярхальнае рабства, але рабаўладальніцтва не набыло тут класічных рыс і не стала асновай вытворчасці.
У XVI—XVIII стст. у Іспаніі, Партугаліі і Вялікабрытаніі, а ў Амерыцы — у XVIII—XIX стст. рабская праца сталася падмуркам эканомікі, мільёны афрыканцаў вывозіліся з кантыненту ў іншыя краіны і выкарыстоўваліся як бескаштоўныя прылады працы, працуючы на плантацыях, а пазней — на мануфактурах. Шмат хто з іх хутка паміраў, але ўсё адно выгода ад падобнай эксплуатацыі была велічэзнай.
Рабства ў Брытанскай імперыі было забароненае ў 1833 г., у ЗША — часткова ў 1-й палове XIX ст., канчаткова — у час Грамадзянскай вайны (1863). Аднак нелегальна рабства працягвае існаваць у некаторых краінах і ў наш час.
Зноскі
- International Labour Organisation. A Global Alliance Against Forced Labour. ISBN 92-2-115360-6.
Літаратура
- Рабаўладальніцкі лад // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі. У 6 т. Т. 6. Кн. 1: Пузыны — Усая / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў (галоўны рэд.) і інш.; Маст. Э. Э. Жакевіч. — Мн. : БелЭн, 2001. — С. 26. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0214-8.
![]() | Рабства на Вікісховішчы |
---|
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Rabstva prymusovae padparadkavanne adnoj asoby inshaj abo adnoj grupy lyudzej inshaj Rab ne mae asabistyh pravoy ulasnasci yago mozhna bylo pradac zabic Rabstva y peynyh vidah isnavala va ysih naroday hoc ne ysyudy razvilasya y gramadska ekanamichnuyu farmacyyu Rabayladalnicki lad yak farmacyya isnavay z V ci IV tys da n e da III V stst n e Roskvitu dasyagnuy u Starazhytnaj Grecyi V IV stst da n e i Ryme z II st da n e U Kitai rabayladalnicki lad zameneny feadalnym yashche y I tys da n e U starazhytnyh slavyan germancay i inshyh rabstva bylo tolki y vyglyadze ykladu U rabayladalnickim gramadstve asnoynymi antaganistychnymi klasami byli raby i rabayladalniki isnavay taksama klas drobnyh vytvorcay svabodnyh syalyan i ramesnikay Pavodle stanovishcha zamacavanaga yurydychnymi normami rab byy mayomascyu gaspadar mog yago kupic pradac i y nekatoryh redkih vypadkah zabic U zalezhnasci ad gistarychnyh typay i raznavidnascej rabayladalnickih gramadstvay i dzyarzhay a taksama etapay ih razviccya adroznivayuc patryyarhalnae rabstva harakterna dlya chasoy raspadu abshchynna rodavaga ladu i zaradzhennya klasay ushodnyae u Starazhytnaj Indyi i Kitai raby nalezhali dzyarzhave hramam uladaram i asobnym pradstaynikam znaci i antychnae krainy mizhzemnamorskaga basejna Na terytoryi Belarusi y chas raspadu abshchynna rodavaga ladu isnavala patryyarhalnae rabstva ale rabayladalnictva ne nabylo tut klasichnyh rys i ne stala asnovaj vytvorchasci U XVI XVIII stst u Ispanii Partugalii i Vyalikabrytanii a y Amerycy u XVIII XIX stst rabskaya praca stalasya padmurkam ekanomiki milyony afrykancay vyvozilisya z kantynentu y inshyya krainy i vykarystoyvalisya yak beskashtoynyya prylady pracy pracuyuchy na plantacyyah a paznej na manufakturah Shmat hto z ih hutka pamiray ale ysyo adno vygoda ad padobnaj ekspluatacyi byla velicheznaj Rabstva y Brytanskaj imperyi bylo zabaronenae y 1833 g u ZShA chastkova y 1 j palove XIX st kanchatkova u chas Gramadzyanskaj vajny 1863 Adnak nelegalna rabstva pracyagvae isnavac u nekatoryh krainah i y nash chas ZnoskiInternational Labour Organisation A Global Alliance Against Forced Labour ISBN 92 2 115360 6 LitaraturaRabayladalnicki lad Encyklapedyya gistoryi Belarusi U 6 t T 6 Kn 1 Puzyny Usaya Redkal G P Pashkoy galoyny red i insh Mast E E Zhakevich Mn BelEn 2001 S 26 10 000 ekz ISBN 985 11 0214 8 Rabstva na Vikishovishchy