Сота, таксама сесота, сесута (саманазва: Sesotho) — мова, распаўсюджаная ў Паўднёвай Афрыцы, пераважна ў Лесота і ПАР. Родная мова народа басута. Належыць да моўнай групы банту. Агульная колькасць носьбітаў (2016 г.) - каля 5,7 млн.
Сота | |
---|---|
![]() | |
Саманазва | Sesotho |
Краіны | ПАР, Лесота |
Рэгіёны | Паўднёвая Афрыка |
Афіцыйны статус | ![]() ![]() |
Арганізацыя, якая рэгулюе | Pan South African Language Board[d] |
Агульная колькасць носьбітаў | 5,7 млн. (2016) |
Класіфікацыя | |
Катэгорыя | |
| |
Пісьменнасць | лацінка |
Моўныя коды | |
ДАСТ 7.75–97 | сот 618 |
ISO 639-1 | st |
ISO 639-2 | sot |
ISO 639-3 | sot |
ses | |
Ethnologue | sot |
Linguasphere | 99-AUT-ee |
Guthrie | S33 |
IETF | st |
Glottolog | sout2807 |
![]() |
Гісторыя
Мова сота сфарміравалася ў XIX ст. на аснове дыялекта секвена моў тсвана-сота, распаўсюджанага ў дзяржаве Машвешвэ I. Па яго прапанове місіянеры Парыжскай евангелічнай місіі склалі алфавіт на аснове лацінкі і пачалі друкаваць тэксты на прывезенай імі друкавальнай машыне. У 1842 г. імі была выдадзена арфаграфія і слоўнік сота. З 1966 г. сота з'яўляецца дзяржаўнай мовай Лесота.
У 1951 г. у ПАР для стандартызацыі мовы сота быў створаны камітэт мовы сота, які працаваў да 1957 г. З 1960 г. мова сота выкарыстоўваецца на радыё, з 1982 г. — на тэлебачанні. У 1994 г. набыла афіцыйны характар у ПАР.
Дыялекты
Мова сота мае лакальныя гутарковыя дыялекты, аднак іх колькасць з'яўляецца спрэчнай, паколькі некаторыя дыялекты адносяць да другіх моў групы тсвана-сота.
У нашы дні існуюць дыялектныя адрозненні ў пісьмовых мовах Лесота і ПАР. Прыклады гэтых адрозненняў:
Сота Лесота | Сота ПАР | Пераклад |
---|---|---|
E | Ee | Так |
E-e | Tjhee | Не |
Kea leboha | Ke a leboha | Дзякуй |
Lebitso la hau u mang? | Lebitso la hao ke mang? | Якое ваша імя? |
U lula kae? | O dula kae? | Дзе вы жывяце? |
U lilemo tse kae? | O dilemo tse kae? | Колькі вам гадоў? |
Для паляпшэння артыкула пажадана |
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Sota taksama sesota sesuta samanazva Sesotho mova raspaysyudzhanaya y Paydnyovaj Afrycy peravazhna y Lesota i PAR Rodnaya mova naroda basuta Nalezhyc da moynaj grupy bantu Agulnaya kolkasc nosbitay 2016 g kalya 5 7 mln SotaSamanazva SesothoKrainy PAR LesotaRegiyony Paydnyovaya AfrykaAficyjny status Lesota Paydnyova Afrykanskaya RespublikaArganizacyya yakaya regulyue Pan South African Language Board d Agulnaya kolkasc nosbitay 5 7 mln 2016 KlasifikacyyaKategoryyagrupa bantuTsvana sota dd dd dd Pismennasc lacinkaMoynyya kodyDAST 7 75 97 sot 618ISO 639 1 stISO 639 2 sotISO 639 3 sotsesEthnologue sotLinguasphere 99 AUT eeGuthrie S33IETF stGlottolog sout2807Vikipedyya na getaj moveGistoryyaMova sota sfarmiravalasya y XIX st na asnove dyyalekta sekvena moy tsvana sota raspaysyudzhanaga y dzyarzhave Mashveshve I Pa yago prapanove misiyanery Paryzhskaj evangelichnaj misii sklali alfavit na asnove lacinki i pachali drukavac teksty na pryvezenaj imi drukavalnaj mashyne U 1842 g imi byla vydadzena arfagrafiya i sloynik sota Z 1966 g sota z yaylyaecca dzyarzhaynaj movaj Lesota U 1951 g u PAR dlya standartyzacyi movy sota byy stvorany kamitet movy sota yaki pracavay da 1957 g Z 1960 g mova sota vykarystoyvaecca na radyyo z 1982 g na telebachanni U 1994 g nabyla aficyjny haraktar u PAR DyyalektyMova sota mae lakalnyya gutarkovyya dyyalekty adnak ih kolkasc z yaylyaecca sprechnaj pakolki nekatoryya dyyalekty adnosyac da drugih moy grupy tsvana sota U nashy dni isnuyuc dyyalektnyya adroznenni y pismovyh movah Lesota i PAR Pryklady getyh adroznennyay Sota Lesota Sota PAR PerakladE Ee TakE e Tjhee NeKea leboha Ke a leboha DzyakujLebitso la hau u mang Lebitso la hao ke mang Yakoe vasha imya U lula kae O dula kae Dze vy zhyvyace U lilemo tse kae O dilemo tse kae Kolki vam gadoy Dlya palyapshennya artykula pazhadanaPastavic znoski z dakladnejshym ukazannem krynicy Peraklasci tekst z inshaj movy na belaruskuyu Sesotho Online section