Аксіёма (стар.-грэч.: ἀξίωμα — сцвярджэнне, становішча) або пастулат — сцвярджэнне, прыманае без доказаў.
Аксіяматызацыя тэорыі — відавочнае ўказанне канчатковага набору аксіём. Сцвярджэнні, якія выцякаюць з аксіём, завуцца тэарэмамі.
Прыклады розных, але раўнасільных набораў аксіём можна сустрэць у матэматычнай логіцы і еўклідавай геаметрыі.
Набор аксіём завецца несупярэчлівым, калі з аксіём набору, карыстаючыся правіламі логікі, нельга прыйсці да супярэчнасці. Аксіёмы з'яўляюцца свайго роду «пунктамі адліку» для пабудовы любой навукі, пры гэтым самі яны не даказваюцца, а выводзяцца непасрэдна з эмпірычнага назірання ().
Упершыню тэрмін «аксіёма» сустракаецца ў Арыстоцеля (—) і перайшоў у матэматыку ад філосафаў Старажытнай Грэцыі. Еўклід адрознівае паняцці «пастулат» і «аксіёма», не тлумачачы іх адрознення. З часоў Баэцыя пастулаты перакладаюць як патрабаванні (petitio), аксіёмы — як агульныя паняцці. Першапачаткова слова «аксіёма» мела значэнне «ісціна, відавочная сама па сабе». У розных манускрыптах Пачаткаў Еўкліда разбіццё сцвярджэнняў на аксіёмы і пастулаты рознае, не супадае іх парадак. Верагодна перапісчыкі прытрымваліся розных поглядаў на адрозненне гэтых паняццяў.
Гл. таксама
- Гіпотэза
- Пяты пастулат
- Еўклід
Літаратура
- Начала Евклида. Книги I—VI. М.-Л., 1950
- Гильберт Д. Основания геометрии. М.-Л., 1948
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Aksiyoma star grech ἀ3iwma scvyardzhenne stanovishcha abo pastulat scvyardzhenne prymanae bez dokazay Aksiyamatyzacyya teoryi vidavochnae ykazanne kanchatkovaga naboru aksiyom Scvyardzhenni yakiya vycyakayuc z aksiyom zavucca tearemami Pryklady roznyh ale raynasilnyh naboray aksiyom mozhna sustrec u matematychnaj logicy i eyklidavaj geametryi Nabor aksiyom zavecca nesupyarechlivym kali z aksiyom naboru karystayuchysya pravilami logiki nelga pryjsci da supyarechnasci Aksiyomy z yaylyayucca svajgo rodu punktami adliku dlya pabudovy lyuboj navuki pry getym sami yany ne dakazvayucca a vyvodzyacca nepasredna z empirychnaga nazirannya Upershynyu termin aksiyoma sustrakaecca y Arystocelya i perajshoy u matematyku ad filosafay Starazhytnaj Grecyi Eyklid adroznivae panyacci pastulat i aksiyoma ne tlumachachy ih adroznennya Z chasoy Baecyya pastulaty perakladayuc yak patrabavanni petitio aksiyomy yak agulnyya panyacci Pershapachatkova slova aksiyoma mela znachenne iscina vidavochnaya sama pa sabe U roznyh manuskryptah Pachatkay Eyklida razbiccyo scvyardzhennyay na aksiyomy i pastulaty roznae ne supadae ih paradak Veragodna perapischyki prytrymvalisya roznyh poglyaday na adroznenne getyh panyaccyay Gl taksamaGipoteza Pyaty pastulat EyklidLitaraturaNachala Evklida Knigi I VI M L 1950 Gilbert D Osnovaniya geometrii M L 1948