Кнос (грэч. Κνωσσός) — старажытны горад на в-ве Крыт, адзін з найважнейшых цэнтраў эгейскай культуры.

Паселішча на месцы Кноса існавала з часоў неаліту; яно павялічылася ў раннемінойскі перыяд (каля 3000 — 2000 да н.э.), каля 2200 ці 2000 да н.э. Кнос стаў сталіцай магутнага царства. Найвышэйшы ўздым яго прыпадае на познамінойскі перыяд (каля 1600 — каля 1470 да н.э.), калі яго цары сталі вярхоўнымі правіцелямі магутнай дзяржавы са значнай цэнтралізацыяй кіраўніцтва і гаспадарчага жыцця.
Кноскі палац

Пры археалагічных даследаваннях выяўлены жылыя пабудовы, палацы, прылады вытворчасці, зброя, побытавыя рэчы, т.зв. архіў Кноскага палаца (таблічкі са складовым пісьмом).
Іншыя археалагічныя аб'екты
У Кносе пры археалагічных раскопках выяўлены таксама Малы палац, Царская віла, т.зв. караван-сарай, рэшткі каменных жылых дамоў 1-й пал. ІІ тыс. да н.э. На ўскраіне горада — манументальныя грабніцы (у т.л. т.зв. Храмавая грабніца, каля 1700—1450 да н.э.) і могілкі.
Літаратура
- БЭ ў 18 тамах. Т.8, Мн., 1999, С.364
![]() | Кнос на Вікісховішчы |
---|
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Knos grech Knwssos starazhytny gorad na v ve Kryt adzin z najvazhnejshyh centray egejskaj kultury Palac u Knose Fragment zabudovy XVI st da n e Paselishcha na mescy Knosa isnavala z chasoy nealitu yano pavyalichylasya y ranneminojski peryyad kalya 3000 2000 da n e kalya 2200 ci 2000 da n e Knos stay stalicaj magutnaga carstva Najvyshejshy yzdym yago prypadae na poznaminojski peryyad kalya 1600 kalya 1470 da n e kali yago cary stali vyarhoynymi pravicelyami magutnaj dzyarzhavy sa znachnaj centralizacyyaj kiraynictva i gaspadarchaga zhyccya Knoski palacAsnoyny artykul Knoski palac Inter er zaly palaca y Knose z rospisam u marskim styli XVI pach XV st da n e Pry arhealagichnyh dasledavannyah vyyayleny zhylyya pabudovy palacy prylady vytvorchasci zbroya pobytavyya rechy t zv arhiy Knoskaga palaca tablichki sa skladovym pismom Inshyya arhealagichnyya ab ektyU Knose pry arhealagichnyh raskopkah vyyayleny taksama Maly palac Carskaya vila t zv karavan saraj reshtki kamennyh zhylyh damoy 1 j pal II tys da n e Na yskraine gorada manumentalnyya grabnicy u t l t zv Hramavaya grabnica kalya 1700 1450 da n e i mogilki LitaraturaBE y 18 tamah T 8 Mn 1999 S 364 Knos na Vikishovishchy