Мора Альбара́н — самае заходняе мора ў складзе Міжземнага мора. Яно размешчана непасрэдна перад Гібралтарскім пралівам і дасягае ў даўжыню каля 400 км, а ў шырыню 200 км, характарызуецца глыбінямі ад 1000 да 1500 м, максімум да 2000 м у самай усходняй частцы. Марфалогія дна складаная, вылучаюцца некалькі ўнутраных упадзін і падводных хрыбтоў. Самы вялікі хрыбет распасціраецца з паўночнага ўсходу на паўднёвы захад і выходзіць вышэй узроўню мора ў выглядзе невялікага вулканічнага вострава , размешчанага ў цэнтры басейна. Хрыбет размяжоўвае басейн на тры суббасейны: заходні, паўднёвы і ўсходні Альбаран. Мора названа па астраўку (5 кв. км) Альбаран, змешчанаму ў гэтым моры; яго назва ад ісп. albor 'беласць', 'світанак', 'пачатак', хутчэй за ўсё, у першым, каляровым значэнні. Але калі дапусціць, што першаснай была назва мора, то яна можа быць растлумачана з значэння 'пачатак', бо гэтае мора ўяўляе сабой пачатак Міжземнага мора.

Літаратура
- Географический энциклопедический словарь. Москва. «Советская энциклопедия». 1989. стор. 25 (руск.)
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Mora Albara n samae zahodnyae mora y skladze Mizhzemnaga mora Yano razmeshchana nepasredna perad Gibraltarskim pralivam i dasyagae y dayzhynyu kalya 400 km a y shyrynyu 200 km haraktaryzuecca glybinyami ad 1000 da 1500 m maksimum da 2000 m u samaj ushodnyaj chastcy Marfalogiya dna skladanaya vyluchayucca nekalki ynutranyh upadzin i padvodnyh hrybtoy Samy vyaliki hrybet raspasciraecca z paynochnaga yshodu na paydnyovy zahad i vyhodzic vyshej uzroynyu mora y vyglyadze nevyalikaga vulkanichnaga vostrava razmeshchanaga y centry basejna Hrybet razmyazhoyvae basejn na try subbasejny zahodni paydnyovy i yshodni Albaran Mora nazvana pa astrayku 5 kv km Albaran zmeshchanamu y getym mory yago nazva ad isp albor belasc svitanak pachatak hutchej za ysyo u pershym kalyarovym znachenni Ale kali dapuscic shto pershasnaj byla nazva mora to yana mozha byc rastlumachana z znachennya pachatak bo getae mora yyaylyae saboj pachatak Mizhzemnaga mora Vyglyad z kosmasuLitaraturaGeograficheskij enciklopedicheskij slovar Moskva Sovetskaya enciklopediya 1989 stor 25 rusk