Сма́льта (ад ням.: Smalte або Schmalte, ад schmelzen — плавіць, італ.: Smalto — эмаль) — можа азначаць ярка-сінюю фарбу, атрыманую з і кобальту; або каляровае штучнае шкло, вырабленае па спецыяльных тэхналогіях выплаўлення з даданнем аксідаў металаў, роўна як і кавалачкі рознай формы, атрыманыя з яго метадам калкі або рэзкі. Кавалачкі смальты з’яўляюцца традыцыйным матэрыялам для стварэння мазаічных пано, у манументальным мастацтве.

Адрозніваюць празрыстую і глухую (у шкло дадаюць двухвокіс волава, вокіс сурмы і інш.). Таксама існуюць жылістая і плямістая смальты, у якіх метадам тэрмічнай апрацоўкі злучаны матэрыялы розных колераў і адценняў. Ужываючы фольгу, якая змяшчаецца паміж асноўным і покрыўным слоем, атрымліваюць залатую і сярэбраную смальты.
Смальта вядома з антычных часоў. Яе пачалі выкарыстоўваць у якасці дапаўнення да мазаікі. Больш багатую па адценням смальту выкарыстоўвалі ў Візантыі, Старажытнай Русі, у Італіі. У XVII—XIX стагоддзях у Еўропе смальту выкарыстоўвалі ў мэтах імітацыі жывапісу. На Беларусі смальта вядомая з XI стагоддзя (Полацк).
Зноскі
Літаратура
- Сма́льта // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 15: Следавікі — Трыо / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2002. — Т. 15. — С. 46. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0251-2 (т. 15).
- Большая советская энциклопедия. — М. : Советская энциклопедия, 1969—1978. — (Большая советская энциклопедия : [в 30 т.] / гл. ред. А. М. Прохоров; 1969—1978). (руск.)
Спасылкі
- Смальта — разновидность стекла // Наука и жизнь, № 4, 2017. (руск.)
- Смальта // Российская академия художеств. Императрские мастерские Архівавана 16 ліпеня 2023. (руск.)
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Sma lta ad nyam Smalte abo Schmalte ad schmelzen plavic ital Smalto emal mozha aznachac yarka sinyuyu farbu atrymanuyu z i kobaltu abo kalyarovae shtuchnae shklo vyrablenae pa specyyalnyh tehnalogiyah vyplaylennya z dadannem aksiday metalay royna yak i kavalachki roznaj formy atrymanyya z yago metadam kalki abo rezki Kavalachki smalty z yaylyayucca tradycyjnym materyyalam dlya stvarennya mazaichnyh pano u manumentalnym mastactve Mazaika baziliki San Marka Venecyya Adroznivayuc prazrystuyu i gluhuyu u shklo dadayuc dvuhvokis volava vokis surmy i insh Taksama isnuyuc zhylistaya i plyamistaya smalty u yakih metadam termichnaj apracoyki zluchany materyyaly roznyh koleray i adcennyay Uzhyvayuchy folgu yakaya zmyashchaecca pamizh asnoynym i pokryynym sloem atrymlivayuc zalatuyu i syarebranuyu smalty Smalta vyadoma z antychnyh chasoy Yae pachali vykarystoyvac u yakasci dapaynennya da mazaiki Bolsh bagatuyu pa adcennyam smaltu vykarystoyvali y Vizantyi Starazhytnaj Rusi u Italii U XVII XIX stagoddzyah u Eyrope smaltu vykarystoyvali y metah imitacyi zhyvapisu Na Belarusi smalta vyadomaya z XI stagoddzya Polack ZnoskiBelEn 2002 LitaraturaSma lta Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 15 Sledaviki Tryo Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2002 T 15 S 46 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0251 2 t 15 Bolshaya sovetskaya enciklopediya M Sovetskaya enciklopediya 1969 1978 Bolshaya sovetskaya enciklopediya v 30 t gl red A M Prohorov 1969 1978 rusk SpasylkiSmalta raznovidnost stekla Nauka i zhizn 4 2017 rusk Smalta Rossijskaya akademiya hudozhestv Imperatrskie masterskie Arhivavana 16 lipenya 2023 rusk