Azərbaycanca  AzərbaycancaБеларуская  БеларускаяDeutsch  DeutschEnglish  EnglishFrançais  FrançaisҚазақ  ҚазақLietuvių  LietuviųРусский  Русскийภาษาไทย  ภาษาไทยTürkçe  TürkçeУкраїнська  Українська
Падтрымка
www.global-by3.nina.az
  • Галоўная
  • Вікіпедыя
  • Музыка

Сыктыўка р руск Сыктывкар горад з 1780 года у Расіі адміністрацыйны цэнтр Рэспублікі Комі Насельніцтва 247 5 тыс чал 200

Сыктыўкар

  • Галоўная старонка
  • Вікіпедыя
  • Сыктыўкар

Сыктыўка́р (руск.: Сыктывкар) — горад (з 1780 года) у Расіі, адміністрацыйны цэнтр Рэспублікі Комі. Насельніцтва 247,5 тыс. чал. (2005). Заснаваны ў 1586 годзе.

Горад
Сыктыўкар
руск.: Сыктывкар
image image
Герб Сцяг[d]
image
Краіна
image Расія
Рэгіён
Комі
Каардынаты
61°40′ пн. ш. 50°49′ у. д.HGЯO
Кіраўнік
Іван Паздзееў[d]
Заснаваны
1780
Першая згадка
1586
Горад з
1780
Плошча
152 км²
Вышыня цэнтра
172 м
Насельніцтва
  • ▼245 083 чал. (1 студзеня 2018)
Часавы пояс
UTC+03:00
Тэлефонны код
8212
Паштовыя індэксы
167000, 167002, 167004, 167005, 167009, 167011, 167014, 167018, 167023, 167026 і 167031
Афіцыйны сайт
syktyvkar.komi.com
Сыктыўкар на карце Расіі
image
image
Медыяфайлы на Вікісховішчы

Горад размешчаны на левым беразе ракі Сысала, за 1515 км на паўночны ўсход ад Масквы.

Сыктыўкар — вялікі прамысловы цэнтр на поўначы Расіі. Горад мае каля 40 буйных прамысловых прадпрыемстваў, адна траціна якіх мае ўсерасійскае значэнне. Асноўнымі вытворцамі з’яўляюцца Сыктыўкарскі ЛВК — першае прадпрыемства цэлюлозна-папяровай прамысловасці ў рэспубліцы і фабрыка нятканых матэрыялаў — першае прадпрыемства тэкстыльнай прамысловасці ў рэспубліцы, Сыктыўкарскі ЛДК — прадпрыемства дрэваапрацоўкі. Прамысловасць горада прадстаўленая больш, чым 10 галінамі. На долю лясной, дрэваапрацоўчай і цэлюлозна-папяровай прыходзіцца каля 62 % таварнай прадукцыі.

У горадзе шэраг вышэйшых навучальных устаноў і іх філіялаў, самымі буйнымі з якіх з’яўляюцца: Сыктыўкарскі дзяржаўны ўніверсітэт, Комі дзяржаўны педагагічны інстытут, Сыктыўкарскі лясны інстытут, Комі рэспубліканская акадэмія дзяржаўнай службы і кіравання. Ёсць Комі навуковы цэнтр Расійскай акадэміі навук.

Насельніцтва

  • 1939 год — 24 тыс. жыхароў.
  • 1959 год — 69 тыс. жыхароў.
  • 1970 год — 125 тыс. жыхароў.
  • 1975 год — 152 тыс. жыхароў.
  • 1987 год — 224 тыс. жыхароў.
  • 2000 год — 230 тыс. жыхароў.
  • 2010 год — 235 845 жыхароў.
  • 2018 год — 245 083 жыхароў.
  • 2019 год — 244,8 тыс. жыхароў.

Гарады-пабрацімы

  • image Cullera[d], Іспанія (1997)
  • image Kemer[d], Турцыя
  • image Атырау, Казахстан
  • image Дэбрэцэн, Венгрыя (1992)[…]
  • image Ловеч, Балгарыя (27 мая 1980)[…]
  • image Лос-Альтас, ЗША (1998)
  • image Магілёў, Беларусь
  • image Таюань, Кітай (1994)

Крыніцы

  1. 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года — Federal State Statistics Service. Праверана 23 студзеня 2019.
    <a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q2624680"></a>
  2. БелЭн 2002.
  3. ВСЭ 1976.
  4. ГЭС 1989.
  5. Численность постоянного населения Российской Федерации по городам, поселкам городского типа и районам на 1 января 2010 г. Архівавана 1 лютага 2012.
  6.  : [в 35 т.] / гл. ред. Ю. С. Осипов. — М. : Большая Российская энциклопедия, 2004—2017.
  7. http://сыктывкар.рф/administration/upravlenie-informatsii-i-organizatsionnoj-raboty/novosti/19945-stolitsu-komi-s-ocherednym-vizitom-posetit-delegatsiya-tajyuanya-pobratima-syktyvkara
  8. https://www.kemer.bel.tr/en/our-cities/komi-cumhuriyeti-siktivkar1.html
  9. https://www.debrecen.hu/assets/media/file/hu/18334/debrecen2023-bid-book-final.pdf
  10. http://www.cidadesglocais.org/index.php?municipio=45#.WgDEzYgxmHs

Літаратура

  • Сыктыўка́р // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 15: Следавікі — Трыо / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2002. — Т. 15. — С. 319—320. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0251-2 (т. 15).
  • Сыктывка́р // Географический энциклопедический словарь: Географические названия (руск.) / Гл. ред. А. Ф. Трёшников; Ред. кол.: Э. Б. Алаев, П. М. Алампиев (зам. гл. ред.) и др. — 2-е изд., исправл. и дополн. — М.: Советская энциклопедия, 1989. — С. 460. — 592 с. — 210 000 экз. — ISBN 5-85270-057-6.
  • Сыктывка́р // Географические названия мира: Топонимический словарь: Ок. 5000 единиц (руск.) / ; Отв. ред. P. A. Агеева. — 2-е изд., стереотип.. — М.: Русские сло­вари: ООО «Издательство Астрель»: ООО «Издательство ACT», 2002. — С. 403. — 512 с. — ISBN 5-17-001389-2 (ООО «Издательство ACT»), ISBN 5-271-00446-5 (ООО «Издательство Астрель»), ISBN 5-93259-014-9 (Издательство «Русские словари»).
  • Сыктывка́р // Энциклопедический географический словарь (руск.). — М.: РИПОЛ классик, 2011. — С. 648—649. — 800 с. — (Словари но­вого века). — 5 000 экз. — ISBN 978-5-386-03063-6.
  • Сыктывка́р // Географические названия Росии: Топонимический словарь: более 4000 единиц / . — М.: АСТ; Астрель, 2008. — С. 425. — 523 с. — 3 000 экз. — ISBN 978-5-17-054966-5 (Аст), ISBN 978-5-271-20728-0 (Астрель). (руск.)
  • Сыктывка́р // Т. 25. Струнино — Тихорецк. — М. : Советская энциклопедия, 1976. — (Большая советская энциклопедия : [в 30 т.] / гл. ред. А. М. Прохоров; 1969—1978). (руск.)

Спасылкі

  • image На Вікісховішчы ёсць медыяфайлы па тэме Сыктыўкар

Аўтар: www.NiNa.Az

Дата публікацыі: 20 Май, 2025 / 19:38

Syktyyka r rusk Syktyvkar gorad z 1780 goda u Rasii administracyjny centr Respubliki Komi Naselnictva 247 5 tys chal 2005 Zasnavany y 1586 godze Gorad Syktyykar rusk Syktyvkar Gerb Scyag d Kraina RasiyaRegiyon KomiKaardynaty 61 40 pn sh 50 49 u d H G Ya OKiraynik Ivan Pazdzeey d Zasnavany 1780Pershaya zgadka 1586Gorad z 1780Ploshcha 152 km Vyshynya centra 172 mNaselnictva 245 083 chal 1 studzenya 2018 Chasavy poyas UTC 03 00Telefonny kod 8212Pashtovyya indeksy 167000 167002 167004 167005 167009 167011 167014 167018 167023 167026 i 167031Aficyjny sajt syktyvkar komi comSyktyykar na karce RasiiMedyyafajly na Vikishovishchy Gorad razmeshchany na levym beraze raki Sysala za 1515 km na paynochny yshod ad Maskvy Syktyykar vyaliki pramyslovy centr na poynachy Rasii Gorad mae kalya 40 bujnyh pramyslovyh pradpryemstvay adna tracina yakih mae yserasijskae znachenne Asnoynymi vytvorcami z yaylyayucca Syktyykarski LVK pershae pradpryemstva celyulozna papyarovaj pramyslovasci y respublicy i fabryka nyatkanyh materyyalay pershae pradpryemstva tekstylnaj pramyslovasci y respublicy Syktyykarski LDK pradpryemstva drevaapracoyki Pramyslovasc gorada pradstaylenaya bolsh chym 10 galinami Na dolyu lyasnoj drevaapracoychaj i celyulozna papyarovaj pryhodzicca kalya 62 tavarnaj pradukcyi U goradze sherag vyshejshyh navuchalnyh ustanoy i ih filiyalay samymi bujnymi z yakih z yaylyayucca Syktyykarski dzyarzhayny yniversitet Komi dzyarzhayny pedagagichny instytut Syktyykarski lyasny instytut Komi respublikanskaya akademiya dzyarzhaynaj sluzhby i kiravannya Yosc Komi navukovy centr Rasijskaj akademii navuk Naselnictva1939 god 24 tys zhyharoy 1959 god 69 tys zhyharoy 1970 god 125 tys zhyharoy 1975 god 152 tys zhyharoy 1987 god 224 tys zhyharoy 2000 god 230 tys zhyharoy 2010 god 235 845 zhyharoy 2018 god 245 083 zhyharoy 2019 god 244 8 tys zhyharoy Garady pabracimy Cullera d Ispaniya 1997 Kemer d Turcyya Atyrau Kazahstan Debrecen Vengryya 1992 Lovech Balgaryya 27 maya 1980 Los Altas ZShA 1998 Magilyoy Belarus Tayuan Kitaj 1994 Krynicy26 Chislennost postoyannogo naseleniya Rossijskoj Federacii po municipalnym obrazovaniyam na 1 yanvarya 2018 goda Federal State Statistics Service Praverana 23 studzenya 2019 lt a href https wikidata org wiki Track Q2624680 gt lt a gt BelEn 2002 VSE 1976 GES 1989 Chislennost postoyannogo naseleniya Rossijskoj Federacii po gorodam poselkam gorodskogo tipa i rajonam na 1 yanvarya 2010 g Arhivavana 1 lyutaga 2012 v 35 t gl red Yu S Osipov M Bolshaya Rossijskaya enciklopediya 2004 2017 http syktyvkar rf administration upravlenie informatsii i organizatsionnoj raboty novosti 19945 stolitsu komi s ocherednym vizitom posetit delegatsiya tajyuanya pobratima syktyvkara https www kemer bel tr en our cities komi cumhuriyeti siktivkar1 html https www debrecen hu assets media file hu 18334 debrecen2023 bid book final pdf http www cidadesglocais org index php municipio 45 WgDEzYgxmHsLitaraturaSyktyyka r Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 15 Sledaviki Tryo Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2002 T 15 S 319 320 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0251 2 t 15 Syktyvka r Geograficheskij enciklopedicheskij slovar Geograficheskie nazvaniya rusk Gl red A F Tryoshnikov Red kol E B Alaev P M Alampiev zam gl red i dr 2 e izd ispravl i dopoln M Sovetskaya enciklopediya 1989 S 460 592 s 210 000 ekz ISBN 5 85270 057 6 Syktyvka r Geograficheskie nazvaniya mira Toponimicheskij slovar Ok 5000 edinic rusk Otv red P A Ageeva 2 e izd stereotip M Russkie slo vari OOO Izdatelstvo Astrel OOO Izdatelstvo ACT 2002 S 403 512 s ISBN 5 17 001389 2 OOO Izdatelstvo ACT ISBN 5 271 00446 5 OOO Izdatelstvo Astrel ISBN 5 93259 014 9 Izdatelstvo Russkie slovari Syktyvka r Enciklopedicheskij geograficheskij slovar rusk M RIPOL klassik 2011 S 648 649 800 s Slovari no vogo veka 5 000 ekz ISBN 978 5 386 03063 6 Syktyvka r Geograficheskie nazvaniya Rosii Toponimicheskij slovar bolee 4000 edinic M AST Astrel 2008 S 425 523 s 3 000 ekz ISBN 978 5 17 054966 5 Ast ISBN 978 5 271 20728 0 Astrel rusk Syktyvka r T 25 Strunino Tihoreck M Sovetskaya enciklopediya 1976 Bolshaya sovetskaya enciklopediya v 30 t gl red A M Prohorov 1969 1978 rusk SpasylkiNa Vikishovishchy yosc medyyafajly pa teme Syktyykar

Апошнія артыкулы
  • Май 19, 2025

    Рэты

  • Май 21, 2025

    Рэстаран

  • Май 19, 2025

    Рэспубліка Кіпр

  • Май 20, 2025

    Рэспубліка Комі

  • Май 20, 2025

    Рэспубліка Ірак

www.NiNa.Az - Студыя

  • Вікіпедыя
  • Музыка
Звяжыцеся з намі
Мовы
Звязацца з намі
DMCA Sitemap
© 2019 nina.az - Усе правы абаронены.
Аўтарскія правы: Dadash Mammadov
Бясплатны сайт для абмену дадзенымі і файламі з усяго свету.
Верхняя частка