Армянская мова (арм.: Հայերեն) уваходзіць у фрыгійска-армянскую падгрупу грэка-фрыгійска-армянскай групы палеабалканской галіны індаеўрапейскай сям’і моў. Сярод іх з’яўляецца адной з старажытнапісьменных.
Армянская | |
---|---|
![]() | |
Саманазва | Հայերեն |
Краіны | Арменіі, Расіі і іншых краінах свету |
Рэгіёны | Каўказ |
Афіцыйны статус | Арменіі |
Арганізацыя, якая рэгулюе | — |
Агульная колькасць носьбітаў | 9 мільёнаў |
Класіфікацыя | |
Катэгорыя | Мовы Еўразіі |
Індаеўрапейскія мовы
| |
Пісьменнасць | Армянскі алфавіт |
Моўныя коды | |
ДАСТ 7.75–97 | арм 055 |
ISO 639-1 | hy |
ISO 639-2 | hye і arm |
ISO 639-3 | hye |
arz | |
Ethnologue | hye |
Linguasphere | 57-AAA-a |
ABS ASCL | 4901 |
IETF | hy |
Glottolog | arme1241 і nucl1235 |
![]() |
Афіцыйны статус і выкарыстанне
Мова армян, дзяржаўная мова Арменіі. Агульная колькасць носьбітаў па ўсім свеце — каля 9 мільёнаў чалавек.
Сучасная літаратурная мова мае 2 варыянты: усходні (дзяржаўная мова Арменіі) і заходні (сродак зносін армян за мяжой).
Пісьменства
Армянскі алфавіт створаны Месропам Маштоцам у 405—406 гг.
Лінгвістычнае апісанне
Фанетыка багатая зычнымі — 30 фанем; 6 галосных. Самая развітая і багатая граматычная катэгорыя — дзеяслоў.
Гісторыя
Гісторыя літаратурнай мовы падзяляецца на 3 лерыяды: старажытнаармянская мова вядома з часу стварэння армянскага пісьма (V ст.), вусны яе варыянт выйшаў з ужытку ў ХІ ст., пісьмова-літаратурная (грабар) існавала да канца ХІХ ст.; сярэдні лерыяд — XII—XVI ст.; з XVII ст. фарміруецца новая літаратурная армянская мова.
Гл. таксама
- Армянскі каляндар
- Карабахскі дыялект
Літаратура
- Армянская мова // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 1: А — Аршын / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 1996. — Т. 1. — 552 с. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0036-6 (т. 1).
Спасылкі
На Вікісховішчы ёсць медыяфайлы па тэме Армянская мова
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Armyanskaya mova arm Հայերեն uvahodzic u frygijska armyanskuyu padgrupu greka frygijska armyanskaj grupy paleabalkanskoj galiny indaeyrapejskaj syam i moy Syarod ih z yaylyaecca adnoj z starazhytnapismennyh ArmyanskayaSamanazva ՀայերենKrainy Armenii Rasii i inshyh krainah svetuRegiyony KaykazAficyjny status ArmeniiArganizacyya yakaya regulyue Agulnaya kolkasc nosbitay 9 milyonayKlasifikacyyaKategoryya Movy EyraziiIndaeyrapejskiya movy ArmyanskayaPismennasc Armyanski alfavitMoynyya kodyDAST 7 75 97 arm 055ISO 639 1 hyISO 639 2 hye i armISO 639 3 hyearzEthnologue hyeLinguasphere 57 AAA aABS ASCL 4901IETF hyGlottolog arme1241 i nucl1235Vikipedyya na getaj moveAficyjny status i vykarystanneMova armyan dzyarzhaynaya mova Armenii Agulnaya kolkasc nosbitay pa ysim svece kalya 9 milyonay chalavek Suchasnaya litaraturnaya mova mae 2 varyyanty ushodni dzyarzhaynaya mova Armenii i zahodni srodak znosin armyan za myazhoj PismenstvaArmyanski alfavit stvorany Mesropam Mashtocam u 405 406 gg Lingvistychnae apisanneFanetyka bagataya zychnymi 30 fanem 6 galosnyh Samaya razvitaya i bagataya gramatychnaya kategoryya dzeyasloy GistoryyaGistoryya litaraturnaj movy padzyalyaecca na 3 leryyady starazhytnaarmyanskaya mova vyadoma z chasu stvarennya armyanskaga pisma V st vusny yae varyyant vyjshay z uzhytku y HI st pismova litaraturnaya grabar isnavala da kanca HIH st syaredni leryyad XII XVI st z XVII st farmiruecca novaya litaraturnaya armyanskaya mova Gl taksamaArmyanski kalyandar Karabahski dyyalektLitaraturaArmyanskaya mova Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 1 A Arshyn Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 1996 T 1 552 s 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0036 6 t 1 SpasylkiNa Vikishovishchy yosc medyyafajly pa teme Armyanskaya movaRazdzel Vikipedyi na move