Кайназой (кайназойская эра) — эра ў геалагічнай гісторыі Зямлі працягласцю ў 65,5 млн. гадоў, пачынаючы з вялікага вымірання відаў у канцы мелавога перыяду па цяперашні час. З грэчаскай перакладаецца як «новае жыццё» (καινός = новы + ζωή = жыццё). Кайназой дзеліцца на палеаген, неаген і чацвярцічны перыяд (антрапаген). Гістарычна кайназой падзяляюць на перыяды - трацічны (ад палеацэна да пліяцэна) і чацвярцічны (плейстацэн і галацэн), хоць большасць геолагаў ўжо не прызнаюць такога падзелу.
Літаратура
- Кайназойская эратэма, кайназой // Беларусь: энцыклапедычны даведнік / Рэдкал. Б. І. Сачанка (гал. рэд.) і інш.; Маст. М. В. Драко, А. М. Хількевіч. — Мн.: БелЭн, 1995. — С. 354—355. — 800 с. — 5 000 экз. — ISBN 985-11-0026-9.
Спасылкі
На Вікісховішчы ёсць медыяфайлы па тэме Фота і Відэа
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Geahranalagichnaya shkalaEon Era PeryyadF a n e r a z o j Kajnazoj ChacvyarcichnyNeagenPaleagenMezazoj MelYuraTryyasPaleazoj PermKarbonDevonSilurArdovikKembryjD a k e m b r y j P r a t e r a z o j Nea praterazoj EdyyakaryjKryagenijTonijMeza praterazoj StenijEktazijKalimijPalea praterazoj StateryjAraziryjRyasijSideryjA r h e j NeaarhejMezaarhejPaleaarhejEaarhejKatarhejKrynica Kajnazoj kajnazojskaya era era y gealagichnaj gistoryi Zyamli pracyaglascyu y 65 5 mln gadoy pachynayuchy z vyalikaga vymirannya viday u kancy melavoga peryyadu pa cyaperashni chas Z grechaskaj perakladaecca yak novae zhyccyo kainos novy zwh zhyccyo Kajnazoj dzelicca na paleagen neagen i chacvyarcichny peryyad antrapagen Gistarychna kajnazoj padzyalyayuc na peryyady tracichny ad paleacena da pliyacena i chacvyarcichny plejstacen i galacen hoc bolshasc geolagay yzho ne pryznayuc takoga padzelu LitaraturaKajnazojskaya eratema kajnazoj Belarus encyklapedychny davednik Redkal B I Sachanka gal red i insh Mast M V Drako A M Hilkevich Mn BelEn 1995 S 354 355 800 s 5 000 ekz ISBN 985 11 0026 9 SpasylkiNa Vikishovishchy yosc medyyafajly pa teme Fota i Videa