Патсда́м (ням.: Potsdam [ˈpɔt͡sdam], н.-луж.: Podstupim) — горад на ўсходзе Германіі, сталіца федэральнай зямлі Брандэнбург. Насельніцтва — 183 401 чалавек.
Горад
![]()
Патсдам на карце Германіі ![]() | ||||||||||||||||||||||||||||||
Медыяфайлы на Вікісховішчы |
Геаграфія
Патсдам знаходзіцца на паўднёвы захад ад Берліна. Плошча горада — 188,17 км². Найвышэйшы пункт — узвышша Малы Равенсберг, 114,2 м над узроўнем мора. Найніжэйшы пункт — сярэдні ўзровень вады ракі Хафель, 29 м над узроўнем мора.
Патсдам размешчаны ў сярэднім цячэнні Хафеля і налічвае больш за 20 унутраных вадаёмаў, сярод якіх рэкі, каналы і азёры. Ландшафт горада ў асноўным раўнінны, з марэннымі ўзгоркамі.
Клімат
Клімат горада — умераны, знаходзіцца пад уплывам атлантычных паветраных патокаў з поўначы і захаду і кантынентальнага клімату з усходу, з-за чаго сезонныя змены тэмператур меншыя за звычайныя кантынентальныя хістанні, але большыя чым у раўнамерным марскім клімаце на балтыйскім узбярэжжы.
Клімат Патсдама | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Паказчык | Сту | Лют | Сак | Кра | Май | Чэр | Ліп | Жні | Вер | Кас | Ліс | Сне | Год |
Сярэдні максімум, °C | 1,7 | 3,5 | 8,1 | 13,5 | 19,1 | 22,4 | 23,6 | 23,4 | 19,2 | 13,7 | 7,1 | 3 | 13,2 |
Сярэдні мінімум, °C | −3,4 | −2,7 | 0 | 3,4 | 8 | 11,5 | 13 | 12,7 | 9,8 | 6 | 1,7 | −1,7 | 4,9 |
Норма ападкаў, мм | 44 | 38 | 38 | 44 | 56 | 69 | 52 | 60 | 46 | 36 | 47 | 55 | 585 |
Крыніца: [2] |

Адміністрацыйны падзел
Горад падзелены на восем раёнаў, якія ў сваю чаргу падзяляюцца на 32 мікрараёны:
|
|
Гісторыя
Патсдам быў заснаваны меркавана балтыйскімі славянамі і атрымаў славянскую назву «Падступім», ці «Пазтупімі». Першыя дакументаваныя згадкі пра яго адносяцца да 993 года, калі імператар Атон III дараваў гэту зямлю сваёй цётцы Матыльдзе, абатысе .
У далейшым Патсдам згадваўся як маленькі (цяпер ужо германскі) гарадок, пакуль у 1345 годзе не атрымаў статус горада. Аднак яшчэ ў 1573 годзе ён заставаўся маленькім гандлёвым горадам (2000 жыхароў); Трыццацігадовая вайна (1618—1648) знішчыла прыкладна палову горада.
Лёс Патсдама змяніўся кардынальным чынам у 1660 годзе, калі ён быў выбраны паляўнічай рэзідэнцыяй Фрыдрыха Вільгельма I, прынца Брандэнбурга. Таксама там размяшчаліся прускія казармы. Горад пасля стаў рэзідэнцыяй прускай каралеўскай сям’і. Велічныя будынкі былі галоўным чынам пабудаваны ў час кіравання Фрыдрыха Вялікага. Палацы і парк Сан-Сусі (з фр. «без клопатаў», Георга Венцэслауса фон Кнобельсдорфа, 1744) — знакамітыя сваімі англійскімі садамі і інтэр’ерамі ў стылі ракако.

У той час як Берлін быў сталіцай Прусіі, а пазней і Германскай імперыі, суд заставаўся ў суседнім Патсдаме, таксама шмат урадавых чыноўнікаў асталявалася ў Патсдаме. Горад страціў статус другой сталіцы ў 1918 годзе, калі Першая сусветная вайна была скончана, і імператар Вільгельм II быў зрынуты.
Сімвалічны пачатак эпосе Трэцяга рэйха паклаў афіцыйны поціск рукі, якім абмяняліся прэзідэнт Паўль фон Гіндэнбург і новы канцлер Адольф Гітлер 21 сакавіка 1933 года ў патсдамскай , які сімвалізаваў кааліцыю ваенных (рэйхсвер) і нацызму.
14 красавіка 1945 года цэнтр Патсдама быў зруйнаваны англійскімі бамбардзіроўкамі. быў месцам правядзення Патсдамскай канферэнцыі з 17 ліпеня па 2 жніўня 1945 года.
Адукацыя і культура
- Патсдамскі ўніверсітэт
- Экспанентны ўніверсітэт прыкладных навук «XU»
Гарады-пабрацімы
Гл. таксама
- Восем вуглоў
- Новы палац
Вядомыя асобы
- Герман Людвіг Фердынанд Гельмгольц — фізік
- Герман Казак — нямецкі пісьменнік
- Святлана Талмачова — беларускі гісторык
- Міхаіл Грабоўскі — беларускі хакеіст.
- — вядомы нямецкі мадэльер.
- Святлана Георгіеўна Мацяўшук (нар. 1947) — беларускі архітэктар.
Зноскі
- https://www.potsdam.de/bevoelkerung-einwohner-nach-stadtteilen
- https://www.potsdam.de/statistische-grunddaten-zur-landeshauptstadt-potsdam
- Архіўная копія(недаступная спасылка). Архівавана з першакрыніцы 6 красавіка 2023. Праверана 18 студзеня 2023.
- [1]
- https://hpi.de
- https://www.fh-potsdam.de/
- https://www.opole.pl/node/728
- https://www.klgd.ru/city/pasport_07052021.pdf
- https://www.jyvaskyla.fi/organisaatio/konsernihallinto/kansainvaliset-yhteydet/verkostot/jyvaskylan-ystavyyskunnat
Літаратура
- Патсдам // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 12: Палікрат — Праметэй / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2001. — Т. 12. — С. 185. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0198-2 (т. 12).
Спасылкі
На Вікісховішчы ёсць медыяфайлы па тэме Патсдам
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Patsda m nyam Potsdam ˈpɔt sdam n luzh Podstupim gorad na yshodze Germanii stalica federalnaj zyamli Brandenburg Naselnictva 183 401 chalavek Gorad Patsdam nyam Potsdam Gerb Scyag Kraina GermaniyaKaardynaty 52 24 00 pn sh 13 04 00 u d H G Ya OKiraynik Majk Shubert d Pershaya zgadka 993Ploshcha 188 17 km Vyshynya centra 35 mVodnyya ab ekty Hafel Sacrow Paretz Canal d Teltow Canal d Nuthe d Wublitz d Heiliger See d Aradosee d Templiner See d Gross Glienicker See d Tiefer See d Griebnitzsee d Sacrower See d Lehnitzsee d Fahrlander See d Weisser See d i Jungfernsee d Naselnictva 183 401 chalavek 2021 Chasavy poyas UTC 1 letam UTC 2Telefonny kod 49 0 331Pashtovyya indeksy 14401 14482Aytamabilny kod PAficyjny sajt potsdam de nyam angl rusk Patsdam na karce GermaniiMedyyafajly na VikishovishchyGeagrafiyaPatsdam znahodzicca na paydnyovy zahad ad Berlina Ploshcha gorada 188 17 km Najvyshejshy punkt uzvyshsha Maly Ravensberg 114 2 m nad uzroynem mora Najnizhejshy punkt syaredni yzroven vady raki Hafel 29 m nad uzroynem mora Patsdam razmeshchany y syarednim cyachenni Hafelya i nalichvae bolsh za 20 unutranyh vadayomay syarod yakih reki kanaly i azyory Landshaft gorada y asnoynym rayninny z marennymi yzgorkami Klimat Klimat gorada umerany znahodzicca pad uplyvam atlantychnyh pavetranyh patokay z poynachy i zahadu i kantynentalnaga klimatu z ushodu z za chago sezonnyya zmeny temperatur menshyya za zvychajnyya kantynentalnyya histanni ale bolshyya chym u raynamernym marskim klimace na baltyjskim uzbyarezhzhy Klimat PatsdamaPakazchyk Stu Lyut Sak Kra Maj Cher Lip Zhni Ver Kas Lis Sne GodSyaredni maksimum C 1 7 3 5 8 1 13 5 19 1 22 4 23 6 23 4 19 2 13 7 7 1 3 13 2Syaredni minimum C 3 4 2 7 0 3 4 8 11 5 13 12 7 9 8 6 1 7 1 7 4 9Norma apadkay mm 44 38 38 44 56 69 52 60 46 36 47 55 585Krynica 2 Palac San Susi yzimkuAdministracyjny padzel Gorad padzeleny na vosem rayonay yakiya y svayu chargu padzyalyayucca na 32 mikrarayony Patsdam Poynach Bornim Nedlic Bornshtet Zakray Ajhe Grube Golm Paynochnyya prygarady Nayenski prygarad Palyaynichy prygarad Berlinski prygarad Zahodniya prygarady Brandenburgski prygarad Patsdam Zahad Centr Unutrany gorad Gistarychny centr Centr Ushod i Nute Park Vakzal i Braygaysberg Poynach Babelsberg Maly Glinike Babelsberg Poynach Babelsberg Poydzen Patsdam Poydzen Templinski prygarad Teltayski prygarad Shlac Valdshtat I i Industryyalny park Valdshtat II Patsdam Paydnyovy yshod Shtern Drevic Kirhshtajgfeld Paynochnyya rayony Uec Paren Markvart Zackorn Farland Novy Farland Vyaliki GlinikeGistoryyaAsnoyny artykul Patsdam byy zasnavany merkavana baltyjskimi slavyanami i atrymay slavyanskuyu nazvu Padstupim ci Paztupimi Pershyya dakumentavanyya zgadki pra yago adnosyacca da 993 goda kali imperatar Aton III daravay getu zyamlyu svayoj cyotcy Matyldze abatyse U dalejshym Patsdam zgadvaysya yak malenki cyaper uzho germanski garadok pakul u 1345 godze ne atrymay status gorada Adnak yashche y 1573 godze yon zastavaysya malenkim gandlyovym goradam 2000 zhyharoy Tryccacigadovaya vajna 1618 1648 znishchyla prykladna palovu gorada Lyos Patsdama zmyaniysya kardynalnym chynam u 1660 godze kali yon byy vybrany palyaynichaj rezidencyyaj Frydryha Vilgelma I prynca Brandenburga Taksama tam razmyashchalisya pruskiya kazarmy Gorad paslya stay rezidencyyaj pruskaj karaleyskaj syam i Velichnyya budynki byli galoynym chynam pabudavany y chas kiravannya Frydryha Vyalikaga Palacy i park San Susi z fr bez klopatay Georga Venceslausa fon Knobelsdorfa 1744 znakamityya svaimi anglijskimi sadami i inter erami y styli rakako Gistarychnaya karta Patsdama 1888 U toj chas yak Berlin byy stalicaj Prusii a paznej i Germanskaj imperyi sud zastavaysya y susednim Patsdame taksama shmat uradavyh chynoynikay astalyavalasya y Patsdame Gorad straciy status drugoj stalicy y 1918 godze kali Pershaya susvetnaya vajna byla skonchana i imperatar Vilgelm II byy zrynuty Simvalichny pachatak epose Trecyaga rejha paklay aficyjny pocisk ruki yakim abmyanyalisya prezident Payl fon Gindenburg i novy kancler Adolf Gitler 21 sakavika 1933 goda y patsdamskaj yaki simvalizavay kaalicyyu vaennyh rejhsver i nacyzmu 14 krasavika 1945 goda centr Patsdama byy zrujnavany anglijskimi bambardziroykami byy mescam pravyadzennya Patsdamskaj kanferencyi z 17 lipenya pa 2 zhniynya 1945 goda Adukacyya i kulturaPatsdamski yniversitet Ekspanentny yniversitet prykladnyh navuk XU Garady pabracimy Apole Polshcha 6 chervenya 1973 Babini d Francyya 1974 Bon Germaniya 1988 Kaliningrad Rasiya 1993 Lyucern Shvejcaryya 2002 Minsk Belarus Perudzha Italiya 1990 Su Fols ZShA 1990 Yuvyaskyulya Finlyandyya 1985 Gl taksamaVosem vugloy Novy palacVyadomyya asobyGerman Lyudvig Ferdynand Gelmgolc fizik German Kazak nyamecki pismennik Svyatlana Talmachova belaruski gistoryk Mihail Graboyski belaruski hakeist vyadomy nyamecki madeler Svyatlana Georgieyna Macyayshuk nar 1947 belaruski arhitektar Znoskihttps www potsdam de bevoelkerung einwohner nach stadtteilen https www potsdam de statistische grunddaten zur landeshauptstadt potsdam Arhiynaya kopiya nyavyzn nedastupnaya spasylka Arhivavana z pershakrynicy 6 krasavika 2023 Praverana 18 studzenya 2023 1 https hpi de https www fh potsdam de https www opole pl node 728 https www klgd ru city pasport 07052021 pdf https www jyvaskyla fi organisaatio konsernihallinto kansainvaliset yhteydet verkostot jyvaskylan ystavyyskunnatLitaraturaPatsdam Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 12 Palikrat Prametej Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2001 T 12 S 185 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0198 2 t 12 SpasylkiNa Vikishovishchy yosc medyyafajly pa teme Patsdam