Azərbaycanca  AzərbaycancaБеларуская  БеларускаяDeutsch  DeutschEnglish  EnglishFrançais  FrançaisҚазақ  ҚазақLietuvių  LietuviųРусский  Русскийภาษาไทย  ภาษาไทยTürkçe  TürkçeУкраїнська  Українська
Падтрымка
www.global-by3.nina.az
  • Галоўная
  • Вікіпедыя
  • Музыка

Тымішаа ра рум Timişoara timiˈʃo ara назва паходзіць ад венг Temesvar трэці па велічыні горад Румыніі гістарычны цэнтр в

Тымішаара

  • Галоўная старонка
  • Вікіпедыя
  • Тымішаара

Тымішаа́ра (рум.: Timişoara [timiˈʃo̯ara], назва паходзіць ад венг.: Temesvar) — трэці па велічыні горад Румыніі, гістарычны цэнтр вобласці Банат, адміністрацыйны цэнтр жудзеца Тыміш на захадзе краіны. Насельніцтва — 303,7 тыс. жыхароў (2011). Плошча — 130,5 км².

Горад
Тымішаара
Timişoara
image image
Герб Сцяг
image
Краіна
image Румынія
Жудзец
Тыміш
Каардынаты
45°45′35″ пн. ш. 21°13′48″ у. д.HGЯO
Прымар
Дамінік Фрыц[d]
Першая згадка
1175
Плошча
130,5 км²
Вышыня цэнтра
89 м
Насельніцтва
303 708 чалавек (2011)
Шчыльнасць
2350 чал./км²
Часавы пояс
UTC+2, летам UTC+3
Тэлефонны код
+40 256
Паштовыя індэксы
300001–300789
Аўтамабільны код
TM
Афіцыйны сайт
primariatm.ro (рум.)
Тымішаара на карце Румыніі
image
image
Медыяфайлы на Вікісховішчы

Гісторыя

Першыя звесткі пра горад Тэмешвар гісторыкі знаходзяць у крыніцах XIII стагоддзя, калі ён быў спустошаны татарамі. У XIV стагоддзі гэта была невялікая крэпасць пасярод балот. Венгерскі кароль Карл Роберт, які наведаў гэтыя краі ў 1307 годзе, загадаў пабудаваць тут палац, а ў XV стагоддзі горад некаторы час служыў рэзідэнцыяй вялікага Хуньядзі. Тэмешвар быў першым горадам Венгерскага каралеўства, які атрымаў уласны герб (1365); на ім быў намаляваны цмок, які, верагодна, сімвалізаваў багамільскую ерась.

У 1552 годзе Тэмешвар быў узяты турэцкімі войскамі на чале з Ахмед-пашой. За 160 гадоў у якасці цэнтра горад зведаў моцны мусульманскі ўплыў, тут будаваліся мячэці. Пасля таго, як Яўген Савойскі адваяваў яго ў турак у 1716 годзе, Габсбургі планамерна знішчылі сляды асманскага валадарства, перабудаваўшы цэнтр горада ў стылі барока.

Пры распадзе Аўстра-Венгрыі ў 1918 годзе Тымішаару спрабавалі далучыць сербы, але ўжо ў 1919 годзе горад атрымаў румынскую адміністрацыю. У канцы 1930-х тут быў збудаваны найбуйнейшы праваслаўны храм Румыніі — Тымішаарскі сабор. Падчас Другой сусветнай вайны горад падвяргаўся моцным бамбардзіроўкам .

16 снежня 1989 года з народнага выступлення ў Тымішаары, выкліканага рашэннем улад аб высяленні пастара , пачалася рэвалюцыя, якая прывяла да звяржэння Нікалае Чаўшэску.

Насельніцтва

Год Колькасць
1912 72 555
1930 91 451
1948 111 987
1956 142 257
Год Колькасць
1966 174 243
1975 213 000
1977 266 353
1986 325 000
Год Колькасць
1992 334 115
1997 332 000
2002 317 953
2011 319 279
Год Колькасць
2021 250 849

Адукацыя і культура

Тымішаарскі ўніверсітэт медыцыны і фармацыі імя Віктара Бабеша, Тымішаарскі політэхнічны ўніверсітэт, Тымішаарскі заходні ўніверсітэт, Тымішаарскі банацкі ўніверсітэт сельскагаспадарчых навук і ветэрынарнай медыцыны.

Транспарт

Грамадскі транспарт горада прадстаўлены 10 трамвайнымі, 8 тралейбуснымі і 20 аўтобуснымі лініямі. У горадзе размешчаны трэці па пасажыраабароце аэрапорт у краіне.

Горад з’яўляецца важным чыгуначным і транспартным цэнтрам і звязаны з усімі іншымі буйнымі гарадамі Румыніі.

Славутасці

  • Тымішаарскі сабор
  • Палац Даўэрбах
  • Барочны палац
  • , у якім размешчаны
  • Чумны слуп
  • image
    Чумны слуп
  • image
    Плошча Перамогі з Тымішаарскім саборам
  • image
    Старая частка горада

Гарады-пабрацімы

Тымішаара з’яўляецца горадам-пабрацімам наступных гарадоў:

  • image Беніта-Хуарэс[d], Мексіка
  • image Генуя, Італія
  • image Гера, Германія (3 кастрычніка 1998)[…]
  • image Грац, Аўстрыя (14 мая 1982)[…]
  • image Зрэнянін, Сербія
  • image Канкун, Мексіка
  • image Карлсруэ, Германія (19 жніўня 1992)[…]
  • image Люблін, Польшча (20 красавіка 2016)[…]
  • image Мюлуз, Францыя (30 жніўня 1991)[…]
  • image Нові-Сад, Сербія (3 жніўня 2005)[…]
  • image Нотынгем, Вялікабрытанія (29 кастрычніка 2009)[…]
  • image Палерма, Італія (7 кастрычніка 2005)
  • image Руэй-Мальмезон[d], Францыя (14 студзеня 1993)[…]
  • image Сасары, Італія
  • image Сегед, Венгрыя (27 студзеня 1998)[…]
  • image Трухілья, Перу (8 верасня 2010)
  • image Трэвіза, Італія (27 сакавіка 2003)[…]
  • image Фаэнца, Італія (12 сакавіка 1991)
  • image Чарнаўцы, Украіна (24 красавіка 2010)
  • image Шэньчжэнь, Кітай

Вядомыя ўраджэнцы і жыхары

  • Іаланда Балаш (1936—2016) — румынская лёгкаатлетка.

Крыніцы

  1. https://www.digi24.ro/alegeri-locale-2020/video-victoria-lui-dominic-fritz-la-alegerile-locale-sarbatorita-in-strada-la-timisoara-1375252
  2. Timis County at the 2011 census(нявызн.)(недаступная спасылка). INSSE (2 лютага 2012). Архівавана з першакрыніцы 6 жніўня 2012. Праверана 15 ліпеня 2012.
  3. Тімішоа́ра // Українська радянська енциклопедія — Київ: Головна редакція УРЕ, 1959. — Т. 11, кн. 1. — С. 265.
    <a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q1899"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q4139143"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q2478929"></a>
  4. Географический энциклопедический словарь: Географические названия / под ред. В. М. Котляков — 3-е изд. — М.: Большая российская энциклопедия, 1989. — С. 478. — 903 с. — ISBN 5-85270-216-1
    <a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q120475222"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q5061737"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q4236098"></a>
  5. Большой словарь географических названий / под ред. В. М. Котляков — Екатеринбург: Русское географическое общество, 2003. — С. 640. — 832 с. — ISBN 5-94799-148-9
    <a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q113510146"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q726762"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q887"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q4236098"></a>
  6. Populaţia stabilă pe judeţe, municipii, oraşe şi localităti componenete la RPL_2011 — INS. Праверана 4 лютага 2014.
    <a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q6973708"></a>
  7. http://www.primariatm.ro/uploads/domino/atasamente_hcl/0056B1C60CCB5F65C2257BAB003FD886/Referat.pdf
  8. http://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=82
  9. http://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=84
  10. https://www.graz.at/cms/beitrag/10153337/7771992/Temeswar.html
  11. https://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=85
  12. https://lublin.eu/lublin/wspolpraca-miedzynarodowa/miasta-partnerskie-i-zaprzyjaznione/timioara-rumunia,9134,w.html
  13. https://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=86
  14. https://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=107
  15. https://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=172
  16. https://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=105
  17. https://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=87
  18. https://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=88
  19. https://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=174
  20. https://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=90
  21. http://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=83
  22. http://www.comune.faenza.ra.it/Citta/Rapporti-internazionali/Citta-gemellate/Timisoara-Romania-12.03.1991
  23. http://www.primariatm.ro/timisoara/index.php?meniuId=2&viewCat=173
  24. http://chernivtsy.eu/portal/timishoara

Літаратура

  • Тымішаа́ра // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 16: Трыпалі — Хвіліна / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2003. — Т. 16. — С. 74. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0263-6 (т. 16).
  • Petrovics I. The fading glory of o former royal seat: the case of medieval Temesvär // The Man of Many Devices, who Wandered Full Many Ways: Festschrift in Honour of János M. Bak. Central European University Press, 1999. P. 527—538.
  • Тимишоа́ра // Т. 25. Струнино — Тихорецк. — М. : Советская энциклопедия, 1976. — С. 553. — (Большая советская энциклопедия : [в 30 т.] / гл. ред. А. М. Прохоров; 1969—1978). (руск.)
  • Тимишоа́ра // Большой словарь географических названий (руск.) / Гл. ред. . — Екатеринбург: У-Фактория, 2003. — С. 640. — 832 с. — 10 000 экз. — ISBN 5-94799-148-9.
  • Тимишоа́ра // Географические названия мира: Топонимический словарь: Ок. 5000 единиц (руск.) / ; Отв. ред. P. A. Агеева. — 2-е изд., стереотип.. — М.: Русские сло­вари: ООО «Издательство Астрель»: ООО «Издательство ACT», 2002. — С. 416. — 512 с. — ISBN 5-17-001389-2 (ООО «Издательство ACT»), ISBN 5-271-00446-5 (ООО «Издательство Астрель»), ISBN 5-93259-014-9 (Издательство «Русские словари»).
  • Тимишоа́ра // Географический энциклопедический словарь: Географические названия (руск.) / Гл. ред. А. Ф. Трёшников; Ред. кол.: Э. Б. Алаев, П. М. Алампиев (зам. гл. ред.) и др. — 2-е изд., исправл. и дополн. — М.: Советская энциклопедия, 1989. — С. 478. — 592 с. — 210 000 экз. — ISBN 5-85270-057-6.
  • Тімішоа́ра // Українська радянська енциклопедія : у 12 т. / гол. ред. М. П. Бажан; редкол.: О. К. Антонов та ін. — 2-ге вид. — К. : Головна редакція УРЕ, 1984. — Т. 11, кн. 1 : Стодола — Фітогеографія. — С. 265. — 606, [2] с., [22] арк. іл. : іл., портр., карти с. (укр.)

Спасылкі

  • image На Вікісховішчы ёсць медыяфайлы па тэме Тымішаара
  • Гарадскі сайт (шматлікія даныя састарэлі) Архівавана 14 верасня 2017. (рум.)
  • Карта горада
  • Фатаграфіі горада
  • Timisoara Tourism Архівавана 1 мая 2018. En

Аўтар: www.NiNa.Az

Дата публікацыі: 23 Май, 2025 / 06:19

Tymishaa ra rum Timisoara timiˈʃo ara nazva pahodzic ad veng Temesvar treci pa velichyni gorad Rumynii gistarychny centr voblasci Banat administracyjny centr zhudzeca Tymish na zahadze krainy Naselnictva 303 7 tys zhyharoy 2011 Ploshcha 130 5 km Gorad Tymishaara Timisoara Gerb Scyag Kraina RumyniyaZhudzec TymishKaardynaty 45 45 35 pn sh 21 13 48 u d H G Ya OPrymar Daminik Fryc d Pershaya zgadka 1175Ploshcha 130 5 km Vyshynya centra 89 mNaselnictva 303 708 chalavek 2011 Shchylnasc 2350 chal km Chasavy poyas UTC 2 letam UTC 3Telefonny kod 40 256Pashtovyya indeksy 300001 300789Aytamabilny kod TMAficyjny sajt primariatm ro rum Tymishaara na karce RumyniiMedyyafajly na VikishovishchyGistoryyaPershyya zvestki pra gorad Temeshvar gistoryki znahodzyac u krynicah XIII stagoddzya kali yon byy spustoshany tatarami U XIV stagoddzi geta byla nevyalikaya krepasc pasyarod balot Vengerski karol Karl Robert yaki naveday getyya krai y 1307 godze zagaday pabudavac tut palac a y XV stagoddzi gorad nekatory chas sluzhyy rezidencyyaj vyalikaga Hunyadzi Temeshvar byy pershym goradam Vengerskaga karaleystva yaki atrymay ulasny gerb 1365 na im byy namalyavany cmok yaki veragodna simvalizavay bagamilskuyu eras U 1552 godze Temeshvar byy uzyaty tureckimi vojskami na chale z Ahmed pashoj Za 160 gadoy u yakasci centra gorad zveday mocny musulmanski yplyy tut budavalisya myacheci Paslya tago yak Yaygen Savojski advayavay yago y turak u 1716 godze Gabsburgi planamerna znishchyli slyady asmanskaga valadarstva perabudavayshy centr gorada y styli baroka Pry raspadze Aystra Vengryi y 1918 godze Tymishaaru sprabavali daluchyc serby ale yzho y 1919 godze gorad atrymay rumynskuyu administracyyu U kancy 1930 h tut byy zbudavany najbujnejshy pravaslayny hram Rumynii Tymishaarski sabor Padchas Drugoj susvetnaj vajny gorad padvyargaysya mocnym bambardziroykam 16 snezhnya 1989 goda z narodnaga vystuplennya y Tymishaary vyklikanaga rashennem ulad ab vysyalenni pastara pachalasya revalyucyya yakaya pryvyala da zvyarzhennya Nikalae Chayshesku NaselnictvaGod Kolkasc1912 72 5551930 91 4511948 111 9871956 142 257 God Kolkasc1966 174 2431975 213 0001977 266 3531986 325 000 God Kolkasc1992 334 1151997 332 0002002 317 9532011 319 279 God Kolkasc2021 250 849Adukacyya i kulturaTymishaarski yniversitet medycyny i farmacyi imya Viktara Babesha Tymishaarski politehnichny yniversitet Tymishaarski zahodni yniversitet Tymishaarski banacki yniversitet selskagaspadarchyh navuk i veterynarnaj medycyny TranspartGramadski transpart gorada pradstayleny 10 tramvajnymi 8 tralejbusnymi i 20 aytobusnymi liniyami U goradze razmeshchany treci pa pasazhyraabaroce aeraport u kraine Gorad z yaylyaecca vazhnym chygunachnym i transpartnym centram i zvyazany z usimi inshymi bujnymi garadami Rumynii SlavutasciTymishaarski sabor Palac Dayerbah Barochny palac u yakim razmeshchany Chumny slupChumny slup Ploshcha Peramogi z Tymishaarskim saboram Staraya chastka goradaGarady pabracimyTymishaara z yaylyaecca goradam pabracimam nastupnyh garadoy Benita Huares d Meksika Genuya Italiya Gera Germaniya 3 kastrychnika 1998 Grac Aystryya 14 maya 1982 Zrenyanin Serbiya Kankun Meksika Karlsrue Germaniya 19 zhniynya 1992 Lyublin Polshcha 20 krasavika 2016 Myuluz Francyya 30 zhniynya 1991 Novi Sad Serbiya 3 zhniynya 2005 Notyngem Vyalikabrytaniya 29 kastrychnika 2009 Palerma Italiya 7 kastrychnika 2005 Ruej Malmezon d Francyya 14 studzenya 1993 Sasary Italiya Seged Vengryya 27 studzenya 1998 Truhilya Peru 8 verasnya 2010 Treviza Italiya 27 sakavika 2003 Faenca Italiya 12 sakavika 1991 Charnaycy Ukraina 24 krasavika 2010 Shenchzhen KitajVyadomyya yradzhency i zhyharyIalanda Balash 1936 2016 rumynskaya lyogkaatletka Krynicyhttps www digi24 ro alegeri locale 2020 video victoria lui dominic fritz la alegerile locale sarbatorita in strada la timisoara 1375252 Timis County at the 2011 census nyavyzn nedastupnaya spasylka INSSE 2 lyutaga 2012 Arhivavana z pershakrynicy 6 zhniynya 2012 Praverana 15 lipenya 2012 Timishoa ra Ukrayinska radyanska enciklopediya Kiyiv Golovna redakciya URE 1959 T 11 kn 1 S 265 lt a href https wikidata org wiki Track Q1899 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q4139143 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q2478929 gt lt a gt Geograficheskij enciklopedicheskij slovar Geograficheskie nazvaniya pod red V M Kotlyakov 3 e izd M Bolshaya rossijskaya enciklopediya 1989 S 478 903 s ISBN 5 85270 216 1 lt a href https wikidata org wiki Track Q120475222 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q5061737 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q4236098 gt lt a gt Bolshoj slovar geograficheskih nazvanij pod red V M Kotlyakov Ekaterinburg Russkoe geograficheskoe obshestvo 2003 S 640 832 s ISBN 5 94799 148 9 lt a href https wikidata org wiki Track Q113510146 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q726762 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q887 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q4236098 gt lt a gt Populaţia stabilă pe judeţe municipii orase si localităti componenete la RPL 2011 INS Praverana 4 lyutaga 2014 lt a href https wikidata org wiki Track Q6973708 gt lt a gt http www primariatm ro uploads domino atasamente hcl 0056B1C60CCB5F65C2257BAB003FD886 Referat pdf http www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 82 http www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 84 https www graz at cms beitrag 10153337 7771992 Temeswar html https www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 85 https lublin eu lublin wspolpraca miedzynarodowa miasta partnerskie i zaprzyjaznione timioara rumunia 9134 w html https www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 86 https www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 107 https www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 172 https www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 105 https www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 87 https www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 88 https www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 174 https www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 90 http www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 83 http www comune faenza ra it Citta Rapporti internazionali Citta gemellate Timisoara Romania 12 03 1991 http www primariatm ro timisoara index php meniuId 2 amp viewCat 173 http chernivtsy eu portal timishoaraLitaraturaTymishaa ra Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 16 Trypali Hvilina Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2003 T 16 S 74 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0263 6 t 16 Petrovics I The fading glory of o former royal seat the case of medieval Temesvar The Man of Many Devices who Wandered Full Many Ways Festschrift in Honour of Janos M Bak Central European University Press 1999 P 527 538 Timishoa ra T 25 Strunino Tihoreck M Sovetskaya enciklopediya 1976 S 553 Bolshaya sovetskaya enciklopediya v 30 t gl red A M Prohorov 1969 1978 rusk Timishoa ra Bolshoj slovar geograficheskih nazvanij rusk Gl red Ekaterinburg U Faktoriya 2003 S 640 832 s 10 000 ekz ISBN 5 94799 148 9 Timishoa ra Geograficheskie nazvaniya mira Toponimicheskij slovar Ok 5000 edinic rusk Otv red P A Ageeva 2 e izd stereotip M Russkie slo vari OOO Izdatelstvo Astrel OOO Izdatelstvo ACT 2002 S 416 512 s ISBN 5 17 001389 2 OOO Izdatelstvo ACT ISBN 5 271 00446 5 OOO Izdatelstvo Astrel ISBN 5 93259 014 9 Izdatelstvo Russkie slovari Timishoa ra Geograficheskij enciklopedicheskij slovar Geograficheskie nazvaniya rusk Gl red A F Tryoshnikov Red kol E B Alaev P M Alampiev zam gl red i dr 2 e izd ispravl i dopoln M Sovetskaya enciklopediya 1989 S 478 592 s 210 000 ekz ISBN 5 85270 057 6 Timishoa ra Ukrayinska radyanska enciklopediya u 12 t gol red M P Bazhan redkol O K Antonov ta in 2 ge vid K Golovna redakciya URE 1984 T 11 kn 1 Stodola Fitogeografiya S 265 606 2 s 22 ark il il portr karti s ukr SpasylkiNa Vikishovishchy yosc medyyafajly pa teme Tymishaara Garadski sajt shmatlikiya danyya sastareli Arhivavana 14 verasnya 2017 rum Karta gorada Fatagrafii gorada Timisoara Tourism Arhivavana 1 maya 2018 En

Апошнія артыкулы
  • Май 22, 2025

    Трыкатаж

  • Май 20, 2025

    Трыкалор

  • Май 20, 2025

    Трыесцкі заліў

  • Май 20, 2025

    Трыест

  • Май 22, 2025

    Трыдэнцкі сабор

www.NiNa.Az - Студыя

  • Вікіпедыя
  • Музыка
Звяжыцеся з намі
Мовы
Звязацца з намі
DMCA Sitemap
© 2019 nina.az - Усе правы абаронены.
Аўтарскія правы: Dadash Mammadov
Бясплатны сайт для абмену дадзенымі і файламі з усяго свету.
Верхняя частка