Янцзы́ — рака ў Азіі. Самая доўгая рака Кітая і Еўразіі.
Янцзы | |
---|---|
кіт. 长江 | |
| |
Характарыстыка | |
Даўжыня | 6300 км |
Басейн | 1 808 500 км² |
Расход вады | 31 900 м³/с |
Вадацёк | |
Выток | Тыбецкае нагор'е і Yangtze River source[d] |
• Вышыня | 5600 м |
• Каардынаты | 33°26′39″ пн. ш. 90°56′10″ у. д.HGЯO |
Вусце | Усходне-Кітайскае мора |
• Каардынаты | 31°23′37″ пн. ш. 121°58′59″ у. д.HGЯO |
Размяшчэнне | |
Водная сістэма | Усходне-Кітайскае мора |
Краіна | |
![]() | |
| |
![]() ![]() | |
![]() |
Даўжыня 6300 км. Вадазбор 1808 тыс. км². Сярэднегадавы расход вады ў вусці 34 тыс. м³/сек.
Пачынаецца на ўсходзе Тыбецкага нагор’я, дзе назвай Муруй-Ус, цячэ ў шырокай забалочанай даліне. Спускаецца з нагор’я, пераразае Сіна-Тыбецкія горы (пад назвай Цзіньшацзян), утварае глыбокія цясніны з парогамі і вадаскатамі (падзенне ракі ў верхнім цячэнні каля 5 тыс. м). У сярэднім цячэнні перасякае паўднёвую частку Сычуаньскай катлавіны, ніжэй якой утварае 3 цясніны са стромкім сценамі. Ніжняе цячэнне (пад назвай Чанцзян) у межах Цзянханьскай і Вялікай Кітайскай раўнін, дзе шырыня асноўнага рэчышча да 2 км, шмат рукавоў, праток. Упадае ва Усходне-Кітайскае мора, утварае дэльту (плошча каля 80 тыс. км²).
Асноўныя прытокі: Ялунцзян, Міньцзян, Цзялінцзян, Ханьшуй (злева). На правым беразе — буйныя азёры Дунтынху, Паянху, Тайху, якія рэгулююць сцёк ракі.
Асноўнае жыўленне ад мусонных дажджоў, у верхнім цячэнні — ад раставання горных снягоў і ледавікоў. Летнія паводкі з пад’ёмамі ўзроўню вады на раўнінах да 10—15 м, у цяснінах да 30—40 м. Сярэдні расход вады ў вусці 34 тыс. м³/с, найбольшы — да 70—100 тыс. м³/с. У мінулым на Янцзы былі катастрафічныя паводкі, для аховы ад якіх уздоўж рэчышча пабудаваны дамбы (даўжыня 2,7 тыс. км). Уплыў марскіх прыліваў на 700 км ад вусця. Цвёрды сцёк 280—300 млн т за год. На большай частцы рэчышча воды ракі маюць жоўтае адценне (назва «Блакітная рака», якую далі еўрапейцы, не адпавядае рэчаіснасці).
Значныя гідрарэсурсы. Шырока выкарыстоўваецца для арашэння (пераважна рысавых палёў). Гэчжоўбаскі гідравузел, ГЭС Тры цясніны. Суднаходная на 2850 км (ад падножжа Сіна-Тыбецкіх гор), для марскіх суднаў — ад горада Ухань. Агульная даўжыня водных шляхоў у яе басейне каля 70 тыс. км. Рыбалоўства: прамысловае значэнне маюць карп, лешч, кітайскі акунь, таўсталобік і інш.
У басейне Янцзы жыве болыш за 1/3 насельніцтва Кітая. Буйныя гарады: , Чунцын, Ухань, Нанкін, у дэльце — горад Шанхай.
Назва
У Кітаі Янцзы называюць ракою Чан — «Доўгай ракой». Янцзы — назва ніжняга басейну Чану, а не ўсёй ракі. У еўрапейскіх мовах назва «Янцзы» замацавалася за Чанам праз памылку першых еўрапейскіх адкрывальнікаў Кітаю.
Назва Янцзы паходзіць ад Янцзы Цзян, мясцовай назвы часткі ніжняга цячэння Янцзы ля . «Янцзы» была назвай селішча і месца старажытнай пераправы. «Цзян» — адно з кітайскіх слоў, што абазначаюць рэчку. У 13 стагоддзі выдатны афіцер дынастыі Сун напісаў паэму пад назвай «Янцзы Цзян». Пазней заходнія місіянеры пачулі гэтую назву і ўжылі яе да ўсёй ракі.
Кітайскія назвы
Перад імперскімі часамі кітайская назва ракі была проста Цзян (кіт.: 江) — хутчэй за ўсё, запазычанне з аўстразіяцкіх моў. За часамі дынастіыі Хань слова Цзян ужо ўжывалася ў адносінах да іншых вялікіх водных шляхоў. Сучасная назва Чан Цзян (англ.: Chang Jiang, кіт.: 长/長江), дзе слова Чан (кіт.: 长/長) азначае «доўгі», выкарыстоўваецца пачынаючы з перыяду . Увесь Чан Цзян суднаходны і таксама вядомы як «Залаты водны шлях».
Кітайцы таксама выкарыстоўваюць розныя назвы для розных частак ракі.
- Часткі Чан Цзян маюць мясцовыя назвы, такія як Чуаньцзян (англ.: Chuanjiang, кіт.: 川江) для часткі ракі ў правінцыі Сычуань ад горада да горада ), Цзіньцзян (англ.: Jingjiang, кіт.: 荆江) ля і Янцзы Цзян паблізу .
- Цзіньша, або «Рака Залатых Пяскоў» (англ.: Gold Sands River, кіт.: 金沙江) — назва ўжываеца да часткі Янцзы 2308 км вышэй за цячэнне ад горада да зліцця з ракою Батан, непадалёк ад .
- Тунцянь (па-англійску: , кіт.: 通天河, літ. «Рака, што праходзіць праз неба») — назва адносіцца да часткі Янцзы, якая цягнецца на 813 км ад Юйшу да зліцця рэчак Тото (англ.: Tuotuo) і Данцюй (англ.: Dangqu), якія разам фарміруюць Тунцянь.
- Тото (англ.: Tuotuo, кіт.: 沱沱河) — назва адносіцца да аднаго з верхніх цячэнняў Янцзы. Рака Тото пачынаецца ў ледавіках на поўдзень ад гары Геладаньдун (англ.: Geladandong) у правінцыі Цынхай і працякае на захад 343 км, дзе сустракаецца з Данцюй (англ.: Dangqu) і фарміруе Тунцянь.
Тыбецкія назвы
Вытокі і верхняе цячэнне Янцзы размешчаны ў раёнах пражывання этнічных тыбетцаў у правінцыі Цынхай. У тыбецкай мове выток Тото называецца Начынчу (англ.: Naqinqu). Сама ж Тото вядомая ў тыбецкай мове як Мачу (англ.: Maqu, «Чырвоная рэчка»). Тунцянь вядомая в тыбецкай мове як Дрычу (англ.: Drichu, тыб.: འབྲི་ཆུ་). Данцюй (англ.: Dangqu, кіт.: 当 曲), яшчэ адна вялікая плынь вярхоўяў Янцзы, у тыбецкай мове мае значэнне «балотная рэчка».
Геаграфія
Выток Янцзы размешчаны на захад ад гары Геладандун Тангла, ва ўсходняй частцы Тыбецкага нагор’я на вышыні прыкладна 5600 м над узроўнем мора. Рака працякае праз усходнія акругі правінцыі Цынхай, а потым павяртає на пощдзень, і па глыбокай даліне, што служыць мяжой паміж Сычуанем і Тыбетам, дасягае правінцыі Юньнань. У гэтай даліне, размешчанай у Сіна-Тыбецкіх гарах, адбываецца асноўнае скіданне вышыні — з 5 тыс. да 1 тыс. м. Тут рака некалькі разоў мяняе напрамак і ўтварае глыбокія цясніны.
Навігацыя рачных суднаў пачынаецца ад павета Шуйфу правінцыі Юньнань. Бліжэй да горада Ібінь, які размешчаны на ўваходзе ракі ў Сычуаньскую катлавіну, рака апускаецца да вышыні 305 м, а ля горада Чунцын вышыня ракі над узроўнем мора становіцца роўнай 192 м. Працякаючы праз Сычуаньскую катлавін, Янцзы зліваецца з вялікімі прытокамі Міньцзян і Цзялінцзян, якія значна напаўняюць яе. На 320-кіламетровым участку ад Чунцына да Янцзы скідае вышыню дп 40 м, працякаючы глыбокімі цяснінамі, якія вядомыя сваёй прыгажосцю і складанасцю навігацыі. Прабіваючыся далей праз горы Ушань, рака служыць прыроднай мяжой паміж між правінцыямі Чунцын і Хубэй і утварае знакамітыя «Тры цясніны» («Санься»). Іменна тут пабудавана і дзейнічае найбуйнейшая ў свеце ГЭС Тры цясніны.
На тэрыторыі правінцыі Хубэй Янцзы папаўняецца водамі шматлікіх азер, найбольшае з якіх, Дунцінху, размяшчаецца на мяжы правінцый Хунань і Хубэй. У горадзе Ухань Янцзы зліваецца са сваім найбольшым прытокам — ракою Ханьшуй.
У паўночнай частцы правінцыі Цзянсі Янцзы прымае воды найбольшага ў Кітаі праснаводнага возера Паянху. Потым рака працякае праз прпвінцыі Аньхой і Цзянсу і, нарэшцк, ўпадае ва Усходне-Кітайскае мора ля Шанхаю. Ніжняе цячэнне Янцзы праходзіць праз Цзянханскую раўніну і паўднёвую частку Вялікай Катайскай раўніны, дзе рака часта падзяляецца на рукавы, прычым шырыня асноўнага рэчышча дасягане 2 і больш км. У раёне ўпадзення ва Усходне-Кітайскае мора Янцзы вялізную дэльту плошчай больш за 80 тыс. км².
Чатыры з пяці асноўных праснаводных азёр Кітая сцякаюць у Янцзы.
Галерэя
- Ледавікі на гарах Тангла, вытоку Янцзы
- Рака Тото
- Першы паварот ракі ля Шыгу (石鼓), Юньнань-Гуйчжоўскае нагор’е, дзе рака паварочвае на 180 градусаў з поўдня на поўнач
- Рака Цзіньша, Юньнань
- Цясніна Цюйтанся, адна з Трох цяснін (Санься)
- Цясніна Уся, адна з Трох цяснін (Санься)
- Цясніна Сілінся, адна з Трох цяснін (Санься)
- на спадарожнікавым здымку
Гідралагічны рэжым
Сярэдні расход вады ў вусці складае 34 000 м³/с, а гадавы сцёк ацэньваецца ў 1070 км³ (4-е месца ў свеце). Цвёрды сцёк ракі Янцзы перавышае 280 млн тон у год, што прыводзіць да хуткага росту дэльты — у сярэднім на 1 км за 35-40 гадоў. Жоўты колер рачных вод таксама тлумачыцца вялікай колькасцю прымешак.
Рэжым ракі мусонны, раней летам узровень вады ў Сычуанскай катлавіне падымаўся на 20 м, а на раўнінах — да 10-15 м. Марскія прылівы распаўсюджваюцца ракой за 700 км ад вусця (да горада ). Для абароны ад пастаянных разбуральных паводак у мінулым была створана сістэма дамб агульнай працягласцю больш за 2,7 тыс. км. У некаторай ступені сілу паводкі зніжаюць азёры Паянху і Дунцінху, куды паступаюць велізарныя колькасці паводкавых вод Янцзы. Моцныя паводкі былі ў 1870, 1896, 1931, 1931, 1949, 1954 і 1998 гадоў.
Рэжым Янцзы складаны. Рака разліваецца не толькі з-за мусонных дажджоў і тайфунаў (канец лета — пачатак восені), але і ў канцы вясны — пачатку лета, калі ў горах растаюць ледавікі і снег.
У ніжнім цячэнні сцёк рэгулюецца шматлікімі азёрамі. Рака ўпадае ў Ціхі акіян.
Сярэднія штомесячныя расходы вады (у м³/с), вызначаныя на гідрапосце Датун за перыяд 1923—1986 гг.. |
---|
![]() |
Жывёльны свет
Рака Янцзы мае вялікую біяразнастайнасць, уключаючы мноства эндэмічных відаў. Многія з іх знаходзяцца ў сур’ёзнай небяспецы з-за дзейнасці чалавека.
Рыба
Па стане на 2011 год у басейне ракі Янцзы вядома 416 відаў рыб, з іх 362 віды, якія з’яўляюцца строга прэснаводнымі. Астатнія могуць жыць у салёнай вадзе ў вусці ракі або ва Усходне-Кітайскім моры. Гэта робіць раку адной з самых багатых відаў у Азіі і самай багатай у Кітаі (для параўнання, налічвае амаль 300 відаў, а Жоўтая рака — 160 відаў). 178 відаў рыб, якія жывуць у басейне ракі, з’яўляюцца эндэмічнымі. Многія з іх сустракаюцца толькі ў некаторых частках ракі, асабліва ў вярхоўях. У гэтай мясцовасці налічваецца 97 эндэмікаў, у той час як у самым верхнім участку ракі (вышэй 4500 м над узроўнем мора) сустракаецца толькі 8 эндэмікаў. Найбольш буйныя класы рыб, якія сустракаюцца ў рацэ — карпападобныя (280 відаў, з іх 150 эндэмікі), сомападобныя (40 відаў, 20 эндэмікаў), акунепадобныя (50 відаў, 4 эндэмікі), (12 відаў, 1 эндэмік) і (8 відаў, 1 эндэмік). У рацэ няма іншых парадкаў з больш чым чатырма відамі і адным эндэмікам.
Многія віды рыбы ў рацэ Янцзы рэзка змяншаюцца, прычым 65 відаў рыб абвешчаны ў Кітаі чырвонакніжнымі, якія знаходзяцца пад пагрозай знікнення. Да іх адносяцца два віды, якія цяпер лічацца цалкам ( і [[[Atrilinea macrolepis]]), два з якіх ўразлівыя ( і ) і пяць, якія з’яўляюцца крытычна ўразлівымі відамі (Psephurus gladius, , , і . Акрамя таго, два віды асятровых — і — лічацца крытычна ўразлівымі. Выжыванне гэтых двух відаў можа залежаць ад пастаяннага выпуску ў прыроду штучна выведзеных асобнікаў. Гэта самая буйная рыба ў рацэ і адна з самых буйных прэснаводных рыб у свеце, якія дасягаюць у даўжыню 5 — 7 м. Апошні асобнік Psephurus gladius быў злоўлены браканьерамі ў 2007 годзе і мае даўжыню 3,6 м. Нягледзячы на намаганні, каб захаваць яго ў жывых, ён памёр неўзабаве пасля гэтага.
Найбольшай пагрозай для мясцовай рыбы ў Янцзы з’яўляюцца празмерны вылоў і страта асяроддзя пражывання (напрыклад, пры будаўніцтве плацін), але таксама забруджванне вады, разбуральныя метады лоўлі (такія як дынамітны промысел) і новых відаў. Прыкладна дзве траціны з усіх прэснаводных рыбных сажалак у Кітаі з’яўляюцца басейнам ракі Янцзы, але назіраецца рэзкае зніжэнне памераў некалькіх важных відаў. < ref name = FishDiversity /> Некаторыя эксперты прапануюць увесці 10-гадовы мараторый на рыбалоўства, каб дазволіць іншым папуляцыям аднавіцца.
Сцены плацін з’яўляюцца сур’ёзнай праблемай, паколькі многія віды ў рацэ мігруюць падчас размнажэння, і большая частка з іх не можа скакаць, а гэта азначае, што стандартныя рыбапраходныя збудаванні, прызначаныя для ласося, неэфектыўныя. Спрабуючы паменшыць уздзеянне сцен плаціны, на ГЭС Тры цясніны спрабуюць адвесці ваду такім чынам, каб імітаваць натуральнае затапленне, і гэта спрыяла таму, што карпы ў ніжнім цячэнні пачалі размнажацца. Тым не менш, плаціны працягваюцца будавацца на рацэ, што можа прывесці да дадатковых праблем для мясцовай фаўны.
26 мясцовых відаў рыб маюць камерцыйнае значэнне, найбольш важныя з якіх: белы амур, , і .
Іншыя жывёлы
З-за камерцыйнага выкарыстання ракі, турызму і забруджвання навакольнага асяроддзя Янцзы, акрамя рыбы, з’яўляецца домам для некалькіх жывёл, якія знаходзяцца пад пагрозай знікнення: , , , і . Гэта адзінае месца за межамі ЗША, дзе сустракаюцца алігатары. Кітайскі рачны дэльфін быў абвешчаны вымерлым у снежні 2006 года пасля таго, як працяглыя пошукі ў рацэ не знайшлі слядоў дэльфіна.
Таксама існуе шмат відаў наземных жывёл, але большасць з іх не мае непасрэднага дачынення да ракі. Выключэнне складаюць выдра, вадзяны алень і .
У дадатак да вялікай і надзвычай рэдкай шанхайскай чарапахі з мяккім панцырам, у басейне ракі, вусці і далінах сустракаюцца некалькі відаў дробных чарапах: , , , , , i . Усе лічацца відамі, якія знаходзяцца пад пагрозай знікнення.
У басейне ракі Янцзы было ідэнтыфікавана больш за 160 амфібій, у тым ліку самая вялікая ў свеце саламандра і земнаводная, , якая знаходзіцца пад крытычнай пагрозай. Яе папуляцыя рэзка скарацілася з-за ўловаў (у Кітаі яе лічылі дэлікатэсам), страты і забруджвання месца пражывання. Аднак , які жыве ў ніжнім цячэнні ракі, з’яўляецца адным з нямногіх відаў кітайскай саламандры, які не знаходзіцца пад пагрозай знікнення.
У басейне ракі жыве вялікая колькасць прэснаводных крабаў, у тым ліку некалькі эндэмікаў. мігруе паміж прэснай і салёнай вадой і знаходзіцца ў 1400 км вышэй па цячэнні ракі. Прэснаводная медуза , інвазіўны від, зараз вядомы ўва многіх кутках свету, бярэ свой пачатак іменна тут, у басейне ракі Янцзы.
Гісторыя
Жыхары Кітая паважліва завуць Янцзы, як і Хуанхэ, «маці-ракой» (кіт.: 母亲河 mǔqīnhé). У кітайскую мову таксама ўвайшоў выраз «задняя хваля Янцзы падштурхоўвае пярэднюю хвалю» (кіт.: 长江后浪推前浪 Cháng Jiāng hòulàng tuī qiánlàng), што вобразна азначае пастаянныя змены чалавека або аб’екта, калі старое змяняецца новым .
Раён дэльты ракі Янцзы з’яўляецца адным з цэнтраў узнікнення кітайскай цывілізацыі. У перыяд з 5000 да 3000 года да н. э. у раёне дэльты размяшчалася неалітычная культура Мацзябан, а ў эпоху позняга неаліту — культура Лянчжу (3400-2250 гадоў да н.э.). У Перыяд Вясны і Восені тэрыторыя дэльты ўваходзіла ў , якое было заваявана царствам Чу у 334 годзе да н. э. У 223 годзе да н.э. э. дэльта Янцзы ўвайшла ў склад аб’яднанай імперыі дынастыі .
У перыяд магутнай дынастыі Тан дэльта ракі Янцзы пачала інтэнсіўна апрацоўвацца і засяляцца. Рэгіён, які ўключае вялікую (правабярэжную) частку дэльты, быў з тых часоў вядомы як Цзяннань (гэта значыць землі «на поўдзень ад ракі»). Пачынаючы з часоў дэльта Янцзы з’яўляецца галоўным культурным і эканамічным цэнтрам Кітая. Асноўныя заснаваныя ў старажытнасці гарады рэгіёна: Сучжоў, Нанкін, Ханчжоў і .
У часы дынастый Юань і ранняй Мін важным марскім портам у рэгіёне быў (у г. ), але пасля, з-за заглейвання гэтай гавані рачнымі наносамі, роля галоўнага марскога порта перайшла да Шанхая.
Старшыня КНР Маа Цзэдун неаднаразова здзяйсняў заплывы у Янцзы. Згодна паведамленням афіцыйных СМІ, 16 ліпеня 1966 года ён праплыў 15 км за 65 хвілін, што паслужыла сігналам да пачатку Культурнай рэвалюцыі ў Кітаі
Гаспадарчае выкарыстанне
Воды ракі шырока выкарыстоўваюцца для арашэння рысавых палёў, асабліва ў Сычуанскай катлавіне і ў ніжнім цячэнні.
Янцзы — галоўны водны шлях Кітая. Суднаходны ўчастак пачынаецца ад падножжа Сіна-Тыбьецкіх гор і працягваецца на 2850 км да Усходне-Кітайскага мора. Караблі з танажам да 10 000 тон могуць падымацца ў Ухань. Агульная працягласць водных шляхоў у басейне ракі Янцзы перавышае 17 тыс. км. Рака з’яўляецца адной з самых ажыўленых водных шляхоў у свеце. Грузавыя перавозкі ў 2005 дасягнулі 795 млн т.
Уздоўж узбярэжжа Кітая знаходзіцца Вялікі канал Кітая, які злучае Янцзы з Жоўтым морам. Акрамя таго, з 2002 Кітай пачаў праект па пераносе вады з поўдня на поўнач басейна ракі Янцзы ў Хуанхэ.
Каскад гідраэлектрастанцый на рэчцы Янцзы мае даўжыню 6 300 км, з плошчай вадазбору 1 808 500 км² і расходам вады ў вусці ракі — 31 900 м³/с або 1070 км³/год. Янцзы з’яўляецца чацвёртай ракой у свеце па паўнаводнасці. Такім чынам, пры стварэнні ставіліся наступныя мэты:
- выраб электраэнергіі;
- зніжэнне паводак;
- паляпшэнне суднаходства;
- змяншэнне эрозіі рэчышча;
- паляпшэння водакарыстання.
Па стане на пачатак 2015 каскад уключаў у сябе 4 ГЭС агульнай магутнасцю каля 45 тысяч МВт. Яшчэ 5 гідраэлектрастанцый каскаду агульнай магутнасцю не менш за 35 тыс. МВт у верхнім цячэнні рэчкі знаходзіліся на стадыі будаўніцтва і праектавання.
Крыніцы
- Янцзыцзян // Малая советская энциклопедия / под ред. Н. Л. Мещеряков — 2 — Советская энциклопедия, 1936.
- Yang W, Zheng D. Tibetan Geography. China Intercontinental Press, 2004, ISBN 7-5085-0665-0, p. 73
- Архіваваная копія(недаступная спасылка). Архівавана з першакрыніцы 26 ліпеня 2011. Праверана 26 ліпеня 2011.
- Янцзы падаўжаюць на 28 км
- Chang Jiang - Datong . www.grdc.sr.unh.edu. Праверана 13 лістапада 2019.
- Ye, S.; Li, Z.; Liu, J; Zhang, T.; and Xie, S. (2011). Distribution, Endemism and Conservation Status of Fishes in the Yangtze River Basin, China. pp. 41 — 66 in: Ecosystems Biodiversity, InTech. ISBN 978-953-307-417-7.
- Xing, J.H. (2010). Chinese Alligator Alligator sinensis. pp. 5 — 9 in: Manolis, S.C., and Stevenson, C., eds. (2010). Crocodiles. Status Survey and Conservation Action Plan. Third Edition. IUCN/SSC Crocodile Specialist Group: Darwin.
- AmphibiaWeb (2013). Andrias davidianus.
- Wang, S.; and Xie, Y. (2009). China species red list. Vol. II Vertebrates — Part 1. High Education Press, Beijing, China.
- Meadows, D.; and Coll, H. (2013). Status Review Report of Five Foreign Sturgeon. National Marine Fisheries Service, Report to Office of Protected Resources.
- Xinhua (12 January 2007). Chinese Paddlefish Dies in Illegal Fishing Архівавана 4 сакавіка 2016.. CRIENGLISH.com (China Radio International).
- Liu, J.; and Cao, W. (1992). Fish resources in the Yangtze basin and the strategy for their conservation. Resources and environment in the Yangtze Valley, 1: 17 — 23.
- Yiman, L.; and Zhouyang, D. (4 January 2013). Expert calls for 10-year fishing moratorium on Yangtze River. ChinaDialogue.
- The Nature Conservancy: China, Places We Protect: The Yangtze River Архівавана 14 лістапада 2015..
- "The Chinese river dolphin was functionally extinct". baiji.org. 13 снежня 2006. Архівавана з арыгінала 4 студзеня 2007. Праверана 13 снежня 2006.
{{cite news}}
: Папярэджанні CS1: бот: невядомы статус арыгінальнага URL (спасылка) - Smith, A.T.; and Xie, Y. (2008). A Guide to the Mammals of China. Princeton University Press, New Jersey. ISBN 978-0-691-09984-2.
- van Dijk, P.P.; Iverson, J.B.; Rhodin, A.G.J.; Shaffer, H.B.; and Bour, R. (2014). Turtles of the World, 7th Edition: Annotated Checklist of Taxonomy, Synonymy, Distribution with Maps, and Conservation Status. IUCN/SSC Turtle Taxonomy Working Group.
- WWF Global: Yangtze River Архівавана 10 снежня 2017..
- Stuart, S.; Hoffman, M.; Chanson, J.; Cox, N.; Berridge, R.; Ramani, P., and Young, B. (2008). Threatened Amphibians of the World. Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-96553-41-5
- Янцзы: інфармацыя на сайце (англ.)
- AmphibiaWeb (2008). Cynops orientalis.
- Neil Cumberlidge, N.; Ng, P.K.L.; Yeo, D.C.J.; Naruse, T.; Meyer, K.S.; Esser, L.J. (2011). "Diversity, endemism and conservation of the freshwater crabs of China (Brachyura: Potamidae and Gecarcinucidae)". Integrative Zoology. 6 (1): 45–55. :10.1111/j.1749-4877.2010.00228.x. ISSN 1749-4869. PMID 21392361.
{{cite journal}}
: no-break space character у|pages=
на пазіцыі 3 () - Veilleux, É; and de Lafontaine, Y. (2007). Biological Synopsis of the Chinese Mitten Crab (Eriocheir sinensis). Canadian Manuscript Report of Fisheries and Aquatic Sciences 2812.
- Didžiulis, Viktoras. NOBANIS – Invasive Alien Species Fact Sheet – Craspedacusta sowerbyi . Архівавана з першакрыніцы 17 мая 2014. Праверана 28 верасня 2016.
- Гл. слоўнікавыя артыкулы «mǔqīnhé» і «Cháng Jiāng hòulàng tuī qiánlàng» у крыніцы: 现代汉语词典 (Сяньдай ханьюй цыдзянь) (кіт.). — 5-е выд. (2005). — Шану іньшугуань, 2010. — С. 152, 968. — ISBN 9787100043854.
- «The Chairman’s Historic Swim» Архівавана 6 лютага 2010., by RICHARD H. SOLOMON. (Time Magazine, SEPTEMBER 27, 1999 VOL. 154 NO. 12)
- Суднаходнасць ракі Янцзы павялічваецца
Літаратура
- Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 18. Кн. 1: Дадатак: Шчытнікі — Яя / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2004. — Т. 18. Кн. 1. — 472 с. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0295-4 (т. 18. Кн. 1).
- Янцзы́ // Большой словарь географических названий (руск.) / Гл. ред. . — Екатеринбург: У-Фактория, 2003. — С. 779—780. — 832 с. — 10 000 экз. — ISBN 5-94799-148-9.
- Grover, David H. 1992 American Merchant Ships on the Yangtze, 1920—1941. Wesport, Conn.: Praeger Publishers.
- Van Slyke, Lyman P. 1988. Yangtze: nature, history, and the river. A Portable Stanford Book. ISBN 0-201-08894-0
- Winchester, Simon. 1996. The River at the Center of the World: A Journey up the Yangtze & Back in Chinese Time, Holt, Henry & Company, 1996, hardcover, ISBN 0-8050-3888-4; trade paperback, Owl Publishing, 1997, ISBN 0-8050-5508-8; trade paperback, St. Martins, 2004, 432 pages, ISBN 0-312-42337-3
- Simon Winchester: Der wilde Strom — Eine Reise auf dem Yangtse. Goldmann Verlag, München 2002, ISBN 3-442-72966-1.
- Philip Wilkinson, Ed Nathan: Yang Tseu Kiang, 2005.
- Danielson, Eric N. 2004. Nanjing and the Lower Yangzi, From Past to Present, The New Yangzi River Trilogy, Vol. II. Singapore: Times Editions/Marshall Cavendish. ISBN 981-232-598-0.
- Danielson, Eric N. 2005. The Three Gorges and The Upper Yangzi, From Past to Present, The New Yangzi River Trilogy, Vol. III. Singapore: Times Editions/Marshall Cavendish. ISBN 981-232-599-9.
Спасылкі
- ON THINNER ICE: signs of trouble from the Water Tower of Asia, where headwaters feed into all the great rivers of Asia (by GRIP, Asia Society and MediaStorm)
- 1998: Jangtse-Flutung
- Discovery of Yangtze River Архівавана 9 красавіка 2014.
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Yanczy raka y Azii Samaya doygaya raka Kitaya i Eyrazii Yanczykit 长江HaraktarystykaDayzhynya 6300 kmBasejn 1 808 500 km Rashod vady 31 900 m sVadacyokVytok Tybeckae nagor e i Yangtze River source d Vyshynya 5600 m Kaardynaty 33 26 39 pn sh 90 56 10 u d H G Ya OVusce Ushodne Kitajskae mora Kaardynaty 31 23 37 pn sh 121 58 59 u d H G Ya ORazmyashchenneVodnaya sistema Ushodne Kitajskae moraKraina Kitaj vytok vusce Medyyafajly na Vikishovishchy Dayzhynya 6300 km Vadazbor 1808 tys km Syarednegadavy rashod vady y vusci 34 tys m sek Pachynaecca na yshodze Tybeckaga nagor ya dze nazvaj Muruj Us cyache y shyrokaj zabalochanaj daline Spuskaecca z nagor ya perarazae Sina Tybeckiya gory pad nazvaj Czinshaczyan utvarae glybokiya cyasniny z parogami i vadaskatami padzenne raki y verhnim cyachenni kalya 5 tys m U syarednim cyachenni perasyakae paydnyovuyu chastku Sychuanskaj katlaviny nizhej yakoj utvarae 3 cyasniny sa stromkim scenami Nizhnyae cyachenne pad nazvaj Chanczyan u mezhah Czyanhanskaj i Vyalikaj Kitajskaj raynin dze shyrynya asnoynaga rechyshcha da 2 km shmat rukavoy pratok Upadae va Ushodne Kitajskae mora utvarae deltu ploshcha kalya 80 tys km Asnoynyya prytoki Yalunczyan Minczyan Czyalinczyan Hanshuj zleva Na pravym beraze bujnyya azyory Duntynhu Payanhu Tajhu yakiya regulyuyuc scyok raki Asnoynae zhyylenne ad musonnyh dazhdzhoy u verhnim cyachenni ad rastavannya gornyh snyagoy i ledavikoy Letniya pavodki z pad yomami yzroynyu vady na rayninah da 10 15 m u cyasninah da 30 40 m Syaredni rashod vady y vusci 34 tys m s najbolshy da 70 100 tys m s U minulym na Yanczy byli katastrafichnyya pavodki dlya ahovy ad yakih uzdoyzh rechyshcha pabudavany damby dayzhynya 2 7 tys km Uplyy marskih prylivay na 700 km ad vuscya Cvyordy scyok 280 300 mln t za god Na bolshaj chastcy rechyshcha vody raki mayuc zhoytae adcenne nazva Blakitnaya raka yakuyu dali eyrapejcy ne adpavyadae rechaisnasci Znachnyya gidraresursy Shyroka vykarystoyvaecca dlya arashennya peravazhna rysavyh palyoy Gechzhoybaski gidravuzel GES Try cyasniny Sudnahodnaya na 2850 km ad padnozhzha Sina Tybeckih gor dlya marskih sudnay ad gorada Uhan Agulnaya dayzhynya vodnyh shlyahoy u yae basejne kalya 70 tys km Rybaloystva pramyslovae znachenne mayuc karp leshch kitajski akun taystalobik i insh U basejne Yanczy zhyve bolysh za 1 3 naselnictva Kitaya Bujnyya garady Chuncyn Uhan Nankin u delce gorad Shanhaj NazvaU Kitai Yanczy nazyvayuc rakoyu Chan Doygaj rakoj Yanczy nazva nizhnyaga basejnu Chanu a ne ysyoj raki U eyrapejskih movah nazva Yanczy zamacavalasya za Chanam praz pamylku pershyh eyrapejskih adkryvalnikay Kitayu Nazva Yanczy pahodzic ad Yanczy Czyan myascovaj nazvy chastki nizhnyaga cyachennya Yanczy lya Yanczy byla nazvaj selishcha i mesca starazhytnaj perapravy Czyan adno z kitajskih sloy shto abaznachayuc rechku U 13 stagoddzi vydatny aficer dynastyi Sun napisay paemu pad nazvaj Yanczy Czyan Paznej zahodniya misiyanery pachuli getuyu nazvu i yzhyli yae da ysyoj raki Kitajskiya nazvy Perad imperskimi chasami kitajskaya nazva raki byla prosta Czyan kit 江 hutchej za ysyo zapazychanne z aystraziyackih moy Za chasami dynastiyi Han slova Czyan uzho yzhyvalasya y adnosinah da inshyh vyalikih vodnyh shlyahoy Suchasnaya nazva Chan Czyan angl Chang Jiang kit 长 長江 dze slova Chan kit 长 長 aznachae doygi vykarystoyvaecca pachynayuchy z peryyadu Uves Chan Czyan sudnahodny i taksama vyadomy yak Zalaty vodny shlyah Kitajcy taksama vykarystoyvayuc roznyya nazvy dlya roznyh chastak raki Chastki Chan Czyan mayuc myascovyya nazvy takiya yak Chuanczyan angl Chuanjiang kit 川江 dlya chastki raki y pravincyi Sychuan ad gorada da gorada Czinczyan angl Jingjiang kit 荆江 lya i Yanczy Czyan pablizu Czinsha abo Raka Zalatyh Pyaskoy angl Gold Sands River kit 金沙江 nazva yzhyvaeca da chastki Yanczy 2308 km vyshej za cyachenne ad gorada da zliccya z rakoyu Batan nepadalyok ad Tuncyan pa anglijsku kit 通天河 lit Raka shto prahodzic praz neba nazva adnosicca da chastki Yanczy yakaya cyagnecca na 813 km ad Yujshu da zliccya rechak Toto angl Tuotuo i Dancyuj angl Dangqu yakiya razam farmiruyuc Tuncyan Toto angl Tuotuo kit 沱沱河 nazva adnosicca da adnago z verhnih cyachennyay Yanczy Raka Toto pachynaecca y ledavikah na poydzen ad gary Geladandun angl Geladandong u pravincyi Cynhaj i pracyakae na zahad 343 km dze sustrakaecca z Dancyuj angl Dangqu i farmirue Tuncyan Tybeckiya nazvy Vytoki i verhnyae cyachenne Yanczy razmeshchany y rayonah prazhyvannya etnichnyh tybetcay u pravincyi Cynhaj U tybeckaj move vytok Toto nazyvaecca Nachynchu angl Naqinqu Sama zh Toto vyadomaya y tybeckaj move yak Machu angl Maqu Chyrvonaya rechka Tuncyan vyadomaya v tybeckaj move yak Drychu angl Drichu tyb འབ ཆ Dancyuj angl Dangqu kit 当 曲 yashche adna vyalikaya plyn vyarhoyyay Yanczy u tybeckaj move mae znachenne balotnaya rechka GeagrafiyaVytok Yanczy razmeshchany na zahad ad gary Geladandun Tangla va yshodnyaj chastcy Tybeckaga nagor ya na vyshyni prykladna 5600 m nad uzroynem mora Raka pracyakae praz ushodniya akrugi pravincyi Cynhaj a potym pavyartaye na poshdzen i pa glybokaj daline shto sluzhyc myazhoj pamizh Sychuanem i Tybetam dasyagae pravincyi Yunnan U getaj daline razmeshchanaj u Sina Tybeckih garah adbyvaecca asnoynae skidanne vyshyni z 5 tys da 1 tys m Tut raka nekalki razoy myanyae napramak i ytvarae glybokiya cyasniny Navigacyya rachnyh sudnay pachynaecca ad paveta Shujfu pravincyi Yunnan Blizhej da gorada Ibin yaki razmeshchany na yvahodze raki y Sychuanskuyu katlavinu raka apuskaecca da vyshyni 305 m a lya gorada Chuncyn vyshynya raki nad uzroynem mora stanovicca roynaj 192 m Pracyakayuchy praz Sychuanskuyu katlavin Yanczy zlivaecca z vyalikimi prytokami Minczyan i Czyalinczyan yakiya znachna napaynyayuc yae Na 320 kilametrovym uchastku ad Chuncyna da Yanczy skidae vyshynyu dp 40 m pracyakayuchy glybokimi cyasninami yakiya vyadomyya svayoj prygazhoscyu i skladanascyu navigacyi Prabivayuchysya dalej praz gory Ushan raka sluzhyc pryrodnaj myazhoj pamizh mizh pravincyyami Chuncyn i Hubej i utvarae znakamityya Try cyasniny Sansya Imenna tut pabudavana i dzejnichae najbujnejshaya y svece GES Try cyasniny Na terytoryi pravincyi Hubej Yanczy papaynyaecca vodami shmatlikih azer najbolshae z yakih Duncinhu razmyashchaecca na myazhy pravincyj Hunan i Hubej U goradze Uhan Yanczy zlivaecca sa svaim najbolshym prytokam rakoyu Hanshuj U paynochnaj chastcy pravincyi Czyansi Yanczy prymae vody najbolshaga y Kitai prasnavodnaga vozera Payanhu Potym raka pracyakae praz prpvincyi Anhoj i Czyansu i nareshck ypadae va Ushodne Kitajskae mora lya Shanhayu Nizhnyae cyachenne Yanczy prahodzic praz Czyanhanskuyu rayninu i paydnyovuyu chastku Vyalikaj Katajskaj rayniny dze raka chasta padzyalyaecca na rukavy prychym shyrynya asnoynaga rechyshcha dasyagane 2 i bolsh km U rayone ypadzennya va Ushodne Kitajskae mora Yanczy vyaliznuyu deltu ploshchaj bolsh za 80 tys km Chatyry z pyaci asnoynyh prasnavodnyh azyor Kitaya scyakayuc u Yanczy Galereya Ledaviki na garah Tangla vytoku Yanczy Raka Toto Pershy pavarot raki lya Shygu 石鼓 Yunnan Gujchzhoyskae nagor e dze raka pavarochvae na 180 gradusay z poydnya na poynach Raka Czinsha Yunnan Cyasnina Cyujtansya adna z Troh cyasnin Sansya Cyasnina Usya adna z Troh cyasnin Sansya Cyasnina Silinsya adna z Troh cyasnin Sansya na spadarozhnikavym zdymkuGidralagichny rezhymSyaredni rashod vady y vusci skladae 34 000 m s a gadavy scyok acenvaecca y 1070 km 4 e mesca y svece Cvyordy scyok raki Yanczy peravyshae 280 mln ton u god shto pryvodzic da hutkaga rostu delty u syarednim na 1 km za 35 40 gadoy Zhoyty koler rachnyh vod taksama tlumachycca vyalikaj kolkascyu prymeshak Rezhym raki musonny ranej letam uzroven vady y Sychuanskaj katlavine padymaysya na 20 m a na rayninah da 10 15 m Marskiya prylivy raspaysyudzhvayucca rakoj za 700 km ad vuscya da gorada Dlya abarony ad pastayannyh razburalnyh pavodak u minulym byla stvorana sistema damb agulnaj pracyaglascyu bolsh za 2 7 tys km U nekatoraj stupeni silu pavodki znizhayuc azyory Payanhu i Duncinhu kudy pastupayuc velizarnyya kolkasci pavodkavyh vod Yanczy Mocnyya pavodki byli y 1870 1896 1931 1931 1949 1954 i 1998 gadoy Rezhym Yanczy skladany Raka razlivaecca ne tolki z za musonnyh dazhdzhoy i tajfunay kanec leta pachatak voseni ale i y kancy vyasny pachatku leta kali y gorah rastayuc ledaviki i sneg U nizhnim cyachenni scyok regulyuecca shmatlikimi azyorami Raka ypadae y Cihi akiyan Syaredniya shtomesyachnyya rashody vady u m s vyznachanyya na gidraposce Datun za peryyad 1923 1986 gg Zhyvyolny svetRaka Yanczy mae vyalikuyu biyaraznastajnasc uklyuchayuchy mnostva endemichnyh viday Mnogiya z ih znahodzyacca y sur yoznaj nebyaspecy z za dzejnasci chalaveka Ryba Adna z dzvyuh asyatrovyh ryb u Yanczy Krytychna yrazlivy adzin z najmenshyh krakadzilay dasyagae maksimalnaj dayzhyni y 2 mSalamandra z yaylyaecca samaj vyalikaj amfibiyaj u svece dasyagae 1 8 m u dayzhynyu Pa stane na 2011 god u basejne raki Yanczy vyadoma 416 viday ryb z ih 362 vidy yakiya z yaylyayucca stroga presnavodnymi Astatniya moguc zhyc u salyonaj vadze y vusci raki abo va Ushodne Kitajskim mory Geta robic raku adnoj z samyh bagatyh viday u Azii i samaj bagataj u Kitai dlya paraynannya nalichvae amal 300 viday a Zhoytaya raka 160 viday 178 viday ryb yakiya zhyvuc u basejne raki z yaylyayucca endemichnymi Mnogiya z ih sustrakayucca tolki y nekatoryh chastkah raki asabliva y vyarhoyyah U getaj myascovasci nalichvaecca 97 endemikay u toj chas yak u samym verhnim uchastku raki vyshej 4500 m nad uzroynem mora sustrakaecca tolki 8 endemikay Najbolsh bujnyya klasy ryb yakiya sustrakayucca y race karpapadobnyya 280 viday z ih 150 endemiki somapadobnyya 40 viday 20 endemikay akunepadobnyya 50 viday 4 endemiki 12 viday 1 endemik i 8 viday 1 endemik U race nyama inshyh paradkay z bolsh chym chatyrma vidami i adnym endemikam Mnogiya vidy ryby y race Yanczy rezka zmyanshayucca prychym 65 viday ryb abveshchany y Kitai chyrvonaknizhnymi yakiya znahodzyacca pad pagrozaj zniknennya Da ih adnosyacca dva vidy yakiya cyaper lichacca calkam i Atrilinea macrolepis dva z yakih yrazlivyya i i pyac yakiya z yaylyayucca krytychna yrazlivymi vidami Psephurus gladius i Akramya tago dva vidy asyatrovyh i lichacca krytychna yrazlivymi Vyzhyvanne getyh dvuh viday mozha zalezhac ad pastayannaga vypusku y pryrodu shtuchna vyvedzenyh asobnikay Geta samaya bujnaya ryba y race i adna z samyh bujnyh presnavodnyh ryb u svece yakiya dasyagayuc u dayzhynyu 5 7 m Aposhni asobnik Psephurus gladius byy zloyleny brakanerami y 2007 godze i mae dayzhynyu 3 6 m Nyagledzyachy na namaganni kab zahavac yago y zhyvyh yon pamyor neyzabave paslya getaga Najbolshaj pagrozaj dlya myascovaj ryby y Yanczy z yaylyayucca prazmerny vyloy i strata asyaroddzya prazhyvannya napryklad pry budaynictve placin ale taksama zabrudzhvanne vady razburalnyya metady loyli takiya yak dynamitny promysel i novyh viday Prykladna dzve traciny z usih presnavodnyh rybnyh sazhalak u Kitai z yaylyayucca basejnam raki Yanczy ale naziraecca rezkae znizhenne pameray nekalkih vazhnyh viday lt ref name FishDiversity gt Nekatoryya eksperty prapanuyuc uvesci 10 gadovy maratoryj na rybaloystva kab dazvolic inshym papulyacyyam adnavicca Sceny placin z yaylyayucca sur yoznaj prablemaj pakolki mnogiya vidy y race migruyuc padchas razmnazhennya i bolshaya chastka z ih ne mozha skakac a geta aznachae shto standartnyya rybaprahodnyya zbudavanni pryznachanyya dlya lasosya neefektyynyya Sprabuyuchy pamenshyc uzdzeyanne scen placiny na GES Try cyasniny sprabuyuc advesci vadu takim chynam kab imitavac naturalnae zataplenne i geta spryyala tamu shto karpy y nizhnim cyachenni pachali razmnazhacca Tym ne mensh placiny pracyagvayucca budavacca na race shto mozha pryvesci da dadatkovyh prablem dlya myascovaj fayny 26 myascovyh viday ryb mayuc kamercyjnae znachenne najbolsh vazhnyya z yakih bely amur i Inshyya zhyvyoly Z za kamercyjnaga vykarystannya raki turyzmu i zabrudzhvannya navakolnaga asyaroddzya Yanczy akramya ryby z yaylyaecca domam dlya nekalkih zhyvyol yakiya znahodzyacca pad pagrozaj zniknennya i Geta adzinae mesca za mezhami ZShA dze sustrakayucca aligatary Kitajski rachny delfin byy abveshchany vymerlym u snezhni 2006 goda paslya tago yak pracyaglyya poshuki y race ne znajshli slyadoy delfina Taksama isnue shmat viday nazemnyh zhyvyol ale bolshasc z ih ne mae nepasrednaga dachynennya da raki Vyklyuchenne skladayuc vydra vadzyany alen i U dadatak da vyalikaj i nadzvychaj redkaj shanhajskaj charapahi z myakkim pancyram u basejne raki vusci i dalinah sustrakayucca nekalki viday drobnyh charapah i Use lichacca vidami yakiya znahodzyacca pad pagrozaj zniknennya U basejne raki Yanczy bylo identyfikavana bolsh za 160 amfibij u tym liku samaya vyalikaya y svece salamandra i zemnavodnaya yakaya znahodzicca pad krytychnaj pagrozaj Yae papulyacyya rezka skaracilasya z za ylovay u Kitai yae lichyli delikatesam straty i zabrudzhvannya mesca prazhyvannya Adnak yaki zhyve y nizhnim cyachenni raki z yaylyaecca adnym z nyamnogih viday kitajskaj salamandry yaki ne znahodzicca pad pagrozaj zniknennya U basejne raki zhyve vyalikaya kolkasc presnavodnyh krabay u tym liku nekalki endemikay migrue pamizh presnaj i salyonaj vadoj i znahodzicca y 1400 km vyshej pa cyachenni raki Presnavodnaya meduza invaziyny vid zaraz vyadomy yva mnogih kutkah svetu byare svoj pachatak imenna tut u basejne raki Yanczy GistoryyaZhyhary Kitaya pavazhliva zavuc Yanczy yak i Huanhe maci rakoj kit 母亲河 mǔqinhe U kitajskuyu movu taksama yvajshoy vyraz zadnyaya hvalya Yanczy padshturhoyvae pyarednyuyu hvalyu kit 长江后浪推前浪 Chang Jiang houlang tui qianlang shto vobrazna aznachae pastayannyya zmeny chalaveka abo ab ekta kali staroe zmyanyaecca novym Rayon delty raki Yanczy z yaylyaecca adnym z centray uzniknennya kitajskaj cyvilizacyi U peryyad z 5000 da 3000 goda da n e u rayone delty razmyashchalasya nealitychnaya kultura Maczyaban a y epohu poznyaga nealitu kultura Lyanchzhu 3400 2250 gadoy da n e U Peryyad Vyasny i Voseni terytoryya delty yvahodzila y yakoe bylo zavayavana carstvam Chu u 334 godze da n e U 223 godze da n e e delta Yanczy yvajshla y sklad ab yadnanaj imperyi dynastyi U peryyad magutnaj dynastyi Tan delta raki Yanczy pachala intensiyna apracoyvacca i zasyalyacca Regiyon yaki yklyuchae vyalikuyu pravabyarezhnuyu chastku delty byy z tyh chasoy vyadomy yak Czyannan geta znachyc zemli na poydzen ad raki Pachynayuchy z chasoy delta Yanczy z yaylyaecca galoynym kulturnym i ekanamichnym centram Kitaya Asnoynyya zasnavanyya y starazhytnasci garady regiyona Suchzhoy Nankin Hanchzhoy i U chasy dynastyj Yuan i rannyaj Min vazhnym marskim portam u regiyone byy u g ale paslya z za zaglejvannya getaj gavani rachnymi nanosami rolya galoynaga marskoga porta perajshla da Shanhaya Starshynya KNR Maa Czedun neadnarazova zdzyajsnyay zaplyvy u Yanczy Zgodna pavedamlennyam aficyjnyh SMI 16 lipenya 1966 goda yon praplyy 15 km za 65 hvilin shto pasluzhyla signalam da pachatku Kulturnaj revalyucyi y KitaiGaspadarchae vykarystanneVody raki shyroka vykarystoyvayucca dlya arashennya rysavyh palyoy asabliva y Sychuanskaj katlavine i y nizhnim cyachenni Yanczy galoyny vodny shlyah Kitaya Sudnahodny ychastak pachynaecca ad padnozhzha Sina Tybeckih gor i pracyagvaecca na 2850 km da Ushodne Kitajskaga mora Karabli z tanazham da 10 000 ton moguc padymacca y Uhan Agulnaya pracyaglasc vodnyh shlyahoy u basejne raki Yanczy peravyshae 17 tys km Raka z yaylyaecca adnoj z samyh azhyylenyh vodnyh shlyahoy u svece Gruzavyya peravozki y 2005 dasyagnuli 795 mln t Uzdoyzh uzbyarezhzha Kitaya znahodzicca Vyaliki kanal Kitaya yaki zluchae Yanczy z Zhoytym moram Akramya tago z 2002 Kitaj pachay praekt pa peranose vady z poydnya na poynach basejna raki Yanczy y Huanhe Shema kaskadu GES na Yanczy Kaskad gidraelektrastancyj na rechcy Yanczy mae dayzhynyu 6 300 km z ploshchaj vadazboru 1 808 500 km i rashodam vady y vusci raki 31 900 m s abo 1070 km god Yanczy z yaylyaecca chacvyortaj rakoj u svece pa paynavodnasci Takim chynam pry stvarenni stavilisya nastupnyya mety vyrab elektraenergii znizhenne pavodak palyapshenne sudnahodstva zmyanshenne erozii rechyshcha palyapshennya vodakarystannya Pa stane na pachatak 2015 kaskad uklyuchay u syabe 4 GES agulnaj magutnascyu kalya 45 tysyach MVt Yashche 5 gidraelektrastancyj kaskadu agulnaj magutnascyu ne mensh za 35 tys MVt u verhnim cyachenni rechki znahodzilisya na stadyi budaynictva i praektavannya KrynicyYanczyczyan Malaya sovetskaya enciklopediya pod red N L Mesheryakov 2 Sovetskaya enciklopediya 1936 lt a href https wikidata org wiki Track Q1228391 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q1768199 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q66386517 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q87326066 gt lt a gt Yang W Zheng D Tibetan Geography China Intercontinental Press 2004 ISBN 7 5085 0665 0 p 73 Arhivavanaya kopiya nyavyzn nedastupnaya spasylka Arhivavana z pershakrynicy 26 lipenya 2011 Praverana 26 lipenya 2011 Yanczy padayzhayuc na 28 km Chang Jiang Datong nyavyzn www grdc sr unh edu Praverana 13 listapada 2019 Ye S Li Z Liu J Zhang T and Xie S 2011 Distribution Endemism and Conservation Status of Fishes in the Yangtze River Basin China pp 41 66 in Ecosystems Biodiversity InTech ISBN 978 953 307 417 7 Xing J H 2010 Chinese Alligator Alligator sinensis pp 5 9 in Manolis S C and Stevenson C eds 2010 Crocodiles Status Survey and Conservation Action Plan Third Edition IUCN SSC Crocodile Specialist Group Darwin AmphibiaWeb 2013 Andrias davidianus Wang S and Xie Y 2009 China species red list Vol II Vertebrates Part 1 High Education Press Beijing China Meadows D and Coll H 2013 Status Review Report of Five Foreign Sturgeon National Marine Fisheries Service Report to Office of Protected Resources Xinhua 12 January 2007 Chinese Paddlefish Dies in Illegal Fishing Arhivavana 4 sakavika 2016 CRIENGLISH com China Radio International Liu J and Cao W 1992 Fish resources in the Yangtze basin and the strategy for their conservation Resources and environment in the Yangtze Valley 1 17 23 Yiman L and Zhouyang D 4 January 2013 Expert calls for 10 year fishing moratorium on Yangtze River ChinaDialogue The Nature Conservancy China Places We Protect The Yangtze River Arhivavana 14 listapada 2015 The Chinese river dolphin was functionally extinct baiji org 13 snezhnya 2006 Arhivavana z aryginala 4 studzenya 2007 Praverana 13 snezhnya 2006 a href wiki D0 A8 D0 B0 D0 B1 D0 BB D0 BE D0 BD Cite news title Shablon Cite news cite news a Papyaredzhanni CS1 bot nevyadomy status aryginalnaga URL spasylka Smith A T and Xie Y 2008 A Guide to the Mammals of China Princeton University Press New Jersey ISBN 978 0 691 09984 2 van Dijk P P Iverson J B Rhodin A G J Shaffer H B and Bour R 2014 Turtles of the World 7th Edition Annotated Checklist of Taxonomy Synonymy Distribution with Maps and Conservation Status IUCN SSC Turtle Taxonomy Working Group WWF Global Yangtze River Arhivavana 10 snezhnya 2017 Stuart S Hoffman M Chanson J Cox N Berridge R Ramani P and Young B 2008 Threatened Amphibians of the World Lynx Edicions Barcelona ISBN 978 84 96553 41 5 Yanczy infarmacyya na sajce angl AmphibiaWeb 2008 Cynops orientalis Neil Cumberlidge N Ng P K L Yeo D C J Naruse T Meyer K S Esser L J 2011 Diversity endemism and conservation of the freshwater crabs of China Brachyura Potamidae and Gecarcinucidae Integrative Zoology 6 1 45 55 10 1111 j 1749 4877 2010 00228 x ISSN 1749 4869 PMID 21392361 a href wiki D0 A8 D0 B0 D0 B1 D0 BB D0 BE D0 BD Cite journal title Shablon Cite journal cite journal a no break space character u pages na pazicyi 3 Veilleux E and de Lafontaine Y 2007 Biological Synopsis of the Chinese Mitten Crab Eriocheir sinensis Canadian Manuscript Report of Fisheries and Aquatic Sciences 2812 Didziulis Viktoras NOBANIS Invasive Alien Species Fact Sheet Craspedacusta sowerbyi nyavyzn Arhivavana z pershakrynicy 17 maya 2014 Praverana 28 verasnya 2016 Gl sloynikavyya artykuly mǔqinhe i Chang Jiang houlang tui qianlang u krynicy 现代汉语词典 Syandaj hanyuj cydzyan kit 5 e vyd 2005 Shanu inshuguan 2010 S 152 968 ISBN 9787100043854 The Chairman s Historic Swim Arhivavana 6 lyutaga 2010 by RICHARD H SOLOMON Time Magazine SEPTEMBER 27 1999 VOL 154 NO 12 Sudnahodnasc raki Yanczy pavyalichvaeccaLitaraturaBelaruskaya encyklapedyya U 18 t T 18 Kn 1 Dadatak Shchytniki Yaya Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2004 T 18 Kn 1 472 s 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0295 4 t 18 Kn 1 Yanczy Bolshoj slovar geograficheskih nazvanij rusk Gl red Ekaterinburg U Faktoriya 2003 S 779 780 832 s 10 000 ekz ISBN 5 94799 148 9 Grover David H 1992 American Merchant Ships on the Yangtze 1920 1941 Wesport Conn Praeger Publishers Van Slyke Lyman P 1988 Yangtze nature history and the river A Portable Stanford Book ISBN 0 201 08894 0 Winchester Simon 1996 The River at the Center of the World A Journey up the Yangtze amp Back in Chinese Time Holt Henry amp Company 1996 hardcover ISBN 0 8050 3888 4 trade paperback Owl Publishing 1997 ISBN 0 8050 5508 8 trade paperback St Martins 2004 432 pages ISBN 0 312 42337 3 Simon Winchester Der wilde Strom Eine Reise auf dem Yangtse Goldmann Verlag Munchen 2002 ISBN 3 442 72966 1 Philip Wilkinson Ed Nathan Yang Tseu Kiang 2005 Danielson Eric N 2004 Nanjing and the Lower Yangzi From Past to Present The New Yangzi River Trilogy Vol II Singapore Times Editions Marshall Cavendish ISBN 981 232 598 0 Danielson Eric N 2005 The Three Gorges and The Upper Yangzi From Past to Present The New Yangzi River Trilogy Vol III Singapore Times Editions Marshall Cavendish ISBN 981 232 599 9 SpasylkiON THINNER ICE signs of trouble from the Water Tower of Asia where headwaters feed into all the great rivers of Asia by GRIP Asia Society and MediaStorm 1998 Jangtse Flutung Discovery of Yangtze River Arhivavana 9 krasavika 2014