Рацыяна́льны лік — лік, які можна прадставіць як дзель двух цэлых лікаў або, інакш кажучы, гэта дроб, лічнікам і назоўнікам якога з’яўляюцца цэлыя лікі.
Рацыянальны лік | |
---|---|
Вывучаецца ў | rational number theory[d] |
Формула, якая апісвае закон або тэарэму | |
Пазначэнне ў формуле | , , , і |
Супрацьлегласць | ірацыянальны лік |
![]() |

Дадатны рацыянальны лік — гэта лік выгляду , дзе k i n — натуральныя лікі. Напрыклад, — дадатныя рацыянальныя лікі. Іх называюць большымі за нуль.
Адмоўны рацыянальны лік — гэта лік выгляду , дзе k i n — натуральныя лікі. Напрыклад, — адмоўныя рацыянальныя лікі. Адмоўны рацыянальны лік можна запісаць ў выглядзе . Напрыклад, .
Дроб адмоўнага рацыянальнага ліка звычайна запісваюць так, каб назоўнік быў дадатным. Таму можна сказаць, што рацыянальны лік — гэта лік, які з’яўляецца адносінай цэлага і натуральнага ліка.
Мноства рацыянальных лікаў уключае ў сябе мноства цэлых лікаў, бо любы цэлы лік можна прадставіць як дроб, лічнікам якога з’яўляецца ён сам, а назоўнікам — лік 1.
Мноства рацыянальных лікаў абазначаецца сімвалам .
Зноскі
Літаратура
- Рацыянальны лік // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 13: Праміле — Рэлаксін / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2001. — Т. 13. — С. 383. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0216-4 (т. 13).
Спасылкі
- "Rational Number" From MathWorld – A Wolfram Web Resource
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Racyyana lny lik lik yaki mozhna pradstavic yak dzel dvuh celyh likay abo inaksh kazhuchy geta drob lichnikam i nazoynikam yakoga z yaylyayucca celyya liki Racyyanalny likVyvuchaecca yrational number theory d Formula yakaya apisvae zakon abo tearemuab Q a Z b N displaystyle frac a b in mathbb Q Leftrightarrow a in mathbb Z b in mathbb N Paznachenne y formuleQ displaystyle mathbb Q Z displaystyle mathbb Z N displaystyle mathbb N a displaystyle a i b displaystyle b Supracleglasciracyyanalny lik Medyyafajly na VikishovishchyRacyyanalnyya liki Q displaystyle mathbb Q yklyuchayucca y naturalnyya liki R displaystyle mathbb R yakiya yklyuchayucca y kampleksnyya liki C displaystyle mathbb C u toj chas yak racyyanalyya liki yklyuchayuc celyya liki Z displaystyle mathbb Z yakiya yklyuchayuc u svayu chargu naturalnyya liki N displaystyle mathbb N Dadatny racyyanalny lik geta lik vyglyadu kn displaystyle frac k n dze k i n naturalnyya liki Napryklad 23 85 48 displaystyle frac 2 3 frac 8 5 frac 4 8 dadatnyya racyyanalnyya liki Ih nazyvayuc bolshymi za nul Admoyny racyyanalny lik geta lik vyglyadu kn displaystyle frac k n dze k i n naturalnyya liki Napryklad 23 85 48 displaystyle frac 2 3 frac 8 5 frac 4 8 admoynyya racyyanalnyya liki Admoyny racyyanalny lik mozhna zapisac y vyglyadze kn displaystyle frac k n Napryklad 23 23 displaystyle frac 2 3 frac 2 3 r ab a Z b Z displaystyle r frac a b a in mathbb Z b in mathbb Z Drob admoynaga racyyanalnaga lika zvychajna zapisvayuc tak kab nazoynik byy dadatnym Tamu mozhna skazac shto racyyanalny lik geta lik yaki z yaylyaecca adnosinaj celaga i naturalnaga lika r ab a Z b N displaystyle r frac a b a in mathbb Z b in mathbb N Mnostva racyyanalnyh likay uklyuchae y syabe mnostva celyh likay bo lyuby cely lik mozhna pradstavic yak drob lichnikam yakoga z yaylyaecca yon sam a nazoynikam lik 1 Mnostva racyyanalnyh likay abaznachaecca simvalam Q displaystyle mathbb Q ZnoskiBelEn 2001 LitaraturaRacyyanalny lik Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 13 Pramile Relaksin Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2001 T 13 S 383 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0216 4 t 13 Spasylki Rational Number From MathWorld A Wolfram Web Resource