Azərbaycanca  Azərbaycanca  Türkçe  Türkçe
Падтрымка
www.global-by3.nina.az
  • Галоўная
  • Вікіпедыя
  • Музыка

Улада ва польск Włodawa горад у Польшчы адміністрацыйны цэнтр Уладаўскага павета Люблінскага ваяводства Утварае гарадску

Уладава

  • Галоўная старонка
  • Вікіпедыя
  • Уладава

Улада́ва (польск.: Włodawa) — горад у Польшчы, адміністрацыйны цэнтр Уладаўскага павета Люблінскага ваяводства. Утварае гарадскую гміну, таксама з’яўляецца сядзібай вясковай гміны Уладава. Знаходзіцца ў паўночна-ўсходняй частцы Люблінскага ваяводства Польшчы, на сутоках Заходняга Бугу і Уладаўкі. Насельніцтва 13 918 чал. (2009).

Горад
Уладава
польск.: Włodawa
image image
Герб Сцяг
image
Краіна
image Польшча
Ваяводства
Люблінскае
Павет
Уладаўскі
Каардынаты
51°33′ пн. ш. 23°33′ у. д.HGЯO
Кіраўнік
мэр
Першая згадка
1242
Горад з
1534
Плошча
  • 17,97 км²
Вышыня цэнтра
173 м
Водныя аб’екты
Уладаўка і Буг
Насельніцтва
  • ▼12 500 чал. (31 сакавіка 2021)
Часавы пояс
UTC+1, летам UTC+2
Паштовыя індэксы
22-200
TERC
0619011
Афіцыйны сайт
wlodawa.eu
Уладава на карце Польшчы ±
image
image
image
image
Медыяфайлы на Вікісховішчы

Знаходзіцца каля беларуска-польскай граніцы, вузел аўтамабільных дарог на Люблін, Бялу Падляску, Тэрэспаль, і інш.

Гісторыя

  • XIII стагоддзе: першая згадка ў Галіцка-Валынскім летапісе: «Данилъ же затворивъ Холмъ, еха ко брату си Василкови, поима с собою Курила митрополита. А татарове воеваша до Володавы и по озерамъ много зла створше».
  • XIV стагоддзе: увайшла ў склад Вялікага Княства Літоўскага.
  • 1534: атрымала Магдэбургскае права.
  • 1566: горад, у Берасцейскім павеце Берасцейскага ваяводства.
  • 1624—1698: ва Уладаве дзейнічаў кальвінскі збор.
  • 1648: горад пацярпеў ад войск Багдана Хмяльніцкага.
  • 1795: у выніку трэцяга падзелу Рэчы Паспалітай апынулася ў Аўстрыі.
  • XIX стагоддзе: у складзе Расійскай імперыі.
  • 1867: цэнтр павета.
  • 1921: у міжваеннай Польскай Рэспубліцы.

Насельніцтва

  • 1827 — 3263 чал.
  • 1857 — 6026 чал.
  • 1913 — 15 220 ал.
  • 1937 — 9084 чал.
  • 1950 — 3754 чал.
  • 1970 — 7401 чал.
  • 1990 — 15 264 чал.
  • 2006 — 14 203 чал.

З 1998 года ў горадзе рэгулярна праводзяць Фестываль трох культур. Мерапрыемства прысвячаецца багатай культуры праваслаўя, каталіцтва і іудаізма. Фестываль нездарма праходзіць ва Уладаве, бо да вайны горад меў шматнацыянальны характар.

Памятныя мясціны

  • Былая ўніяцкая, цяпер праваслаўная царква Раства Прасвятой Багародзіцы (1840—1842).
  • Касцёл Св. Людвіка (1741—1752).
  • Могілкі яўрэйскія старыя (XVIII ст.) і новыя (XIX ст.).
  • Сінагога вялікая (1764).

Галерэя

  • image
    Касцёл Св. Людвіка
  • image
    Царква Раства Прасвятой Багародзіцы
  • image
    Вялікая сінагога
  • image
    Сінагога
  • image
    Рынкавая плошча
  • image
    Вуліца 11 лістапада
  • image
    Касцёл Найсв. Сэрца Ісуса

Вядомыя асобы

  • Уладзіслаў Курашкевіч (1905—1997) — мовазнаўца-славіст

Зноскі

  1. Wiesław Muszyński
  2. https://bdl.stat.gov.pl/api/v1/data/localities/by-unit/060610919011-0930294?var-id=1639616&format=jsonapi Праверана 4 кастрычніка 2022.
  3. Напісанне ў адпаведнасці з ТКП 236-2010 (03150) «Спосабы і правілы перадачы геаграфічных назваў і тэрмінаў Рэспублікі Польшча на беларускую мову». Гл. польска-беларускую практычную транскрыпцыю.
  4. Пад 6751 [1243] годам паводле Іпацеўскага спісу Галіцка-Валынскага летапісу.
  5. Włodawa // Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich. Tom XIII: Warmbrun — Worowo (польск.). — Warszawa, 1893. S. 711
  6. Валера Саўко. Фэстываль трох культур // Беларуская рэдакцыя Польскага Радыё, 15 верасня 2008

Літаратура

  • Włodawa // Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich. Tom XIII: Warmbrun — Worowo (польск.). — Warszawa, 1893. S. 711—713

Спасылкі

  • image На Вікісховішчы ёсць медыяфайлы па тэме Уладава

Аўтар: www.NiNa.Az

Дата публікацыі: 24 Май, 2025 / 10:20

Ulada va polsk Wlodawa gorad u Polshchy administracyjny centr Uladayskaga paveta Lyublinskaga vayavodstva Utvarae garadskuyu gminu taksama z yaylyaecca syadzibaj vyaskovaj gminy Uladava Znahodzicca y paynochna yshodnyaj chastcy Lyublinskaga vayavodstva Polshchy na sutokah Zahodnyaga Bugu i Uladayki Naselnictva 13 918 chal 2009 Gorad Uladava polsk Wlodawa Gerb Scyag Kraina PolshchaVayavodstva LyublinskaePavet UladayskiKaardynaty 51 33 pn sh 23 33 u d H G Ya OKiraynik merPershaya zgadka 1242Gorad z 1534Ploshcha 17 97 km Vyshynya centra 173 mVodnyya ab ekty Uladayka i BugNaselnictva 12 500 chal 31 sakavika 2021 Chasavy poyas UTC 1 letam UTC 2Pashtovyya indeksy 22 200TERC 0619011Aficyjny sajt wlodawa euUladava na karce Polshchy Medyyafajly na Vikishovishchy Znahodzicca kalya belaruska polskaj granicy vuzel aytamabilnyh darog na Lyublin Byalu Padlyasku Terespal i insh GistoryyaXIII stagoddze pershaya zgadka y Galicka Valynskim letapise Danil zhe zatvoriv Holm eha ko bratu si Vasilkovi poima s soboyu Kurila mitropolita A tatarove voevasha do Volodavy i po ozeram mnogo zla stvorshe XIV stagoddze uvajshla y sklad Vyalikaga Knyastva Litoyskaga 1534 atrymala Magdeburgskae prava 1566 gorad u Berascejskim pavece Berascejskaga vayavodstva 1624 1698 va Uladave dzejnichay kalvinski zbor 1648 gorad pacyarpey ad vojsk Bagdana Hmyalnickaga 1795 u vyniku trecyaga padzelu Rechy Paspalitaj apynulasya y Aystryi XIX stagoddze u skladze Rasijskaj imperyi 1867 centr paveta 1921 u mizhvaennaj Polskaj Respublicy Naselnictva1827 3263 chal 1857 6026 chal 1913 15 220 al 1937 9084 chal 1950 3754 chal 1970 7401 chal 1990 15 264 chal 2006 14 203 chal Z 1998 goda y goradze regulyarna pravodzyac Festyval troh kultur Merapryemstva prysvyachaecca bagataj kultury pravaslayya katalictva i iudaizma Festyval nezdarma prahodzic va Uladave bo da vajny gorad mey shmatnacyyanalny haraktar Pamyatnyya myascinyBylaya yniyackaya cyaper pravaslaynaya carkva Rastva Prasvyatoj Bagarodzicy 1840 1842 Kascyol Sv Lyudvika 1741 1752 Mogilki yayrejskiya staryya XVIII st i novyya XIX st Sinagoga vyalikaya 1764 GalereyaKascyol Sv Lyudvika Carkva Rastva Prasvyatoj Bagarodzicy Vyalikaya sinagoga Sinagoga Rynkavaya ploshcha Vulica 11 listapada Kascyol Najsv Serca IsusaVyadomyya asobyUladzislay Kurashkevich 1905 1997 movaznayca slavistZnoskiWieslaw Muszynski https bdl stat gov pl api v1 data localities by unit 060610919011 0930294 var id 1639616 amp format jsonapiPraverana 4 kastrychnika 2022 Napisanne y adpavednasci z TKP 236 2010 03150 Sposaby i pravily peradachy geagrafichnyh nazvay i terminay Respubliki Polshcha na belaruskuyu movu Gl polska belaruskuyu praktychnuyu transkrypcyyu Pad 6751 1243 godam pavodle Ipaceyskaga spisu Galicka Valynskaga letapisu Wlodawa Slownik geograficzny Krolestwa Polskiego i innych krajow slowianskich Tom XIII Warmbrun Worowo polsk Warszawa 1893 S 711 Valera Sayko Festyval troh kultur Belaruskaya redakcyya Polskaga Radyyo 15 verasnya 2008LitaraturaWlodawa Slownik geograficzny Krolestwa Polskiego i innych krajow slowianskich Tom XIII Warmbrun Worowo polsk Warszawa 1893 S 711 713SpasylkiNa Vikishovishchy yosc medyyafajly pa teme Uladava

Апошнія артыкулы
  • Май 24, 2025

    Тэрарызм

  • Май 24, 2025

    Тэафраст

  • Май 23, 2025

    Тэарэма Баеса

  • Май 24, 2025

    Тэль-Авіў

  • Май 24, 2025

    Тэлефон

www.NiNa.Az - Студыя

  • Вікіпедыя
  • Музыка
Звяжыцеся з намі
Мовы
Звязацца з намі
DMCA Sitemap
© 2019 nina.az - Усе правы абаронены.
Аўтарскія правы: Dadash Mammadov
Бясплатны сайт для абмену дадзенымі і файламі з усяго свету.
Верхняя частка