Аліві́н — пародаўтваральны мінерал, магнезіяльна-жалезісты сілікат з формулай (Mg,Fe)2[SiO4]. У складзе алівіну 8—12 (часам да 20) % FeO і 45—50 % MgO. Разнавіднасці — хрызаліт, гіяласідэрыт, фаяліт-гартаналіт.
Алівін | |
---|---|
![]() | |
Формула | (Mg,Fe)2[SiO4] |
Ni,Ca | |
Фізічныя ўласцівасці | |
Зялёны | |
Колер рысы | Белая |
Шкляны | |
Цвёрдасць | 6,5—7 |
ракавісты | |
Шчыльнасць | 3,27—3,37 г/см³ |
Сінгонія | |
![]() |
Уласцівасці
Крышталізуецца ў рамбічнай сінгоніі. Утварае зярністыя, вострапрызматычныя крышталі. Колер аліўкава-зялёны, бутэлечна-зялёны, жоўты, карычневы, шэры. Бляск шкляны. Цвёрдасць 6,5—7 па шкале Моаса. Шчыльнасць 3000—4200 кг/м³. Крохкі.
Паходжанне і распаўсюджанне
Алівін з’яўляецца звычайным матэрыялам метэарытаў, знойдзены ў грунце Месяца. Зрэдку сустракаецца ў асадкавых пародах. З’яўляецца пародаўтваральным мінералам асноўных і ультраасноўных парод магматычнага паходжання.
Гл. таксама
- Хрызаліт
Літаратура
- Энцыклапедыя прыроды Беларусі. У 5-і т. Т. 1. Ааліты — Гасцінец / Рэдкал. І. П. Шамякін (гал. рэд.) і інш. — Мн.: БелСЭ імя Петруся Броўкі, 1983. — 575 с., іл. — 10 000 экз. — С. 73.
Спасылкі
- Алівін у базе webmineral.com (англ.)
- Оливин // Каталог Минералов (руск.)
![]() | Алівін на Вікісховішчы |
---|
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Alivi n parodaytvaralny mineral magneziyalna zhalezisty silikat z formulaj Mg Fe 2 SiO4 U skladze alivinu 8 12 chasam da 20 FeO i 45 50 MgO Raznavidnasci hryzalit giyalasideryt fayalit gartanalit AlivinFormula Mg Fe 2 SiO4 Ni CaFizichnyya ylascivasciZyalyonyKoler rysy BelayaShklyanyCvyordasc 6 5 7rakavistyShchylnasc 3 27 3 37 g sm Singoniya Medyyafajly na VikishovishchyUlascivasciKryshtalizuecca y rambichnaj singonii Utvarae zyarnistyya vostrapryzmatychnyya kryshtali Koler aliykava zyalyony butelechna zyalyony zhoyty karychnevy shery Blyask shklyany Cvyordasc 6 5 7 pa shkale Moasa Shchylnasc 3000 4200 kg m Krohki Pahodzhanne i raspaysyudzhanneAlivin z yaylyaecca zvychajnym materyyalam metearytay znojdzeny y grunce Mesyaca Zredku sustrakaecca y asadkavyh parodah Z yaylyaecca parodaytvaralnym mineralam asnoynyh i ultraasnoynyh parod magmatychnaga pahodzhannya Gl taksamaHryzalitLitaraturaEncyklapedyya pryrody Belarusi U 5 i t T 1 Aality Gascinec Redkal I P Shamyakin gal red i insh Mn BelSE imya Petrusya Broyki 1983 575 s il 10 000 ekz S 73 SpasylkiAlivin u baze webmineral com angl Olivin Katalog Mineralov rusk Alivin na Vikishovishchy