Скагера́к (дацк.: Skagerrak, нарв.: Skagerrak, шведск.: Skagerrak) — праліў паміж нарвежскім узбярэжжам Скандынаўскага паўвострава і паўвостравам Ютландыя, які злучае Паўночнае мора з Балтыйскім морам праз праліў Катэгат.
Скагерак | |
---|---|
дацк. Skagerrak, нарв. Skagerrak, шведск. Skagerrak | |
![]() | |
Характарыстыкі | |
Шырыня | 80—150 км |
Даўжыня | 225 км |
Найбольшая глыбіня | 809 м |
Размяшчэнне | |
57°50′50″ пн. ш. 9°04′23″ у. д.HGЯO | |
Звязвае | Паўночнае мора, Балтыйскае мора |
Раздзяляе | Скандынаўскі паўвостраў і паўвостраў Ютландыя |
Краіны | |
![]() |
Даўжыня 240 (255) км, шырыня 80—90 (80—150) км. Глыбіня дасягае 700 метраў у раёне . Найбольшая глыбіня на фарватары — 53 м. Салёнасць вады ў праліве — 30 ‰. Флора і фаўна прадстаўлена каля 2000 марскіх відаў.
Скагерак быў стратэгічна важнай пазіцыяй для Германіі падчас абедзвюх сусветных войн. Падчас Першай сусветнай вайны тут адбылася адна з найбуйнейшых марскіх бітваў — Ютландская бітва.
Неабходнасць кантролю над пралівам паслужыла для Германіі адной з прычын для ўварвання ў Данію і Нарвегію падчас Другой сусветнай вайны.
Буйнейшы порт — Осла (Нарвегія).
Прадстаўнікі фаўны
-
- Scomber scombrus
-
Выявы
Зноскі
Літаратура
- Скагерак // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 14: Рэле — Слаявіна / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2002. — Т. 14. — С. 431. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0238-5 (т. 14).
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Skagera k dack Skagerrak narv Skagerrak shvedsk Skagerrak praliy pamizh narvezhskim uzbyarezhzham Skandynayskaga payvostrava i payvostravam Yutlandyya yaki zluchae Paynochnae mora z Baltyjskim moram praz praliy Kategat Skagerakdack Skagerrak narv Skagerrak shvedsk SkagerrakHaraktarystykiShyrynya80 150 kmDayzhynya225 kmNajbolshaya glybinya809 mRazmyashchenne57 50 50 pn sh 9 04 23 u d H G Ya OZvyazvaePaynochnae mora Baltyjskae moraRazdzyalyaeSkandynayski payvostray i payvostray Yutlandyya Krainy Daniya Narvegiya ShvecyyaSkagerak Medyyafajly na Vikishovishchy Dayzhynya 240 255 km shyrynya 80 90 80 150 km Glybinya dasyagae 700 metray u rayone Najbolshaya glybinya na farvatary 53 m Salyonasc vady y pralive 30 Flora i fayna pradstaylena kalya 2000 marskih viday Skagerak byy strategichna vazhnaj pazicyyaj dlya Germanii padchas abedzvyuh susvetnyh vojn Padchas Pershaj susvetnaj vajny tut adbylasya adna z najbujnejshyh marskih bitvay Yutlandskaya bitva Neabhodnasc kantrolyu nad pralivam pasluzhyla dlya Germanii adnoj z prychyn dlya yvarvannya y Daniyu i Narvegiyu padchas Drugoj susvetnaj vajny Bujnejshy port Osla Narvegiya Pradstayniki faynyScomber scombrusVyyavyZnoskiBelEn 2002 LitaraturaSkagerak Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 14 Rele Slayavina Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2002 T 14 S 431 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0238 5 t 14