Тамілна́д (англ.: Tamil Nadu) — штат на поўдні Індыі, на ўзбярэжжы Бенгальскага заліва, мяжуе са штатамі Андхра-Прадэш, Карнатака, Керала, саюзнай тэрыторыяй Пандышэры. Займае 11-е месца сярод штатаў па плошчы (130 058 км², параўнальна з плошчай Грэцыі) і 6-е па насельніцтву (67 млн чалавек, 2008). Адміністрацыйны цэнтр — Чэнаі. Самы вялікі горад — Мадурай.
Тамілнад | |||
---|---|---|---|
там.: தமிழ்நாடு тэлугу: తమిళనాడు малаял.: തമിഴ്നാട് кан.: ತಮಿಳುನಾಡು | |||
![]() | |||
| |||
Краіна | |||
Уваходзіць у | |||
Адміністрацыйны цэнтр |
| ||
Дата ўтварэння | 26 студзеня 1950 | ||
Кіраўнік | M. K. Stalin[d] | ||
Насельніцтва |
| ||
Плошча |
| ||
![]() | |||
Часавы пояс | Indian Standard Time[d] | ||
Код ISO 3166-2 | IN-TN | ||
Афіцыйны сайт | |||
![]() |
Геаграфія

Заходняя і паўднёвая часткі штата ўзгорыстыя, з багатай расліннасцю, усходняя — прыбярэжныя раўніны з урадлівымі глебамі, паўночная — спалучае ўзгоркі і раўніны. Тамілнад — адзіны штат Індыі, на тэрыторыі якога ляжаць і Заходнія, і . Сейсмічная актыўнасць нізкая. Клімат мусонны.
Эканоміка

Тамілнад з’яўляецца самым урбанізаваным штатам (47 % у 2005) і другім (пасля Махараштры) па прамысловай магутнасці штатам Індыі.
Найбольш развітыя галіны прамысловасці — ІТ-індустрыя (другое месца ў краіне пасля Карнатакі), машынабудаванне (40 % нацыянальнай вытворчасці аўтамабіляў, заводы Ford, Hyindai, Nissan), чорная металургія, энергетыка, тэкстыльная прамысловасць.
У сельскай гаспадарцы занята адносна невялікая частка насельніцтва. Пры гэтым штат стаіць на першым месцы ў Індыі па вырошчванні арахісу і цукровага трыснягу і на другім (пасля Пенджаба) па збору рысу.
Добра развіты турызм. Турыстычныя цэнтры — Чэнаі, Махабаліпурам, Уці, Еркаўд.
Насельніцтва
Большасць жыхароў штата — тамілы. На тамільскай мове гавораць 89,5 %, — 5,7 %, — 1,7 %, урду — 1,5 % (2001). Шырока распаўсюджана і ўсеагульна выкарыстоўваецца англійская мова.
Індуізм спавядае 88 % насельніцтва, хрысціянства — 6 %, іслам — 5,6 % (2001). Хрысціянская абшчына Тамілнада самая шматлікая ў краіне.
Індэкс узроўню чалавечага развіцця ў Тамілнадзе — адзін з самых высокіх у краіне — 0.736 (сярэдні па Індыі — 0.619).
Зноскі
- https://www.ndtv.com/chennai-news/tamil-nadus-capital-chennai-turns-375-532428 Праверана 5 ліпеня 2018.
- archINFORM — 1994. Праверана 6 жніўня 2018.
- http://www.censusindia.gov.in/2011census/PCA/PCA_Highlights/pca_highlights_file/Tamil_Nadu/6.Figures_Glance_Tamil%20Nadu.pdf
- БелЭн 2002.
Літаратура
- Тамілна́д // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 15: Следавікі — Трыо / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2002. — Т. 15. — С. 414. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0251-2 (т. 15).
- Тамилна́д // Географический энциклопедический словарь: Географические названия (руск.) / Гл. ред. А. Ф. Трёшников; Ред. кол.: Э. Б. Алаев, П. М. Алампиев (зам. гл. ред.) и др. — 2-е изд., исправл. и дополн. — М.: Советская энциклопедия, 1989. — С. 468. — 592 с. — 210 000 экз. — ISBN 5-85270-057-6.
- Тамилна́д (до 1969 — Мадрас) / Медовой А. И. // Т. 25. Струнино — Тихорецк. — М. : Советская энциклопедия, 1976. — С. 245. — (Большая советская энциклопедия : [в 30 т.] / гл. ред. А. М. Прохоров; 1969—1978). (руск.)
Спасылкі
- Урад штата
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Tamilna d angl Tamil Nadu shtat na poydni Indyi na yzbyarezhzhy Bengalskaga zaliva myazhue sa shtatami Andhra Pradesh Karnataka Kerala sayuznaj terytoryyaj Pandyshery Zajmae 11 e mesca syarod shtatay pa ploshchy 130 058 km paraynalna z ploshchaj Grecyi i 6 e pa naselnictvu 67 mln chalavek 2008 Administracyjny centr Chenai Samy vyaliki gorad Maduraj Tamilnadtam தம ழ ந ட telugu తమ ళన డ malayal തമ ഴ ന ട kan ತಮ ಳ ನ ಡ GerbKraina IndyyaUvahodzic u IndyyaAdministracyjny centr ChenaiData ytvarennya 26 studzenya 1950Kiraynik M K Stalin d Naselnictva 72 147 030 chal 2011 Ploshcha 130 058 1 km Chasavy poyas Indian Standard Time d Kod ISO 3166 2 IN TNAficyjny sajt Medyyafajly na VikishovishchyGeagrafiyaPaypustynya na poydni shtata Zahodnyaya i paydnyovaya chastki shtata yzgorystyya z bagataj raslinnascyu ushodnyaya prybyarezhnyya rayniny z uradlivymi glebami paynochnaya spaluchae yzgorki i rayniny Tamilnad adziny shtat Indyi na terytoryi yakoga lyazhac i Zahodniya i Sejsmichnaya aktyynasc nizkaya Klimat musonny EkanomikaAddzyalenne Infosys u Chenai Tamilnad z yaylyaecca samym urbanizavanym shtatam 47 u 2005 i drugim paslya Maharashtry pa pramyslovaj magutnasci shtatam Indyi Najbolsh razvityya galiny pramyslovasci IT industryya drugoe mesca y kraine paslya Karnataki mashynabudavanne 40 nacyyanalnaj vytvorchasci aytamabilyay zavody Ford Hyindai Nissan chornaya metalurgiya energetyka tekstylnaya pramyslovasc U selskaj gaspadarcy zanyata adnosna nevyalikaya chastka naselnictva Pry getym shtat staic na pershym mescy y Indyi pa vyroshchvanni arahisu i cukrovaga trysnyagu i na drugim paslya Pendzhaba pa zboru rysu Dobra razvity turyzm Turystychnyya centry Chenai Mahabalipuram Uci Erkayd NaselnictvaBolshasc zhyharoy shtata tamily Na tamilskaj move gavorac 89 5 5 7 1 7 urdu 1 5 2001 Shyroka raspaysyudzhana i yseagulna vykarystoyvaecca anglijskaya mova Induizm spavyadae 88 naselnictva hrysciyanstva 6 islam 5 6 2001 Hrysciyanskaya abshchyna Tamilnada samaya shmatlikaya y kraine Indeks uzroynyu chalavechaga razviccya y Tamilnadze adzin z samyh vysokih u kraine 0 736 syaredni pa Indyi 0 619 Znoskihttps www ndtv com chennai news tamil nadus capital chennai turns 375 532428Praverana 5 lipenya 2018 archINFORM 1994 Praverana 6 zhniynya 2018 lt a href https wikidata org wiki Track Q265049 gt lt a gt http www censusindia gov in 2011census PCA PCA Highlights pca highlights file Tamil Nadu 6 Figures Glance Tamil 20Nadu pdf BelEn 2002 LitaraturaTamilna d Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 15 Sledaviki Tryo Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2002 T 15 S 414 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0251 2 t 15 Tamilna d Geograficheskij enciklopedicheskij slovar Geograficheskie nazvaniya rusk Gl red A F Tryoshnikov Red kol E B Alaev P M Alampiev zam gl red i dr 2 e izd ispravl i dopoln M Sovetskaya enciklopediya 1989 S 468 592 s 210 000 ekz ISBN 5 85270 057 6 Tamilna d do 1969 Madras Medovoj A I T 25 Strunino Tihoreck M Sovetskaya enciklopediya 1976 S 245 Bolshaya sovetskaya enciklopediya v 30 t gl red A M Prohorov 1969 1978 rusk SpasylkiUrad shtata