Тэатр (грэч. θέατρον — «месца для відовішчаў», потым — «відовішча», ад грэч. θεάομαι — гляджу, бачу) — род мастацтва, спецыфічным сродкам выражэння якога з'яўляецца сцэнічнае дзеянне, што ўзнікае ў працэсе гульні акцёра перад публікай.

Асноўныя рысы
Тэатр гарманічна аб'ядноўвае ў сабе розныя віды мастацтва — літаратуру (у форме драмы), музыку, харэаграфію, . Твор сучаснага тэатра — спектакль — ствараецца на аснове драматычнага ці музычна-сцэнічнага твора ў адпаведнасці з задумай рэжысёра і пад яго кіраўніцтвам сумеснымі намаганнямі акцёраў, мастакоў, дэкаратараў, сцэнографаў і інш. Спецыфіка тэатра патрабуе эмацыянальна-духоўнага адзінства акцёраў і гледачоў, наяўнасці агульных інтарэсаў паміж стваральнікамі спектакля і публікай.
Гісторыя
Тэатр з'яўляецца адным з найбольш старажытных відаў мастацтва. Генезіс тэатральнага мастацтва быў цесна звязаны са старажытнымі святамі, абрадамі, звычаямі, рытуаламі (прычым яшчэ дахрысціянскага, язычніцкага паходжання). Значны ўплыў на станаўленне і развіццё еўрапейскага тэатральнага мастацтва аказаў тэатр Старажытнай Грэцыі (пастаноўкі трагедый Эсхіла, Сафокла, Еўрыпіда, камедый Арыстафана і інш.). У 5 ст. да н.э. узнік мім. Носьбітамі народнага тэатральнага мастацтва былі еўрапейскія вандроўныя акцёры — гістрыёны, жанглёры, скамарохі. Пашыранымі жанрамі сярэднявечнага тэатра былі і . З эпохі Адраджэння тэатр стаў літаратурным (драмы У. Шэкспіра, М. Сервантэса, П. Кальдэрона і інш.), пачалі адасабляцца яго розныя віды — опера, пазней балет, аперэта. Развілася аўтарская рэжысура, узніклі шматлікія прыдворныя тэатры.
Новы пад'ём тэатра звязаны з распаўсюджаннем класіцызму (драматургія П. Карнеля, Ж. Расіна, Ж.-Б. Мальера). У другой палове 18 ст. тэатр стаў выразнікам ідэй Асветніцтва. У першай палове 19 ст. узнік сімвалізм (М. Метэрлінк, Э. Верхарн і інш.). У 20 ст. тэатральнае мастацтва вызначалася ўзнікненнем і плённым развіццём новых кірункаў і стыляў (экспрэсіянізм, дадаізм, сюррэалізм і інш.), пошукамі новых метадаў і сродкаў мастацкага самавыяўлення. Адной з найбольш важных асаблівасцей тэатра стала тое, што менавіта рэжысёр (а не акцёр і не аўтар п'есы, як у ранейшыя стагоддзі) пачаў адыгрываць вядучую ролю. Сярод буйнейшых тэатральных рэжысёраў — Б. Брэхт, К. Станіслаўскі, У. Мейерхольд, П. Брук, М. Бежар, Е. Гратоўскі і інш.
Разнавіднасці тэатра
Гл. таксама
- Партал:Тэатр
- Тэатр Беларусі
Літаратура
- Культуралогія: Энцыкл. давед./ Э. С. Дубянецкі; Маст. А. А. Глекаў. — Мн.: БелЭн, 2003. —384 с.:іл ISBN 985-11-0277-6
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Teatr grech 8eatron mesca dlya vidovishchay potym vidovishcha ad grech 8eaomai glyadzhu bachu rod mastactva specyfichnym srodkam vyrazhennya yakoga z yaylyaecca scenichnae dzeyanne shto yznikae y pracese gulni akcyora perad publikaj TeatrAsnoynyya rysyTeatr garmanichna ab yadnoyvae y sabe roznyya vidy mastactva litaraturu u forme dramy muzyku hareagrafiyu Tvor suchasnaga teatra spektakl stvaraecca na asnove dramatychnaga ci muzychna scenichnaga tvora y adpavednasci z zadumaj rezhysyora i pad yago kiraynictvam sumesnymi namagannyami akcyoray mastakoy dekarataray scenografay i insh Specyfika teatra patrabue emacyyanalna duhoynaga adzinstva akcyoray i gledachoy nayaynasci agulnyh intaresay pamizh stvaralnikami spektaklya i publikaj GistoryyaTeatr z yaylyaecca adnym z najbolsh starazhytnyh viday mastactva Genezis teatralnaga mastactva byy cesna zvyazany sa starazhytnymi svyatami abradami zvychayami rytualami prychym yashche dahrysciyanskaga yazychnickaga pahodzhannya Znachny yplyy na stanaylenne i razviccyo eyrapejskaga teatralnaga mastactva akazay teatr Starazhytnaj Grecyi pastanoyki tragedyj Eshila Safokla Eyrypida kamedyj Arystafana i insh U 5 st da n e uznik mim Nosbitami narodnaga teatralnaga mastactva byli eyrapejskiya vandroynyya akcyory gistryyony zhanglyory skamarohi Pashyranymi zhanrami syarednyavechnaga teatra byli i Z epohi Adradzhennya teatr stay litaraturnym dramy U Shekspira M Servantesa P Kalderona i insh pachali adasablyacca yago roznyya vidy opera paznej balet apereta Razvilasya aytarskaya rezhysura uznikli shmatlikiya prydvornyya teatry Novy pad yom teatra zvyazany z raspaysyudzhannem klasicyzmu dramaturgiya P Karnelya Zh Rasina Zh B Malera U drugoj palove 18 st teatr stay vyraznikam idej Asvetnictva U pershaj palove 19 st uznik simvalizm M Meterlink E Verharn i insh U 20 st teatralnae mastactva vyznachalasya yzniknennem i plyonnym razviccyom novyh kirunkay i stylyay ekspresiyanizm dadaizm syurrealizm i insh poshukami novyh metaday i srodkay mastackaga samavyyaylennya Adnoj z najbolsh vazhnyh asablivascej teatra stala toe shto menavita rezhysyor a ne akcyor i ne aytar p esy yak u ranejshyya stagoddzi pachay adygryvac vyaduchuyu rolyu Syarod bujnejshyh teatralnyh rezhysyoray B Breht K Stanislayski U Mejerhold P Bruk M Bezhar E Gratoyski i insh Raznavidnasci teatraTeatr absurdu balet myuzikl opera apereta pantamima Teatr prygnechanyh satyraGl taksamaPartal Teatr Teatr BelarusiLitaraturaKulturalogiya Encykl daved E S Dubyanecki Mast A A Glekay Mn BelEn 2003 384 s il ISBN 985 11 0277 6