Энтальпі́я, ці цеплазмяшчальнасць (стар.-грэч.: ἐνθάλπω [enthálpō] — «награваю») — поўная энергія сістэмы, у дадзеным выпадку такая энергія, якую можна цалкам перавесці ў цеплыню.
Гісторыя з'яўлення паняцця
Самыя раннія працы, звязаныя з гэтай велічынёй з'явіліся ў 1875, калі Дж. Гібс (1839—1903) увёў «цепллавую функцыю сталага ціску». Аднак Гібс не карыстаўся словам «энтальпія» ў сваіх працах.
Само слова «энтальпія» упершыню з'яўляецца ў навуковай літаратуры ў 1909 у публікацыі (1766—1844). Згодна гэтай публікацыі па прапанове Гайкэ Камерлінг-Онэса (1853—1926) назва «энтальпія» была замацавана за гэтай велічынёй.
Абазначэнне
На працягу многіх гадоў для абазначэння энтальпіі выкарыстоўваліся розныя знакі. У 1922 годзе А. Портэр прапанаваў сімвал (ад англ.: heat content — цеплазмяшчальнасць) як агульнапрыняты стандарт, які выкарыстоўваецца і па сённяшні дзень. У тэрмадынаміцы таксама шырока карыстаюцца абазначэннем энтальпіі літарай
.
Размернасць энтальпіі у Міжнароднай сістэме адзінак СІ — джоўль (Дж).
Фізічны сэнс энтальпіі
Энтальпія складаецца з сумы ўнутранай энергіі і здабытку ціску на аб'ём:
Энтальпія — з'яўляецца экстэнсіўнай велічынёй (залежыць ад масы і аб'ёму сістэмы), то бок мае ўласцівасць адытыўнасці. Каб зрабіць яе інтэнсіўнай велічынёй трэба падзяліць яе абсалютнае значэнне на масу цела:
Тады на адзінку масы рэчыва [Дж/кг] формула для энтальпіі мае выгляд:
дзе
Змяненне энтальпіі
На практыцы, у асноўным, разлічваюць толькі змяненне энтальпіі каб, напрыклад, вызначыць страты энергіі.
Змяненне энтальпіі ў дыферэнцыяльнай форме:
Энтальпія ёсць функцыя стану сістэмы — яе змяненне не залежыць ад спосабу пераходу ў канцавы стан сістэмы з пачатковага.
У ізабарным працэсе (p=const) змяненне энтальпіі тоесна колькасці цеплыні, перададзенай сістэме, тады ураўненне прымае выгляд:
таму энтальпію яшчэ называюць цеплавой функцыяй.
Пры сталым ціску энтальпію таксама выражаюць праз цеплаёмістасць цела:
ці
дзе:
— удзельная цеплаёмістасць цела пры сталым ціску [кДж/(кг∙К)],
— маса цела [кг].
Гл. таксама
Зноскі
- Howard, Irmgard K. H Is for Enthalpy, Journal of Chemical Education, vol. 79, Issue 6, p.697 (англ.)
- Хрусталев Б. М. Несенчук А.П. Романюк В. Н. Техническая термодинамика: в 2-х частях. Ч.1. — Мінск: Технопринт, 2004. — С. 72. — 487 с. — ISBN 985-464-547-9.
Літаратура
- Хрусталев Б. М. Несенчук А. П. Романюк В. Н. Техническая термодинамика: в 2-х частях. Ч.1 — Мінск: Технопринт, 2004. — С. 72. — 487 с. — ISBN 985-464-547-9.
- Бурдаков В. П. Термодинамика — Москва: Дрофа, 2009., ч.1., 479 с.
- Ишлинский А. Ю. Новый политехнический словарь- Москва: Большая Российская энциклопедия, 2000.,671 с.
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Entalpi ya ci ceplazmyashchalnasc star grech ἐn8alpw enthalpō nagravayu poynaya energiya sistemy u dadzenym vypadku takaya energiya yakuyu mozhna calkam peravesci y ceplynyu Gistoryya z yaylennya panyaccyaSamyya ranniya pracy zvyazanyya z getaj velichynyoj z yavilisya y 1875 kali Dzh Gibs 1839 1903 uvyoy cepllavuyu funkcyyu stalaga cisku Adnak Gibs ne karystaysya slovam entalpiya y svaih pracah Samo slova entalpiya upershynyu z yaylyaecca y navukovaj litaratury y 1909 u publikacyi 1766 1844 Zgodna getaj publikacyi pa prapanove Gajke Kamerling Onesa 1853 1926 nazva entalpiya byla zamacavana za getaj velichynyoj AbaznachenneNa pracyagu mnogih gadoy dlya abaznachennya entalpii vykarystoyvalisya roznyya znaki U 1922 godze A Porter prapanavay simval H displaystyle H ad angl heat content ceplazmyashchalnasc yak agulnaprynyaty standart yaki vykarystoyvaecca i pa syonnyashni dzen U termadynamicy taksama shyroka karystayucca abaznachennem entalpii litaraj I displaystyle I Razmernasc entalpii u Mizhnarodnaj sisteme adzinak SI dzhoyl Dzh Fizichny sens entalpiiEntalpiya skladaecca z sumy ynutranaj energii i zdabytku cisku na ab yom H U pV displaystyle H U pV Entalpiya z yaylyaecca ekstensiynaj velichynyoj zalezhyc ad masy i ab yomu sistemy to bok mae ylascivasc adytyynasci Kab zrabic yae intensiynaj velichynyoj treba padzyalic yae absalyutnae znachenne na masu cela u Um h Hm v Vm displaystyle u frac U m quad h frac H m quad v frac V m Tady na adzinku masy rechyva Dzh kg formula dlya entalpii mae vyglyad h u pv displaystyle h u pv dze h displaystyle h udzelnaya entalpiya Dzh kg u displaystyle u udzelnaya ynutranaya energiya Dzh kg p displaystyle p cisk Pa v displaystyle v udzelny ab yom m kg Zmyanenne entalpiiNa praktycy u asnoynym razlichvayuc tolki zmyanenne entalpii kab napryklad vyznachyc straty energii Zmyanenne entalpii y dyferencyyalnaj forme dH dU d pV TdS pdV pdV Vdp TdS Vdp displaystyle mathrm d H mathrm d U d pV TdS pdV pdV Vdp TdS Vdp Entalpiya yosc funkcyya stanu sistemy yae zmyanenne ne zalezhyc ad sposabu perahodu y kancavy stan sistemy z pachatkovaga U izabarnym pracese p const zmyanenne entalpii toesna kolkasci ceplyni peradadzenaj sisteme tady uraynenne prymae vyglyad dH dQ TdS displaystyle dH dQ TdS tamu entalpiyu yashche nazyvayuc ceplavoj funkcyyaj Pry stalym cisku entalpiyu taksama vyrazhayuc praz ceplayomistasc cela dH CpdT displaystyle dH C p dT ci dH cpmdT displaystyle dH c p mdT dze cp displaystyle c p udzelnaya ceplayomistasc cela pry stalym cisku kDzh kg K m displaystyle m masa cela kg Gl taksamaEnergiya Unutranaya energiya Ceplynya EntrapiyaZnoskiHoward Irmgard K H Is for Enthalpy Journal of Chemical Education vol 79 Issue 6 p 697 angl Hrustalev B M Nesenchuk A P Romanyuk V N Tehnicheskaya termodinamika v 2 h chastyah Ch 1 Minsk Tehnoprint 2004 S 72 487 s ISBN 985 464 547 9 LitaraturaHrustalev B M Nesenchuk A P Romanyuk V N Tehnicheskaya termodinamika v 2 h chastyah Ch 1 Minsk Tehnoprint 2004 S 72 487 s ISBN 985 464 547 9 Burdakov V P Termodinamika Moskva Drofa 2009 ch 1 479 s Ishlinskij A Yu Novyj politehnicheskij slovar Moskva Bolshaya Rossijskaya enciklopediya 2000 671 s