Ава́рская мо́ва (саманазва: авар мацI) — мова авара-андыйскай групы нахска-дагестанскай сям’і моў. У структурным дачыненні найбольш блізкая да андыйскіх моў. У аснове літаратурнай аварскай мовы ляжыць так званы болмацӀ («мова войска») — міждыялектная мова, што склалася на аснове паўночнай гаворкі.
Аварская мова | |
---|---|
Саманазва | авар мацI |
Краіны | Расія, Азербайджан |
Рэгіёны | Дагестан, паўночны ўсход Грузіі, поўнач Азербайджана |
Афіцыйны статус | Дагестан |
Агульная колькасць носьбітаў | у Расіі: 715 тыс. (2010) |
Статус | уразлівая[d] |
Класіфікацыя | |
Катэгорыя | Мовы Еўразіі |
| |
Пісьменнасць | кірыліца |
Моўныя коды | |
ДАСТ 7.75–97 | ава 014 |
ISO 639-1 | av |
ISO 639-2 | ava |
ISO 639-3 | ava |
ava | |
1069 | |
Ethnologue | ava |
IETF | av |
Glottolog | avar1256 |
![]() |
Распаўсюджана сярод аварцаў, якія жывуць у Дагестане, на поўначы Азербайджана, паўночна-ўсходзе Грузіі і ў Турцыі. Колькасць носьбітаў аварскай мовы ў Расіі — 715 297 чалавек (2010). У гэтую колькасць уключаны многія носьбіты анда-цэзскіх моў, якія карыстаюцца аварскай мовай як другой. Прыкладная колькасць носьбітаў аварскай мовы як роднай — 703 тысячы чалавек (2010).
Зноскі
- UNESCO Atlas of the World's Languages in Danger Праверана 24 чэрвеня 2018.
Літаратура
- Аварская мова // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 1: А — Аршын / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 1996. — Т. 1. — С. 60.
Спасылкі
- Мадиева Г. И. Аварский язык (Языки народов СССР. Т. 4. — М., 1967. — С. 255—271.) . Philology.ru. Праверана 9 красавіка 2021.
- Алексеев М. Е. Аварский язык (Языки мира: Кавказские языки. — М., 1999. — С. 203—216.) . Philology.ru. Праверана 9 красавіка 2021.
- Корпус аварскай мовы . Праверана 9 красавіка 2021.

Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Ava rskaya mo va samanazva avar macI mova avara andyjskaj grupy nahska dagestanskaj syam i moy U strukturnym dachynenni najbolsh blizkaya da andyjskih moy U asnove litaraturnaj avarskaj movy lyazhyc tak zvany bolmacӀ mova vojska mizhdyyalektnaya mova shto sklalasya na asnove paynochnaj gavorki Avarskaya movaSamanazva avar macIKrainy Rasiya AzerbajdzhanRegiyony Dagestan paynochny yshod Gruzii poynach AzerbajdzhanaAficyjny status DagestanAgulnaya kolkasc nosbitay u Rasii 715 tys 2010 Status urazlivaya d KlasifikacyyaKategoryya Movy Eyrazii dd Pismennasc kirylicaMoynyya kodyDAST 7 75 97 ava 014ISO 639 1 avISO 639 2 avaISO 639 3 avaava1069Ethnologue avaIETF avGlottolog avar1256Vikipedyya na getaj move Raspaysyudzhana syarod avarcay yakiya zhyvuc u Dagestane na poynachy Azerbajdzhana paynochna yshodze Gruzii i y Turcyi Kolkasc nosbitay avarskaj movy y Rasii 715 297 chalavek 2010 U getuyu kolkasc uklyuchany mnogiya nosbity anda cezskih moy yakiya karystayucca avarskaj movaj yak drugoj Prykladnaya kolkasc nosbitay avarskaj movy yak rodnaj 703 tysyachy chalavek 2010 ZnoskiUNESCO Atlas of the World s Languages in Danger Praverana 24 chervenya 2018 lt a href https wikidata org wiki Track Q925553 gt lt a gt LitaraturaAvarskaya mova Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 1 A Arshyn Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 1996 T 1 S 60 SpasylkiMadieva G I Avarskij yazyk Yazyki narodov SSSR T 4 M 1967 S 255 271 nyavyzn Philology ru Praverana 9 krasavika 2021 Alekseev M E Avarskij yazyk Yazyki mira Kavkazskie yazyki M 1999 S 203 216 nyavyzn Philology ru Praverana 9 krasavika 2021 Korpus avarskaj movy nyavyzn Praverana 9 krasavika 2021 Razdzel Vikipedyi na moveLagatyp Vikisloyniki U Vikisloyniku spis sloy avarskaj movy zmyashchaecca y kategoryi Avarskaya mova