Жалеза (лац.: Ferrum) Fe — хімічны элемент VIII групы перыядычнай сістэмы; атамны нумар 26. Бліскучы серабрыста-белы метал.
| |||||
Вонкавы від простага рэчыва | |||||
---|---|---|---|---|---|
Уласцівасці атама | |||||
, сімвал, нумар | Жалеза / Ferrum (Fe), 26 | ||||
Атамная маса (малярная маса) | 55,847(2)а. а. м. (г/моль) | ||||
Электронная канфігурацыя | [Ar] 3d6 4s2 | ||||
Радыус атама | 126 | ||||
Хімічныя ўласцівасці | |||||
117 | |||||
(+3e) 64 (+2e) 74 | |||||
Электраадмоўнасць | 1,83 (шкала Полінга) | ||||
Fe←Fe3+ −0,04 В Fe←Fe2+ −0,44 В | |||||
Ступені акіслення | 6, 3, 2, 0 | ||||
Тэрмадынамічныя ўласцівасці простага рэчыва | |||||
Шчыльнасць (пры з. у.) | 7,874 г/см³ | ||||
Тэмпература плаўлення | 1812 K (1538,85 °C) | ||||
Тэмпература кіпення | 3134 K | ||||
25,14 Дж/(K·моль) | |||||
Малярны аб'ём | 7,1 см³/моль | ||||
Крышталічная рашотка простага рэчыва | |||||
кубічная аб'ёмнацэнтраваная | |||||
2,866 Å | |||||
460 K | |||||
Іншыя характарыстыкі | |||||
Цеплаправоднасць | (300 K) 80,4 Вт/(м·К) |
Прыродныя крыніцы
Адзін з найбольш распаўсюджаных у прыродзе элементаў — па ўтрыманню ў зямной кары (4,65% па масе) саступае толькі кіслароду, крэмнію і алюмінію. Мільярды тон жалеза па ўсім свеце сканцэнтраваныя ў выглядзе радовішчаў, прыдатных для прамысловай распрацоўкі. Найбольшыя запасы руд жалеза — у былым СССР: Расіі, Украіне, Казахстане; а таксама ў ЗША, КНР, Індыі, Аўстраліі, Канадзе, Бразіліі, ФРГ, Францыі, Іспаніі і інш.
Прымяненне
Выкарыстоўваецца пераважна для атрымання разнастайных сплаваў, важнейшыя з якіх — сталь і чыгун. Гл. таксама: чорныя металы.
Зноскі
- Michael E. Wieser, Norman Holden, Tyler B. Coplen, John K. Böhlke, Michael Berglund, Willi A. Brand, Paul De Bièvre, Manfred Gröning, Robert D. Loss, Juris Meija, Takafumi Hirata, Thomas Prohaska, Ronny Schoenberg, Glenda O’Connor, Thomas Walczyk, Shige Yoneda, Xiang‑Kun Zhu. Atomic weights of the elements 2011 (IUPAC Technical Report)(англ.) // . — 2013. — Т. 85. — № 5. — С. 1047-1078. — ISSN 0033-4545. — DOI:10.1351/PAC-REP-13-03-02
- Химическая энциклопедия: в 5 тт. / Редкол.: Кнунянц И. Л. (гл. ред.). — М.: Советская энциклопедия, 1990. — Т. 2. — С. 140. — 671 с. — 100 000 экз.
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Zhaleza lac Ferrum Fe himichny element VIII grupy peryyadychnaj sistemy atamny numar 26 Bliskuchy serabrysta bely metal 26 Marganec Zhaleza KobaltFe Ru Peryyadychnaya sistema elementay26 FeVonkavy vid prostaga rechyvaKoyki vyazki metal srabrysta belaga koleruUlascivasci atama simval numar Zhaleza Ferrum Fe 26Atamnaya masa malyarnaya masa 55 847 2 a a m g mol Elektronnaya kanfiguracyya Ar 3d6 4s2Radyus atama 126Himichnyya ylascivasci117 3e 64 2e 74Elektraadmoynasc 1 83 shkala Polinga Fe Fe3 0 04 V Fe Fe2 0 44 VStupeni akislennya 6 3 2 0Termadynamichnyya ylascivasci prostaga rechyvaShchylnasc pry z u 7 874 g sm Temperatura playlennya 1812 K 1538 85 C Temperatura kipennya 3134 K25 14 Dzh K mol Malyarny ab yom 7 1 sm molKryshtalichnaya rashotka prostaga rechyvakubichnaya ab yomnacentravanaya2 866 A460 KInshyya haraktarystykiCeplapravodnasc 300 K 80 4 Vt m K Pryrodnyya krynicyAdzin z najbolsh raspaysyudzhanyh u pryrodze elementay pa ytrymannyu y zyamnoj kary 4 65 pa mase sastupae tolki kislarodu kremniyu i alyuminiyu Milyardy ton zhaleza pa ysim svece skancentravanyya y vyglyadze radovishchay prydatnyh dlya pramyslovaj raspracoyki Najbolshyya zapasy rud zhaleza u bylym SSSR Rasii Ukraine Kazahstane a taksama y ZShA KNR Indyi Aystralii Kanadze Brazilii FRG Francyi Ispanii i insh PrymyanenneVykarystoyvaecca peravazhna dlya atrymannya raznastajnyh splavay vazhnejshyya z yakih stal i chygun Gl taksama chornyya metaly ZnoskiMichael E Wieser Norman Holden Tyler B Coplen John K Bohlke Michael Berglund Willi A Brand Paul De Bievre Manfred Groning Robert D Loss Juris Meija Takafumi Hirata Thomas Prohaska Ronny Schoenberg Glenda O Connor Thomas Walczyk Shige Yoneda Xiang Kun Zhu Atomic weights of the elements 2011 IUPAC Technical Report angl 2013 T 85 5 S 1047 1078 ISSN 0033 4545 DOI 10 1351 PAC REP 13 03 02 Himicheskaya enciklopediya v 5 tt Redkol Knunyanc I L gl red M Sovetskaya enciklopediya 1990 T 2 S 140 671 s 100 000 ekz