Пло́скасць — адно з асноўных паняццяў геаметрыі. Плоскасць — гэта бясконцая паверхня, да якой належаць усе прамыя, што праходзяць праз якія-небудзь два пункты плоскасці. У алгебры плоскасць вызначаецца як двухмерная .

У планіметрыі плоскасць разглядаецца як універсум, да якога належаць усе геаметрычныя фігуры. Стэрэаметрыя разглядае бесканечнае мноства плоскасцей, размешчаных у прасторы.
Ураўненні плоскасці
Плоскасць — алгебраічная паверхня першага парадку: у дэкартавай сістэме каардынат плоскасць можна задаць ураўненнем першай ступені.
- Агульнае ураўненне (поўнае) плоскасці
- дзе
і
— канстанты, прычым хоць адзін з лікаў A, B і C не роўны нулю (што раўназначна няроўнасці
); у вектарнай форме:
- дзе
— радыус-вектар пункта
, вектар
перпендыкулярны да плоскасці (нармальны вектар). Накіравальныя косінусы вектары
:
- Калі адзін з каэфіцыентаў ва ўраўненні плоскасці — нуль, ураўненне называецца няпоўным. Пры
плоскасць праходзіць праз пачатак каардынат, пры
(або
,
) плоскасць паралельная восі
(адпаведна
або
). Пры
(
, або
) плоскасць паралельная плоскасці
(адпаведна
або
).
- Ураўненне плоскасці ў адрэзках:
- дзе
— адрэзкі, якія плоскасць адсякае на восях
і
.
- Ураўненне плоскасці, якая праходзіць праз пункт
перпендыкулярна вектару нармалі
:
- у вектарнай форме:
- Ураўненне плоскасці, якая праходзіць праз тры зададзеныя пункты
, якія не ляжаць на адной прамой:
- дзе
абазначае вектараў x, y і z, па-іншаму
- Нармальнае (нармаванае) ураўненне плоскасці
- у вектарнай форме:
- дзе
— адзінкавы вектар,
— адлегласць плоскасці ад пачатку каардынат. Ураўненне (2) можна атрымаць з ураўнення (1) дамнажэннем на нармавальны множнік
- (знакі
і
супрацьлеглыя).
Спасылкі
На Вікісховішчы ёсць медыяфайлы па тэме Плоскасць
- Плоскость (руск.) — артыкул з Вялікай савецкай энцыклапедыі
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Plo skasc adno z asnoynyh panyaccyay geametryi Ploskasc geta byaskoncaya paverhnya da yakoj nalezhac use pramyya shto prahodzyac praz yakiya nebudz dva punkty ploskasci U algebry ploskasc vyznachaecca yak dvuhmernaya Dzve ploskasci yakiya perasyakayucca U planimetryi ploskasc razglyadaecca yak universum da yakoga nalezhac use geametrychnyya figury Stereametryya razglyadae beskanechnae mnostva ploskascej razmeshchanyh u prastory Uraynenni ploskasciPloskasc algebraichnaya paverhnya pershaga paradku u dekartavaj sisteme kaardynat ploskasc mozhna zadac uraynennem pershaj stupeni Agulnae uraynenne poynae ploskasciAx By Cz D 0 1 displaystyle Ax By Cz D 0 qquad 1 dze A B C displaystyle A B C i D displaystyle D kanstanty prychym hoc adzin z likay A B i C ne royny nulyu shto raynaznachna nyaroynasci A B C 0 displaystyle A B C neq 0 u vektarnaj forme r N D 0 displaystyle mathbf r mathbf N D 0 dze r displaystyle mathbf r radyus vektar punkta M x y z displaystyle M x y z vektar N A B C displaystyle mathbf N A B C perpendykulyarny da ploskasci narmalny vektar Nakiravalnyya kosinusy vektary N displaystyle mathbf N cos a AA2 B2 C2 displaystyle cos alpha frac A sqrt A 2 B 2 C 2 cos b BA2 B2 C2 displaystyle cos beta frac B sqrt A 2 B 2 C 2 cos g CA2 B2 C2 displaystyle cos gamma frac C sqrt A 2 B 2 C 2 Kali adzin z kaeficyentay va yraynenni ploskasci nul uraynenne nazyvaecca nyapoynym Pry D 0 displaystyle D 0 ploskasc prahodzic praz pachatak kaardynat pry A 0 displaystyle A 0 abo B 0 displaystyle B 0 C 0 displaystyle C 0 ploskasc paralelnaya vosi Ox displaystyle Ox adpavedna Oy displaystyle Oy abo Oz displaystyle Oz Pry A B 0 displaystyle A B 0 A C 0 displaystyle A C 0 abo B C 0 displaystyle B C 0 ploskasc paralelnaya ploskasci Oxy displaystyle Oxy adpavedna Oxz displaystyle Oxz abo Oyz displaystyle Oyz Uraynenne ploskasci y adrezkah xa yb zc 1 displaystyle frac x a frac y b frac z c 1 dze a D A b D B c D C displaystyle a D A b D B c D C adrezki yakiya ploskasc adsyakae na vosyah Ox Oy displaystyle Ox Oy i Oz displaystyle Oz Uraynenne ploskasci yakaya prahodzic praz punkt M x0 y0 z0 displaystyle M x 0 y 0 z 0 perpendykulyarna vektaru narmali N A B C displaystyle mathbf N A B C A x x0 B y y0 C z z0 0 displaystyle A x x 0 B y y 0 C z z 0 0 u vektarnaj forme r r0 N 0 displaystyle mathbf r mathbf r 0 mathbf N 0 Uraynenne ploskasci yakaya prahodzic praz try zadadzenyya punkty M xi yi zi displaystyle M x i y i z i yakiya ne lyazhac na adnoj pramoj r r1 r2 r1 r3 r1 0 displaystyle mathbf r mathbf r 1 mathbf r 2 mathbf r 1 mathbf r 3 mathbf r 1 0 dze x y z displaystyle mathbf x mathbf y mathbf z abaznachae ru vektaray x y i z pa inshamu x x1y y1z z1x2 x1y2 y1z2 z1x3 x1y3 y1z3 z1 0 displaystyle left begin matrix x x 1 amp y y 1 amp z z 1 x 2 x 1 amp y 2 y 1 amp z 2 z 1 x 3 x 1 amp y 3 y 1 amp z 3 z 1 end matrix right 0 Narmalnae narmavanae uraynenne ploskascixcos a ycos b zcos g p 0 2 displaystyle x cos alpha y cos beta z cos gamma p 0 qquad 2 u vektarnaj forme r N0 p 0 displaystyle mathbf r mathbf N 0 mathbf p 0 dze N0 displaystyle mathbf N 0 adzinkavy vektar p displaystyle p adleglasc ploskasci ad pachatku kaardynat Uraynenne 2 mozhna atrymac z uraynennya 1 damnazhennem na narmavalny mnozhnikm 1A2 B2 C2 displaystyle mu pm frac 1 sqrt A 2 B 2 C 2 znaki m displaystyle mu i D displaystyle D supracleglyya SpasylkiNa Vikishovishchy yosc medyyafajly pa teme Ploskasc Ploskost rusk artykul z Vyalikaj saveckaj encyklapedyi