Тэбры́з, Таўры́з (перс.: تبریز Tabriz, азерб. Təbriz, تبریز) — горад з насельніцтвам 1,4 мільёна чалавек ля возера Урмія ў Іране, адміністрацыйны цэнтр іранскай правінцыі Усходні Азербайджан. У горадзе асноўны склад насельніцтва складаюць азербайджанцы, пасля іх вынікаюць персы, курды і іншыя нацыянальнасці. Насельніцтва размаўляе як на азербайджанскай, так і на персідскай мовах. Чацвёрты па велічыні горад Ірана.
![]()
Тэбрыз на карце Ірана ![]() | ||||||||||||||||||||||||
Медыяфайлы на Вікісховішчы |
Гісторыя
- — сталіца Атрапатэны.
- III—VII стагоддзя — у складзе дзяржавы Сасанідаў.
- XII—XIII стагоддзя — сталіца дзяржавы .
- 1220—1222 — горад тройчы падвергся нападу падчас (1220—1222) і тройчы ад іх адкупіўся.
- XIII—XIV стагоддзя — адна са сталіц дзяржавы ільханаў-.
- 1375—1468 — сталіца .
- 1469—1501 — сталіца .
- 1501—1555 — сталіца дзяржавы Сефевідаў.
Горад тройчы быў разбураны (у 858 годзе, 1041 годзе і 1721 годзе) з-за магутных землетрасенняў, а таксама моцна пацярпеў падчас баявых дзеянняў падчас ірана-іракскай вайны 1980—1988 гадоў
Насельніцтва
|
Эканоміка
Гістарычна Тэбрыз быў буйным гандлёвым цэнтрам, пра што сведчыць старадаўні — помнік Сусветнай спадчыны ЮНЕСКА. Цяпер горад з’яўляецца другім па значэнні прамыслова-індустрыяльным цэнтрам Ірана. У горадзе размешчана сетка профільных заводаў і фабрыкаў Іранскай трактарабудаўнічай кампаніі «Тэбрыз Махсен», якая складае ядро машынабудаўнічай індустрыі Ірана, філіялы якой дзейнічаюць у шматлікіх гарадах краіны і за мяжой. У горадзе размешчаны таксама нафтаперапрацоўчы, хімічны і цэментавы заводы. Развіта лёгкая і тэкстыльная прамысловасць, функцыянуе дыванаткацкая прадзільная фабрыка.
Навука і адукацыя
У 1898 годзе вядомы персідскі паэт пачаў выдаваць у Тэбрызе газету «Адаб».
У Тэбрызе дзейнічаюць каля дваццаці вышэйшых навучальных устаноў, сярод якіх вылучаюцца , Тэбрызскі ўніверсітэт медыцынскіх навук, Універсітэт мастацтваў і Універсітэт педагогаў Азербайджана. У горадзе знаходзіцца Цэнтр навукі і тэхналогій Усходняга Азербайджана і .
Гарады-пабрацімы
Баку, Азербайджан
Газа, Дзяржава Палесціна
Конья, Турцыя
Магілёў, Беларусь (17 красавіка 2012)
Стамбул, Турцыя
Худжанд, Таджыкістан
Вядомыя асобы
- (1902—1976) — армянскі паэт.
Гл. таксама
- Тэбрызская школа мініяцюры
- Тэбрызскі дыван
Зноскі
- Moin M. فرهنگ فارسی معین — Amir Kabir Publishers, 1972.
- Statistical Center of Iran > Home
- جمعیت به تفکیک تقسیمات کشوری Праверана 29 кастрычніка 2023.
- БелЭн 2002.
- Большая советская энциклопедия: [в 30 т.] — 3-е изд. — М.: Советская энциклопедия, 1969. — Т. 25. — С. 353.
- Географический энциклопедический словарь: Географические названия / под ред. В. М. Котляков — 3-е изд. — М.: Большая российская энциклопедия, 2003. — 903 с. — ISBN 5-85270-216-1
- Большой словарь географических названий / под ред. В. М. Котляков — Екатеринбург: Русское географическое общество, 2003. — С. 633. — 832 с. — ISBN 5-94799-148-9
- Большая российская энциклопедия — М.: Большая российская энциклопедия, 2004. Праверана 7 ліпеня 2024.
- http://baku-ih.gov.az/page/26.html
- http://azerbaijans.com/content_1719_az.html
- https://goridcentr.csgpb.by/pobratimy/virtualnaya-ekskursiya/tebriz-islamskaya-respublika-iran/
- Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 14: Рэле — Слаявіна / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2002. — Т. 14. — 512 с. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0238-5 (т. 14).
Літаратура
- Таўры́з // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 15: Следавікі — Трыо / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2002. — Т. 15. — С. 460. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0251-2 (т. 15).
- Тебри́з, Тавриз // Т. 25. Струнино — Тихорецк. — М. : Советская энциклопедия, 1976. — С. 353. — (Большая советская энциклопедия : [в 30 т.] / гл. ред. А. М. Прохоров; 1969—1978). (руск.)
- Тебри́з, Тавриз // Большой словарь географических названий (руск.) / Гл. ред. . — Екатеринбург: У-Фактория, 2003. — С. 633—634. — 832 с. — 10 000 экз. — ISBN 5-94799-148-9.
- Тебри́з, Тавриз // Географический энциклопедический словарь: Географические названия (руск.) / Гл. ред. А. Ф. Трёшников; Ред. кол.: Э. Б. Алаев, П. М. Алампиев (зам. гл. ред.) и др. — 2-е изд., исправл. и дополн. — М.: Советская энциклопедия, 1989. — С. 474. — 592 с. — 210 000 экз. — ISBN 5-85270-057-6.
- Тебри́з // Географические названия мира: Топонимический словарь: Ок. 5000 единиц (руск.) / ; Отв. ред. P. A. Агеева. — 2-е изд., стереотип.. — М.: Русские словари: ООО «Издательство Астрель»: ООО «Издательство ACT», 2002. — С. 413. — 512 с. — ISBN 5-17-001389-2 (ООО «Издательство ACT»), ISBN 5-271-00446-5 (ООО «Издательство Астрель»), ISBN 5-93259-014-9 (Издательство «Русские словари»).
Спасылкі
На Вікісховішчы ёсць медыяфайлы па тэме Тэбрыз
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Tebry z Tayry z pers تبریز Tabriz azerb Tebriz تبریز gorad z naselnictvam 1 4 milyona chalavek lya vozera Urmiya y Irane administracyjny centr iranskaj pravincyi Ushodni Azerbajdzhan U goradze asnoyny sklad naselnictva skladayuc azerbajdzhancy paslya ih vynikayuc persy kurdy i inshyya nacyyanalnasci Naselnictva razmaylyae yak na azerbajdzhanskaj tak i na persidskaj movah Chacvyorty pa velichyni gorad Irana Tebryz pers تبریز Scyag Kraina IranKaardynaty 38 04 26 pn sh 46 17 46 u d H G Ya OKiraynik Q134086976 Ploshcha 324 km Vyshynya centra 1 340 mNaselnictva 1 558 693 chal 2016 Chasavy poyas UTC 03 30Telefonny kod 041Pashtovyya indeksy 51368Aytamabilny kod 15Aficyjny sajt tabriz irTebryz na karce IranaMedyyafajly na VikishovishchyGistoryya stalica Atrapateny III VII stagoddzya u skladze dzyarzhavy Sasaniday XII XIII stagoddzya stalica dzyarzhavy 1220 1222 gorad trojchy padvergsya napadu padchas 1220 1222 i trojchy ad ih adkupiysya XIII XIV stagoddzya adna sa stalic dzyarzhavy ilhanay 1375 1468 stalica 1469 1501 stalica 1501 1555 stalica dzyarzhavy Sefeviday Gorad trojchy byy razburany u 858 godze 1041 godze i 1721 godze z za magutnyh zemletrasennyay a taksama mocna pacyarpey padchas bayavyh dzeyannyay padchas irana irakskaj vajny 1980 1988 gadoyNaselnictvaGod Kolkasc1974 510 0001983 852 000 God Kolkasc1995 1 450 0002011 1 500 000 God Kolkasc2016 1 558 693EkanomikaGistarychna Tebryz byy bujnym gandlyovym centram pra shto svedchyc staradayni pomnik Susvetnaj spadchyny YuNESKA Cyaper gorad z yaylyaecca drugim pa znachenni pramyslova industryyalnym centram Irana U goradze razmeshchana setka profilnyh zavoday i fabrykay Iranskaj traktarabudaynichaj kampanii Tebryz Mahsen yakaya skladae yadro mashynabudaynichaj industryi Irana filiyaly yakoj dzejnichayuc u shmatlikih garadah krainy i za myazhoj U goradze razmeshchany taksama naftaperapracoychy himichny i cementavy zavody Razvita lyogkaya i tekstylnaya pramyslovasc funkcyyanue dyvanatkackaya pradzilnaya fabryka Navuka i adukacyyaU 1898 godze vyadomy persidski paet pachay vydavac u Tebryze gazetu Adab U Tebryze dzejnichayuc kalya dvaccaci vyshejshyh navuchalnyh ustanoy syarod yakih vyluchayucca Tebryzski yniversitet medycynskih navuk Universitet mastactvay i Universitet pedagogay Azerbajdzhana U goradze znahodzicca Centr navuki i tehnalogij Ushodnyaga Azerbajdzhana i Garady pabracimy Baku Azerbajdzhan Gaza Dzyarzhava Palescina Konya Turcyya Magilyoy Belarus 17 krasavika 2012 Stambul Turcyya Hudzhand TadzhykistanVyadomyya asoby 1902 1976 armyanski paet Gl taksamaTebryzskaya shkola miniyacyury Tebryzski dyvanZnoskiMoin M فرهنگ فارسی معین Amir Kabir Publishers 1972 lt a href https wikidata org wiki Track Q4746777 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q3462918 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q3318947 gt lt a gt Statistical Center of Iran gt Home جمعیت به تفکیک تقسیمات کشوریPraverana 29 kastrychnika 2023 BelEn 2002 Bolshaya sovetskaya enciklopediya v 30 t 3 e izd M Sovetskaya enciklopediya 1969 T 25 S 353 lt a href https wikidata org wiki Track Q5061737 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q17378135 gt lt a gt Geograficheskij enciklopedicheskij slovar Geograficheskie nazvaniya pod red V M Kotlyakov 3 e izd M Bolshaya rossijskaya enciklopediya 2003 903 s ISBN 5 85270 216 1 lt a href https wikidata org wiki Track Q120475222 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q5061737 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q4236098 gt lt a gt Bolshoj slovar geograficheskih nazvanij pod red V M Kotlyakov Ekaterinburg Russkoe geograficheskoe obshestvo 2003 S 633 832 s ISBN 5 94799 148 9 lt a href https wikidata org wiki Track Q113510146 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q726762 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q887 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q4236098 gt lt a gt Bolshaya rossijskaya enciklopediya M Bolshaya rossijskaya enciklopediya 2004 Praverana 7 lipenya 2024 lt a href https wikidata org wiki Track Q5061737 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q1768199 gt lt a gt http baku ih gov az page 26 html http azerbaijans com content 1719 az html https goridcentr csgpb by pobratimy virtualnaya ekskursiya tebriz islamskaya respublika iran Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 14 Rele Slayavina Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2002 T 14 512 s 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0238 5 t 14 LitaraturaTayry z Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 15 Sledaviki Tryo Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2002 T 15 S 460 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0251 2 t 15 Tebri z Tavriz T 25 Strunino Tihoreck M Sovetskaya enciklopediya 1976 S 353 Bolshaya sovetskaya enciklopediya v 30 t gl red A M Prohorov 1969 1978 rusk Tebri z Tavriz Bolshoj slovar geograficheskih nazvanij rusk Gl red Ekaterinburg U Faktoriya 2003 S 633 634 832 s 10 000 ekz ISBN 5 94799 148 9 Tebri z Tavriz Geograficheskij enciklopedicheskij slovar Geograficheskie nazvaniya rusk Gl red A F Tryoshnikov Red kol E B Alaev P M Alampiev zam gl red i dr 2 e izd ispravl i dopoln M Sovetskaya enciklopediya 1989 S 474 592 s 210 000 ekz ISBN 5 85270 057 6 Tebri z Geograficheskie nazvaniya mira Toponimicheskij slovar Ok 5000 edinic rusk Otv red P A Ageeva 2 e izd stereotip M Russkie slo vari OOO Izdatelstvo Astrel OOO Izdatelstvo ACT 2002 S 413 512 s ISBN 5 17 001389 2 OOO Izdatelstvo ACT ISBN 5 271 00446 5 OOO Izdatelstvo Astrel ISBN 5 93259 014 9 Izdatelstvo Russkie slovari SpasylkiNa Vikishovishchy yosc medyyafajly pa teme Tebryz