Каліманта́н — (інданез. Kalimantan; таксама Барнеа, малайск. Borneo) — трэці па велічыні востраў у свеце. Знаходзіцца ў цэнтры Малайскага архіпелага, уваходзіць у склад Вялікіх Зондскіх астравоў. Плошча — 743 330 км².
Калімантан (Барнеа) | |
---|---|
індан. Kalimantan, малайск. Borneo | |
![]() Світанак у джунглях Калімантана | |
Характарыстыкі | |
Плошча |
|
Насельніцтва |
|
Размяшчэнне | |
1° пн. ш. 114° у. д.HGЯO | |
Архіпелаг | Малайскі архіпелаг |
Краіны | |
![]() | |
![]() |

Адзіны востраў, які падзелены адразу паміж трыма дзяржавамі: Інданезіяй, Малайзіяй і Брунеем. Востраў абмываюць Паўднёва-Кітайскае мора, мора Сулу, мора Сулавесі, Яванскае мора, пралівы Макасарскі і Карымата. Плошча з прыбярэжнымі астравамі 746,5 тыс. км². Даўжыня з паўднёвага захаду на паўночны ўсход каля 1100 км. Берагі слаба расчлянёныя, нізінныя, забалочаныя. Бухтаў мала.
Рэльеф вострава пераважна горны. У цэнтральнай частцы і на паўночным усходзе глыбавыя нагор’і (гара Кінабалу, 4101 м) і ўзгоркавыя плато. На ўзбярэжжах поўдня і захаду нізіны. Геалагічную будову Калімантана складаюць на паўночным захадзе старажытная дамезазойская Зондская платформа, на поўдні і ўсходзе кімерыйская і альпійская складкавасці. Горы складзены з гранітаў, гнейсаў і крышталічных сланцаў, нізіны — з алювіяльных адкладаў. Радовішчы нафты, газу, каменнага вугалю, жалезнай і поліметалічных руд.
Клімат экватарыяльны. Тэмпература на раўнінах 25—27 °C. Ападкаў 2000—3500 мм, у гарах да 5000 мм за год. Рэкі кароткія, паўнаводныя (найбольшыя Капуас, Барыта, Махакам), у верхняй частцы парожыстыя, з вялікімі запасамі гідраэнергіі, у ніжняй — суднаходныя.
Значная частка вострава занятая экватарыяльнымі лясамі (гілеямі) да вышыні 1200—1500 м. Сярод лясной расліннасці пераважаюць дыптэракарпавыя, фікусы, пальмы, дрэвападобныя папараці, бамбук. Шмат ліян і эпіфітаў. Вышэй 1500 м — субтрапічная і барэальная флора. Уздоўж узбярэжжаў мангравыя зараснікі. Сярод фаўны трапляюцца чалавекападобныя (арангутангі) і іншыя малпы, сланы, насарогі, тапіры, дзікі, птушкі, паўзуны і земнаводныя.
Насельніцтва каля 10 млн чал. Вырошчваюць рыс, каўчуканосы, алейныя пальмы. Буйныя гарады: Пантыянак, Банджармасін (Інданезія), Кучынг (Малайзія), Бандар-Серы-Бегаван (Бруней).
Літаратура
- Лаўрыновіч М. Калімантан // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 7: Застаўка — Кантата / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 1998. — Т. 7. — 604 с. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0130-3 (т. 7).
- Gudgeon, L. W. W. 1913. British North Borneo. Adam and Charles Black, London. (An early well-illustrated book on «British North Borneo», now known as Sabah.)
Спасылкі
- Borneo: Eco Warriors Архівавана 17 мая 2006. — Online documentary
- Відэасюжэт пра алмазную здабычу на поўдні Калімантана (ням.)
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Kalimanta n indanez Kalimantan taksama Barnea malajsk Borneo treci pa velichyni vostray u svece Znahodzicca y centry Malajskaga arhipelaga uvahodzic u sklad Vyalikih Zondskih astravoy Ploshcha 743 330 km Kalimantan Barnea indan Kalimantan malajsk BorneoSvitanak u dzhunglyah KalimantanaHaraktarystykiPloshcha748 168 km Naselnictva18 590 000 chal 2009 Razmyashchenne1 pn sh 114 u d H G Ya OArhipelagMalajski arhipelagKrainy Indaneziya Brunej MalajziyaKalimantan Barnea Medyyafajly na VikishovishchyVostray Kalimantan Barnea Adziny vostray yaki padzeleny adrazu pamizh tryma dzyarzhavami Indaneziyaj Malajziyaj i Bruneem Vostray abmyvayuc Paydnyova Kitajskae mora mora Sulu mora Sulavesi Yavanskae mora pralivy Makasarski i Karymata Ploshcha z prybyarezhnymi astravami 746 5 tys km Dayzhynya z paydnyovaga zahadu na paynochny yshod kalya 1100 km Beragi slaba raschlyanyonyya nizinnyya zabalochanyya Buhtay mala Relef vostrava peravazhna gorny U centralnaj chastcy i na paynochnym ushodze glybavyya nagor i gara Kinabalu 4101 m i yzgorkavyya plato Na yzbyarezhzhah poydnya i zahadu niziny Gealagichnuyu budovu Kalimantana skladayuc na paynochnym zahadze starazhytnaya damezazojskaya Zondskaya platforma na poydni i yshodze kimeryjskaya i alpijskaya skladkavasci Gory skladzeny z granitay gnejsay i kryshtalichnyh slancay niziny z alyuviyalnyh adkladay Radovishchy nafty gazu kamennaga vugalyu zhaleznaj i polimetalichnyh rud Klimat ekvataryyalny Temperatura na rayninah 25 27 C Apadkay 2000 3500 mm u garah da 5000 mm za god Reki karotkiya paynavodnyya najbolshyya Kapuas Baryta Mahakam u verhnyaj chastcy parozhystyya z vyalikimi zapasami gidraenergii u nizhnyaj sudnahodnyya Znachnaya chastka vostrava zanyataya ekvataryyalnymi lyasami gileyami da vyshyni 1200 1500 m Syarod lyasnoj raslinnasci peravazhayuc dypterakarpavyya fikusy palmy drevapadobnyya paparaci bambuk Shmat liyan i epifitay Vyshej 1500 m subtrapichnaya i barealnaya flora Uzdoyzh uzbyarezhzhay mangravyya zarasniki Syarod fayny traplyayucca chalavekapadobnyya arangutangi i inshyya malpy slany nasarogi tapiry dziki ptushki payzuny i zemnavodnyya Naselnictva kalya 10 mln chal Vyroshchvayuc rys kaychukanosy alejnyya palmy Bujnyya garady Pantyyanak Bandzharmasin Indaneziya Kuchyng Malajziya Bandar Sery Begavan Brunej LitaraturaLayrynovich M Kalimantan Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 7 Zastayka Kantata Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 1998 T 7 604 s 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0130 3 t 7 Gudgeon L W W 1913 British North Borneo Adam and Charles Black London An early well illustrated book on British North Borneo now known as Sabah SpasylkiBorneo Eco Warriors Arhivavana 17 maya 2006 Online documentary Videasyuzhet pra almaznuyu zdabychu na poydni Kalimantana nyam