Ліўская мова (саманазва: Līvõ kēļ) — фіна-ўгорская мова, калісьці распаўсюджаная ў Курземе, Латвія. Родная мова ліваў.
Ліўская мова | |
---|---|
![]() | |
Саманазва | Līvõ kēļ |
Краіны | Латвія |
Рэгіёны | Курляндыя |
Класіфікацыя | |
Катэгорыя | Мовы Еўразіі |
| |
Пісьменнасць | лацінскае пісьмо |
Моўныя коды | |
ISO 639-1 | — |
ISO 639-2 | fiu |
ISO 639-3 | liv |
liv | |
Ethnologue | liv |
ELCat | 3388 |
IETF | liv |
Glottolog | livv1244 |
![]() |
Ліўская мова блізкая да эстонскай і фінскай моў. Алфавіт складзены ў XIX ст. на аснове лацінкі, налічвае 39 літар:
a A, ā Ā, ä Ä, ǟ Ǟ, b B, d D, ḑ Ḑ, e E, ē Ē, f F, g G, h H, i I, ī Ī, j J, k K, l L, ļ Ļ, m M, n N, ņ Ņ, o O, ō Ō, ȯ Ȯ, ȱ Ȱ, (ö Ö), (ȫ Ȫ), õ Õ, ȭ Ȭ, p P, r R, ŗ Ŗ, s S, š Š, t T, ț Ț, u U, ū Ū, v V, (y Y), (ȳ Ȳ), z Z, ž Ž
Першая кніга на ліўскай мове апублікавана ў 1863 годзе.
У 2013 годзе ў Канадзе памёр апошні носьбіт ліўскай мовы, для якога гэтая мова была першай роднай.
Менавіта ліўскае suž «воўк» з’яўляецца фанетычна найбліжэйшым словам з усёй фінскай лексікі (эстонскае suzi, фінскае susi) да першакрыніцы, ад якой пайшла назва дняпроўскай ракі Сож (Suž > Съжь > Сож). Узнікненне назвы адносяць да часоў балцка-фінскага ўзаемадзеяння ў рэгіёне сожскіх вярхоўяў, пачатак якога датуюць 4400-4200 гг. да н.э. Тады, у пачатку сярэдняга неаліту, на тэрыторыю протабалтаў (Нарвенская і Нёманская археалагічныя культуры) з паўночнага ўсходу насунулася фіна-вугорская па паходжанні археалагічная культура ямачна-грабенчатай керамікі.
У іншым моўным раздзеле ёсць паўнейшы артыкул Ливский язык(руск.) |
Зноскі
- omniglot.com
- Death of a language: last ever speaker of Livonian passes away aged 103
- В. Н. Топоров, О. Н. Трубачев. Лингвистический анализ гидронимов Верхнего Поднепровья. Москва, 1962. С. 208.
- A. Girininkas. Baltų kultūros ištakos II. Klaipėda, 2011. С. 102—107.
Спасылкі

Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Liyskaya mova samanazva Livo kel fina ygorskaya mova kalisci raspaysyudzhanaya y Kurzeme Latviya Rodnaya mova livay Liyskaya movaSamanazva Livo kelKrainy LatviyaRegiyony KurlyandyyaKlasifikacyyaKategoryya Movy EyraziiUralskaya syam ya Fina ygorskaya galinaFina volzhskaya grupaPrybaltyjska finskaya padgrupa dd dd Pismennasc lacinskae pismoMoynyya kodyISO 639 1 ISO 639 2 fiuISO 639 3 livlivEthnologue livELCat 3388IETF livGlottolog livv1244 Liyskaya mova blizkaya da estonskaj i finskaj moy Alfavit skladzeny y XIX st na asnove lacinki nalichvae 39 litar a A a A a A ǟ Ǟ b B d D ḑ Ḑ e E e E f F g G h H i I i i j J k K l L l L m M n N n N o O ō Ō ȯ Ȯ ȱ Ȱ o O ȫ Ȫ o O ȭ Ȭ p P r R ŗ Ŗ s S s S t T ț Ț u U u u v V y Y ȳ Ȳ z Z z Z Pershaya kniga na liyskaj move apublikavana y 1863 godze U 2013 godze y Kanadze pamyor aposhni nosbit liyskaj movy dlya yakoga getaya mova byla pershaj rodnaj Menavita liyskae suz voyk z yaylyaecca fanetychna najblizhejshym slovam z usyoj finskaj leksiki estonskae suzi finskae susi da pershakrynicy ad yakoj pajshla nazva dnyaproyskaj raki Sozh Suz gt Szh gt Sozh Uzniknenne nazvy adnosyac da chasoy balcka finskaga yzaemadzeyannya y regiyone sozhskih vyarhoyyay pachatak yakoga datuyuc 4400 4200 gg da n e Tady u pachatku syarednyaga nealitu na terytoryyu protabaltay Narvenskaya i Nyomanskaya arhealagichnyya kultury z paynochnaga yshodu nasunulasya fina vugorskaya pa pahodzhanni arhealagichnaya kultura yamachna grabenchataj keramiki U inshym moynym razdzele yosc paynejshy artykul Livskij yazyk rusk Vy mozhace dapamagchy praektu pashyryc cyaperashni artykul praz peraklad Znoskiomniglot com Death of a language last ever speaker of Livonian passes away aged 103 V N Toporov O N Trubachev Lingvisticheskij analiz gidronimov Verhnego Podneprovya Moskva 1962 S 208 A Girininkas Baltu kulturos istakos II Klaipeda 2011 S 102 107 SpasylkiWikimedia Incubator U Inkubatary Wikimedia yosc testavy razdzel Vikipedyi na liyskaj move