Azərbaycanca  AzərbaycancaБеларуская  БеларускаяDeutsch  DeutschEnglish  EnglishFrançais  FrançaisҚазақ  ҚазақLietuvių  LietuviųРусский  Русскийภาษาไทย  ภาษาไทยTürkçe  TürkçeУкраїнська  Українська
Падтрымка
www.global-by3.nina.az
  • Галоўная
  • Вікіпедыя
  • Музыка

Паскарэнне вектарная фізічная велічыня якая паказвае наколькі хутка цела матэрыяльны пункт змяняе скорасць свайго руху П

Паскарэнне

  • Галоўная старонка
  • Вікіпедыя
  • Паскарэнне

Паскарэнне — вектарная фізічная велічыня, якая паказвае, наколькі хутка цела (матэрыяльны пункт) змяняе скорасць свайго руху. Паскарэнне з’яўляецца важным кінематычным паказчыкам руху матэрыяльнага пункта.

Паскарэнне
image
Першаадкрывальнік Pierre Varignon[d]
ISQ dimension LT−2{\displaystyle {\mathsf {L}}{\mathsf {T}}^{-2}}{\displaystyle {\mathsf {L}}{\mathsf {T}}^{-2}}
Формула, якая апісвае закон або тэарэму a=dvdt{\displaystyle {\boldsymbol {a}}={\frac {\mathrm {d} {\boldsymbol {v}}}{\mathrm {d} t}}}{\displaystyle {\boldsymbol {a}}={\frac {\mathrm {d} {\boldsymbol {v}}}{\mathrm {d} t}}}
Пазначэнне ў формуле a{\displaystyle {\boldsymbol {a}}}{\displaystyle {\boldsymbol {a}}}, v{\displaystyle {\boldsymbol {v}}}{\displaystyle {\boldsymbol {v}}} і t{\displaystyle t}{\displaystyle t}
Сімвал велічыні (LaTeX) a{\displaystyle {\boldsymbol {a}}}{\displaystyle {\boldsymbol {a}}}
Рэкамендаваная адзінка вымярэння метр у секунду ў квадраце
image
Аб’яднанне без перасячэнняў спіс у кваліфікатарах[d]
image Медыяфайлы на Вікісховішчы
У паняцця ёсць і іншыя значэнні, гл. .
Паскарэнне
a→=dv→dt{\displaystyle {\vec {a}}={d{\vec {v}} \over dt}}{\displaystyle {\vec {a}}={d{\vec {v}} \over dt}}
Размернасць LT−2
Адзінкі вымярэння
СІ м/с²
СГС см/с²

Сярэдняе і імгненнае паскарэнне

Сярэдняе паскарэнне матэрыяльнага пункта на некаторым адрэзку часу ёсць дзеллю змянення яго скорасці, што адбылося за гэты час, на працягласць гэтага ча́савага адрэзку:

<a>=ΔvΔt{\displaystyle <\mathbf {a} >={\frac {\Delta \mathbf {v} }{\Delta t}}}image

Імгненнае паскарэнне матэрыяльнага пункта ў некаторы момант часу — гэта ліміт яго сярэдняга паскарэння пры Δt→0{\displaystyle \Delta t\to 0}image. Паводле азначэння вытворнай функцыі, імгненнае паскарэнне можна вызначыць як вытворную скорасці па часе:

a=dvdt{\displaystyle \mathbf {a} ={\frac {d\mathbf {v} }{dt}}}image

Тангенцыяльнае і нармальнае паскарэнне

Калі запісаць скорасць як v=vτ^{\displaystyle \mathbf {v} =v{\hat {\tau }}}image, дзе τ^{\displaystyle {\hat {\tau }}}image — орт да траекторыі руху, то (у двухмернай сістэме каардынат):

a=d(vτ^)dt=dvdtτ^+dτ^dtv=dvdtτ^+d(cos⁡θi→+sin⁡θj→)dtv=dvdtτ^+(−sin⁡θdθdti→+cos⁡θdθdtj→))v=dvdtτ^+dθdtvn^{\displaystyle \mathbf {a} ={\frac {d(v{\hat {\tau }})}{dt}}={\frac {dv}{dt}}{\hat {\tau }}+{\frac {d{\hat {\tau }}}{dt}}v={\frac {dv}{dt}}{\hat {\tau }}+{\frac {d(\cos \theta {\vec {i}}+\sin \theta {\vec {j}})}{dt}}v={\frac {dv}{dt}}{\hat {\tau }}+(-\sin \theta {\frac {d\theta }{dt}}{\vec {i}}+\cos \theta {\frac {d\theta }{dt}}{\vec {j}}))v={\frac {dv}{dt}}{\hat {\tau }}+{\frac {d\theta }{dt}}v{\hat {n}}}image,

дзе θ{\displaystyle \theta }image — вугал між вектарам скорасці і воссю абсцыс; n^{\displaystyle {\hat {n}}}image — орт да скорасці.

Такім чынам,

a=aτ+an{\displaystyle \mathbf {a} =\mathbf {a} _{\tau }+\mathbf {a} _{n}}image,

дзе aτ=dvdtτ^{\displaystyle \mathbf {a} _{\tau }={\frac {dv}{dt}}{\hat {\tau }}}image — тангенцыяльнае паскарэнне, an=dθdtvn^{\displaystyle \mathbf {a} _{n}={\frac {d\theta }{dt}}v{\hat {n}}}image — нармальнае паскарэнне.

Улічваючы, што вектар скорасці накіраваны ўздоўж да траекторыі руху, то n^{\displaystyle {\hat {n}}}image — гэта орт нармалі да траекторыі руху, які накіраваны да траекторыі. Такім чынам, нармальнае паскарэнне накіравана да цэнтра крывізны траекторыі, у той час як тангенцыяльнае — па датычнай да яе. Тангенцыяльнае паскарэнне паказвае хуткасць змянення велічыні скорасці, у той час як нармальнае паказвае хуткасць змянення яе напрамку.

Рух па траекторыі ў кожны момант часу можна прадставіць як вярчэнне вакол цэнтра крывізны траекторыі з вуглавой скорасцю ω=vr{\displaystyle \omega ={\frac {v}{r}}}image, дзе r — траекторыі. У такім разе

an=ωv=ω2r=v2r{\displaystyle a_{n}=\omega v={\omega }^{2}r={\frac {v^{2}}{r}}}image

Вымярэнне паскарэння

Паскарэнне вымяраецца ў метрах (падзеленых) на секунду ў другой ступені (м/с²). Велічыня паскарэння паказвае, наколькі зменіцца скорасць цела за адзінку часу, калі яно будзе пастаянна рухацца з такім паскарэннем. Напрыклад, цела, што рухаецца з паскарэннем 1 м/с² за кожную секунду змяняе сваю скорасць на 1 м/с.

Гл. таксама

  • Паскарэнне свабоднага падзення
  • Рывок (кінематыка)

Крыніцы

  1. 3-9.1 // Quantities and units—Part 3: Space and time — 1 — ISO, 2006. — 19 p.
    <a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q15028"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q26711932"></a>
  2. 3-11 // Quantities and units — Part 3: Space and time, Grandeurs et unités — Partie 3: Espace et temps — 2 — ISO, 2019. — 11 p.
    <a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q15028"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q90137277"></a>
  3. 3-9.a // Quantities and units—Part 3: Space and time — 1 — ISO, 2006. — 19 p.
    <a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q15028"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q26711932"></a>

Аўтар: www.NiNa.Az

Дата публікацыі: 20 Май, 2025 / 04:06

Paskarenne vektarnaya fizichnaya velichynya yakaya pakazvae nakolki hutka cela materyyalny punkt zmyanyae skorasc svajgo ruhu Paskarenne z yaylyaecca vazhnym kinematychnym pakazchykam ruhu materyyalnaga punkta PaskarennePershaadkryvalnikPierre Varignon d ISQ dimensionLT 2 displaystyle mathsf L mathsf T 2 Formula yakaya apisvae zakon abo tearemua dvdt displaystyle boldsymbol a frac mathrm d boldsymbol v mathrm d t Paznachenne y formulea displaystyle boldsymbol a v displaystyle boldsymbol v i t displaystyle t Simval velichyni LaTeX a displaystyle boldsymbol a Rekamendavanaya adzinka vymyarennyametr u sekundu y kvadraceAb yadnanne bez perasyachennyayspis u kvalifikatarah d Medyyafajly na VikishovishchyU panyaccya yosc i inshyya znachenni gl Paskarennea dv dt displaystyle vec a d vec v over dt Razmernasc LT 2Adzinki vymyarennyaSI m s SGS sm s Syarednyae i imgnennae paskarenneSyarednyae paskarenne materyyalnaga punkta na nekatorym adrezku chasu yosc dzellyu zmyanennya yago skorasci shto adbylosya za gety chas na pracyaglasc getaga cha savaga adrezku lt a gt DvDt displaystyle lt mathbf a gt frac Delta mathbf v Delta t Imgnennae paskarenne materyyalnaga punkta y nekatory momant chasu geta limit yago syarednyaga paskarennya pry Dt 0 displaystyle Delta t to 0 Pavodle aznachennya vytvornaj funkcyi imgnennae paskarenne mozhna vyznachyc yak vytvornuyu skorasci pa chase a dvdt displaystyle mathbf a frac d mathbf v dt Tangencyyalnae i narmalnae paskarenneKali zapisac skorasc yak v vt displaystyle mathbf v v hat tau dze t displaystyle hat tau ort da traektoryi ruhu to u dvuhmernaj sisteme kaardynat a d vt dt dvdtt dt dtv dvdtt d cos 8i sin 8j dtv dvdtt sin 8d8dti cos 8d8dtj v dvdtt d8dtvn displaystyle mathbf a frac d v hat tau dt frac dv dt hat tau frac d hat tau dt v frac dv dt hat tau frac d cos theta vec i sin theta vec j dt v frac dv dt hat tau sin theta frac d theta dt vec i cos theta frac d theta dt vec j v frac dv dt hat tau frac d theta dt v hat n dze 8 displaystyle theta vugal mizh vektaram skorasci i vossyu abscys n displaystyle hat n ort da skorasci Takim chynam a at an displaystyle mathbf a mathbf a tau mathbf a n dze at dvdtt displaystyle mathbf a tau frac dv dt hat tau tangencyyalnae paskarenne an d8dtvn displaystyle mathbf a n frac d theta dt v hat n narmalnae paskarenne Ulichvayuchy shto vektar skorasci nakiravany yzdoyzh da traektoryi ruhu to n displaystyle hat n geta ort narmali da traektoryi ruhu yaki nakiravany da traektoryi Takim chynam narmalnae paskarenne nakiravana da centra kryvizny traektoryi u toj chas yak tangencyyalnae pa datychnaj da yae Tangencyyalnae paskarenne pakazvae hutkasc zmyanennya velichyni skorasci u toj chas yak narmalnae pakazvae hutkasc zmyanennya yae napramku Ruh pa traektoryi y kozhny momant chasu mozhna pradstavic yak vyarchenne vakol centra kryvizny traektoryi z vuglavoj skorascyu w vr displaystyle omega frac v r dze r traektoryi U takim raze an wv w2r v2r displaystyle a n omega v omega 2 r frac v 2 r Vymyarenne paskarennyaPaskarenne vymyaraecca y metrah padzelenyh na sekundu y drugoj stupeni m s Velichynya paskarennya pakazvae nakolki zmenicca skorasc cela za adzinku chasu kali yano budze pastayanna ruhacca z takim paskarennem Napryklad cela shto ruhaecca z paskarennem 1 m s za kozhnuyu sekundu zmyanyae svayu skorasc na 1 m s Gl taksamaPaskarenne svabodnaga padzennya Ryvok kinematyka Krynicy3 9 1 Quantities and units Part 3 Space and time 1 ISO 2006 19 p lt a href https wikidata org wiki Track Q15028 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q26711932 gt lt a gt 3 11 Quantities and units Part 3 Space and time Grandeurs et unites Partie 3 Espace et temps 2 ISO 2019 11 p lt a href https wikidata org wiki Track Q15028 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q90137277 gt lt a gt 3 9 a Quantities and units Part 3 Space and time 1 ISO 2006 19 p lt a href https wikidata org wiki Track Q15028 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q26711932 gt lt a gt

Апошнія артыкулы
  • Май 19, 2025

    Кастрычнік

  • Май 19, 2025

    Каспійскае мора

  • Май 20, 2025

    Карысць

  • Май 20, 2025

    Карфаген

  • Май 19, 2025

    Карэлія

www.NiNa.Az - Студыя

  • Вікіпедыя
  • Музыка
Звяжыцеся з намі
Мовы
Звязацца з намі
DMCA Sitemap
© 2019 nina.az - Усе правы абаронены.
Аўтарскія правы: Dadash Mammadov
Бясплатны сайт для абмену дадзенымі і файламі з усяго свету.
Верхняя частка