Azərbaycanca  AzərbaycancaБеларуская  БеларускаяDeutsch  DeutschEnglish  EnglishFrançais  FrançaisҚазақ  ҚазақLietuvių  LietuviųРусский  Русскийภาษาไทย  ภาษาไทยTürkçe  TürkçeУкраїнська  Українська
Падтрымка
www.global-by3.nina.az
  • Галоўная
  • Вікіпедыя
  • Музыка

Лу цый Дамі цый Аўрэлія н лац Lucius Domitius Aurelianus больш вядомы як Аўрэлія н рымскі імператар у 270 275 гадах Луцы

Аўрэліян

  • Галоўная старонка
  • Вікіпедыя
  • Аўрэліян

Лу́цый Дамі́цый Аўрэлія́н (лац.: Lucius Domitius Aurelianus), больш вядомы як Аўрэлія́н — рымскі імператар у 270—275 гадах.

Луцый Даміцый Аўрэліян
лац.: Lucius Domitius Aurelianus
image
Партрэт Аўрэліяна са шведскай энцыклапедыі
Рымскі імператар
270 — 275
Папярэднік Квінціл
Пераемнік Марк Клаўдзій Тацыт
Нараджэнне 9 верасня 214(0214-09-09)[…]
  • Сірмій, Ніжняя Панонія[d], Старажытны Рым
Смерць 25 верасня 275(0275-09-25)(61 год)
  • Чорлу, Tekirdağ Metropolitan Municipality[d], Правінцыя Тэкірдаг, Турцыя
Імя пры нараджэнні лац.: Lucius Domitius Aurelianus
Бацька Ulpius Crinitus[d]
Жонка Ulpia Severina[d]
Дзеці дачка: імя невядома
Званне Імператар
image Медыяфайлы на Вікісховішчы

Аўрэліян быў другім з некалькіх «салдацкіх імператараў» (першым быў Клаўдзій II), якія вельмі паспяхова кіравалі і здолелі ўмацаваць Рымскую імперыю. У гады кіравання Аўрэліяна імперыя была ўз’яднана: мяцежныя Гальская імперыя і Пальмірскае царства былі зноў далучаны да Рыма, а прыгранічныя варварскія плямёны былі пераможаны. Яго поспехі шмат у чым спрыялі завяршэнню крызісу III стагоддзя і стабілізацыі дзяржавы.

Аўрэліян насіў наступныя : «Германскі Найвялікшы» — з 270 або 271 года, «Гоцкі Найвялікшы» — з 271 года, «Парфянскі Найвялікшы», «Карпійскі Найвялікшы» і «Дакійскі Найвялікшы» — з 271 або 272 года, «Брытанскі Найвялікшы» і «Сармацкі Найвялікшы» (час дакладна не вядомы), «Пальмірскі Найвялікшы» — з 274 года, «Бацька Айчыны» і «Рэстаўратар імперыі і Усходу» — з 274 года. Уладу трыбуна атрымліваў шэсць разоў (у 270 годзе — двойчы, затым штогод 10 снежня), з 270 года — вялікі пантыфік. Консул 271, 274, 275 гадоў.

Ранняе жыццё і кар’ера

Аўрэліян нарадзіўся 9 верасня 214 года ў сям’і земляроба, які арандаваў землі ў сенатара Аўрэлія. Меркаванні антычных аўтараў адносна месца нараджэння Аўрэліяна разыходзяцца: сцвярджае, што ён нарадзіўся ў Дакіі Прыбярэжнай, якая ў той час называлася Верхняя Мезія; аўтар біяграфіі Аўрэліяна ў «» — у Сірміі. «Гісторыя Аўгустаў» таксама распавядае, што былі знакі, якія прадказвалі, што Аўрэліян стане імператарам.

Стаўшы рымскім грамадзянінам, Аўрэліян змяніў лад жыцця земляроба на лад жыцця легіянера. Ён паспяхова служыў у рымскай арміі. Адважны і рашучы, Аўрэліян рана звярнуў на сябе ўвагу камандзіраў, якія прадказвалі яму ўдалую ваенную кар’еру. Ён быў трыбунам шостага Гальскага легіёна  (італ.) ( і ўдзельнічаў у кампаніі супраць франкаў на Рэйне, затым паслом у Персіі. На думку Леона Хома, да службы ў Галіі, Аўрэліян быў цэнтурыёнам кагорты падчас кіравання Гардзіяна III. Пры Валерыяне Аўрэліян, імаверна, прызначаўся консулам-суфектам (хоць яго консульства нідзе не зарэгістравана, акрамя «Гісторыі Аўгустаў»).

Падчас кіравання імператара Галіена Аўрэліян стаў начальнікам атрада кавалерыі. Даведаўшыся пра ўварванне готаў у Грэцыю, Галіен рушыў супраць іх з арміяй, у лік камандзіраў якой, хутчэй за ўсё, уваходзіў Аўрэліян. Аднак падчас гэтага паходу адзін з палкаводцаў імператара, , паўстаў і заняў крэпасць Медыялан. Таму Галіен быў вымушаны аблажыць крэпасць; у тым жа годзе падчас аблогі Медыялана ён быў забіты змоўшчыкамі. Паводле адной з крыніц, Аўрэліян браў удзел у змове супраць Галіена. Ён падтрымаў новага імператара Клаўдзія II, які таксама, хутчэй за ўсё, удзельнічаў у змове.

Пры Клаўдзіі II Аўрэліян узышоў на вяршыню ваеннай кар’еры. Калі пачалася вайна з готамі, пад яго камандаваннем аказалася ўся рымская кавалерыя. Аўрэліян стаў правай рукой імператара Клаўдзія. Яго кавалерыя сыграла вырашальную ролю ў . Готы пацярпелі паражэнне ў гэтай вайне, а Аўрэліян заслужыў славу выдатнага палкаводца. Ён не раз праводзіў самастойныя ваенныя аперацыі супраць варвараў на Балканах, якія заканчваліся перамогай рымлян.

Узыходжанне на прастол

У 270 годзе Клаўдзій сканаў ад чумы, і яго брат Квінціл захапіў уладу пры падтрымцы рымскага сената. Што характэрна для таго часу, армія адмовілася прызнаць новага імператара, лічачы за лепшае, каб імператарам стаў адзін з военачальнікаў. Аўрэліян быў абвешчаны імператарам у маі ці верасні 270 года панонскімі легіёнамі і адправіўся ў паход супраць Квінціла. Квінціл, даведаўшыся аб абвяшчэнні імператарам Аўрэліяна, спачатку хацеў быў змагацца з ім за ўладу, але ўбачыўшы, што салдаты не маюць намеру яго падтрымліваць, разрэзаў сабе вены.

Пазней сталі сцвярджаць, што Клаўдзій перад смерцю прызначыў сваім спадчыннікам Аўрэліяна, але, хутчэй за ўсё, гэта ўсё было прыдумана для таго, каб паказаць законнасць узыходжання Аўрэліяна на прастол. Перад новым імператарам паўстала няпростая задача — аб’яднаць Рымскую імперыю і вярнуць ёй былую веліч.

Выгляд і асабістыя якасці

Найбольш поўнае апісанне Аўрэліяна пакінуў аўтар «»:

«…Аўрэліян меў прывабны выгляд, адрозніваўся мужнай прыгажосцю; ён быў даволі высокага росту, меў вельмі вялікай цялеснай сілы, адчуваў пэўную цягу да віна і ежы, але рэдка паддаваўся любоўнай цязе. Ён быў бязмерна строгі, падтрымліваў асабліва строгую дысцыпліну, любіў агаляць меч…»

гаворыць, што Аўрэліян «муж у ваеннай справе вельмі ўмелы, але няўстрыманы і схільны да жорсткасці». называе Аўрэліяна строгім і непадкупным. На скульптурных выявах Аўрэліян паказаны як тыповы военачальнік таго часу з коратка пастрыжанымі валасамі, груба выгаленымі шчокамі і невялікай барадой.

Кіраванне

У 248 годзе імператар Філіп Араб адсвяткаваў тысячагоддзе Рыма з вялікім размахам, даказваючы, што імперыя ўсё яшчэ вельмі магутная. Аднак на самай справе становішча было не з лепшых. У наступныя гады імперыі прыйшлося сутыкнуцца з велізарным ціскам з боку замежных ворагаў, і ў той жа час ёй пагражала небяспека грамадзянскіх войн. Ад гэтага пацярпела рымская эканоміка, прыйшлі ў заняпад сельская гаспадарка і гандаль. Акрамя гэтага, эпідэмія чумы забрала шматлікія жыцці, тым самым аслабіўшы Рым; паменшылася колькасць працоўнай сілы. У выніку імперыя не змагла вытрымаць удар уздужалай Персіі, і ў 260 годзе імператар быў узяты ў палон.

Усходнія правінцыі знайшлі сваіх заступнікаў у асобе кіраўнікоў горада Пальміры ў Сірыі, чыя аўтаномія перарасла ва ўтварэнне Пальмірскага царства. Заходнія правінцыі ўтварылі аўтаномную дзяржаву ў межах Рымскай імперыі, якая зараз вядома як Гальская імперыя. У Рыме імператар быў заняты ўнутранымі пагрозамі і абаронай Італіі і Балкан. З усімі гэтымі праблемамі і прыйшлося сутыкнуцца Аўрэліяну.

Аднаўленне імперыі

image
Выява Аўрэліяна на

Канфлікт з вандаламі

Першыя дзеянні новага імператара былі накіраваны на ўмацаванне сваіх пазіцый на пакінутых рымскіх тэрыторыях. Амаль адразу напачатку яго кіравання вялікі атрад вандалаў перасек Дунай і ўварваўся ў Панонію каля Аквінкума. Даведаўшыся пра гэта, Аўрэліян рушыў са сваёй арміяй да Аквілеі, дзе прыступіў да падрыхтоўкі войска да паходу. Пасля гэтага рымляне перайшлі з Італіі ў Панонію, куды яны прыбылі ў канцы 270 года. Сваёй базай Аўрэліян абраў Сісцый. Тады ён уступіў у сваё першае консульства. У той час вандалы рабавалі рымскія паселішчы з-за недахопу правіянту, таму Аўрэліян загадаў «схаваць харчаванне, скаціну і ўсё каштоўнае ад ворагаў у гарадах». У Паноніі адбылася бітва паміж рымскай арміяй і войскамі вандалаў, у якой рымляне атрымалі перамогу. На наступны дзень варвары даслалі паслоў прасіць міру. Аўрэліян загадаў даць ім харчаванне пры ўмове, што яны вылучаць для рымскай конніцы дзве тысячы вершнікаў, і адпусціў іх за Дунай.

Паражэнне алеманаў, маркаманаў, ютунгаў

Пасля гэтага ютунгі  (англ.) (, разрабаваўшы Норык, перасеклі Альпы і рушылі ў Італію. Магчыма, да іх далучыліся і алеманы. Выйшаўшы на раўніну ракі По, яны занялі і рушылі ў Павію. Аўрэліян, які знаходзіўся ў Паноніі і кантраляваў вандалаў, хутка вярнуўся ў Італію, але яго армія, якая стамілася ад працяглага пераходу, патрапіла ў засаду каля Плацэнтыі і была разбіта. Калі вестка пра разгром дасягнула Рыма, яна выклікала вялікі страх перад прыходам варвараў, бо часцей за ўсё баі са знешнімі ворагамі вяліся ўдалечыні ад сталіцы.

Аднак Аўрэліян, хутка сабраўшы армію, напаў на лагер алеманаў ля ракі , непадалёк ад Капальні Фартуны, і разграміў іх; многа варвараў патанула ў рацэ. Алеманы, маркаманы і ютунгі пачалі прасіць міру. Аўрэліян прыняў іх прапанову, і варвары павярнулі назад, адыходзячы па той жа дарозе, якой прыйшлі. Ля Аўрэліян уладзіў ім засаду, і падчас бітвы ўсе варвары былі знішчаны. Імператар вярнуўся ў Рым, дзе атрымаў тытул «Германскі Найвялікшы». Тым не менш, пагроза з боку германскіх плямён заставалася высокай, і Аўрэліян вырашыў абнесці Рым магутнай сцяной, якая вядомая як сцяна Аўрэліяна. Прыкладна ў той жа час былі адноўлены тэрмы Каракалы і пабудаваны новыя казармы для прэтарыянцаў. На Свяшчэннай дарозе была ўзведзена статуя Меркурыя, а ў  — пабудаваны новы форум.

Паўстанні 271 года

image
Сцяна Аўрэліяна

Уварванні варвараў прывялі да некалькіх паўстанняў. У Далмацыі паўстаў Септымій, але неўзабаве ён быў забіты ўласнымі салдатамі. У той жа час нейкі Урбан абвясціў сябе імператарам; ёсць, аднак, меркаванне, што гэты ўзурпатар быў выдуманы. Каля 271 года ў Галіі паўставаў нейкі . Ён вядомы па некалькіх манетах. Магчыма, ён быў колішнім военачальнікам Галіена.

Самым значным было паўстанне , начальніка , у абавязкі якога ўваходзіла таксама кіраванне дзяржаўнай казной. Ён падбухторваў рабочых манетных двароў псаваць манету, аднак неўзабаве яго зман быў раскрыты. Феліцысім падняў паўстанне і замкнуўся на Цэлійскім узгорку. Мяцеж быў задушаны з вялікай цяжкасцю; па словах Аўрэлія Віктара, сем тысяч салдат былі забіты падчас гэтага паўстання. Сам Феліцысім загінуў. У выніку былі пакараны некалькі сенатараў і . Няма ніякіх звестак, што Феліцысім спрабаваў абвясціць сябе імператарам. Паводле Аўрэлія Віктара, Феліцысім паўстаў у 274 годзе пасля падзення Гальскай імперыі, але калі верыць астатнім крыніцам, гэта адбылося ў 271 годзе. У «Вытрымках пра жыццё і норавы рымскіх імператараў» сцвярджаецца, што паўстанне Феліцысіма адбылося пасля мецяжу Септымія 271 года. Таму апошняя дата лічыцца больш прымальнай .

Вайна з готамі

Готы па-ранейшаму ўяўлялі сур’ёзную пагрозу для рымлян. Пакуль Аўрэліян быў заняты вайной у Італіі, яны нападалі на Фракію, Дакію і Мезію. Спыніўшы ваенныя дзеянні ў Італіі, Аўрэліян адразу ж адправіўся на вайну з готамі. Яму ўдалося перамагчы іх і выгнаць на поўнач ад Дуная. Імператарская армія пераследвала готаў і нанесла ім цяжкія страты. У гэтай вайне загінуў гоцкі правадыр . За гэту перамогу Аўрэліян атрымаў два тытула — «Дакскі Найвялікшы» і «Гоцкі Найвялікшы».

Затым Аўрэліян загадаў перавесці ўсе пакінутыя войскі і насельніцтва з Дакіі за Дунай. У яго было два варыянты: вярнуць правінцыю цалкам і аднавіць сістэму абароны часоў Траяна, або пакінуць вобласць і ўстанавіць мяжу па Дунаю. Але ён вырашыў адмовіцца ад правінцыі Дакія, бо яна занадта часта падвяргалася наездам варвараў з-за невялікай колькасці рымскіх гарнізонаў (частка якіх была выведзена пры Галіене) і дорага абыходзілася казне. Таму Аўрэліян разважліва адсунуў мяжу імперыі да ракі і перасяліў жыхароў (нашчадкаў рымскіх перасяленцаў і раманізаваных жыхароў) на правы бераг Дуная, дзе ва ўсходняй частцы тэрыторыі Верхняй і Ніжняй Мезіі, Фракіі і старажытнай Дарданіі заснаваў дзве новыя правінцыі, названыя (у гонар Дакіі) Дакіяй Прыбярэжнай і Дакіяй Унутранай  (англ.) (, а таксама заснаваў новы манетны двор у Сердзіцы. Аднак не ўсе жыхары пагадзіліся з’ехаць з наседжаных месцаў. Такім чынам, Дакія была пакінута рымлянамі праз 170 гадоў пасля заваявання Траянам.

Першая вайна з Пальмірскім царствам

image
Рымская імперыя ў 271 годзе. Жоўтым колерам паказана Пальмірская імперыя, чырвоным — Рымская імперыя, зялёным — Гальская імперыя

У 271 годзе Аўрэліян звярнуў сваю ўвагу на страчаныя ўсходнія правінцыі, якія аб’ядналіся ў так званае Пальмірскае царства, якім кіравала царыца Зенобія. Спачатку яна прызнавала Аўрэліяна імператарам, але потым вырашыла канчаткова вызваліцца ад рымскай улады і абвясціла свайго сына царом і імператарам Рыма (лац.: rex et imperator). Спачатку Аўрэліян даручыў будучаму імператару Пробу адваяванне Егіпта. Да восені 271 года Проб паспяхова справіўся са сваёй задачай. Пасля гэтага імператар сабраў 200-тысячную армію, якая складалася з далмаційцаў, маўрытанскай кавалерыі і легіянераў. Спецыяльна для гэтай кампаніі былі створаны два легіёны: і . Паход на Пальмірскае царства меў дзве мэты: па-першае, рымлянам трэба было вярнуць Малую Азію, Сірыю і Антыёхію; па-другое, пагрозу з боку Пальмірскага царства трэба было цалкам ліквідаваць.

Вясною 272 года Аўрэліян з войскам перасек Басфор і прыбыў у Халкедон. Віфінія і Галатыя перайшлі да рымлян без усякага супраціўлення. Але калі Аўрэліян падышоў да Тыяны  (англ.) (, жыхары зачынілі перад ім вароты. Імператар загадаў пачаць аблогу, сказаўшы: «Сабакі жывой не пакіну ў гэтым горадзе!» (маючы на ўвазе, што ён пераб’е ўсіх яго жыхароў). Неўзабаве горад быў узяты, аднак Аўрэліян адмовіўся ад задумы знішчыць яго насельніцтва. Па легендзе, яму прысніўся філосаф , які сказаў:

«Аўрэліян, калі ты хочаш перамагчы, то табе не варта думаць аб забойстве маіх суграмадзян. Аўрэліян, калі ты хочаш быць імператарам, устрымайся ад праліцця крыві бязвінных. Аўрэліян, будзь міласцівы, калі ты хочаш жыць».

У выніку, як апавядае «», калі горад быў узяты і салдаты, помнячы словы імператара, што ён не пакіне ў горадзе жывога сабакі, сталі патрабаваць аддаць ім Тыяну на рабаванне, Аўрэліян адказаў: «Так, я абвясціў, што ў гэтым горадзе не пакіну ніводнага сабакі: усіх сабак забівайце!». Пасля захопу горада армія спынілася там на адпачынак. Затым Аўрэліян перайшоў у Кілікію праз , дзе ўсе гарады здаліся яму без бою. Каля Антыёхіі пры Імах  (англ.) ( адбылася першая бітва паміж рымлянамі і пальмірцамі. Нягледзячы на перавагу пальмірскай конніцы, армія Аўрэліяна атрымала перамогу над Зенобіяй, якая бегла з рэшткамі свайго войска да . Пакінуты невялікі гарнізон у Антыёхіі рымляне хутка разграмілі. Усіх жыхароў горада Аўрэліян памілаваў. Пасля ўзяцця Антыёхіі ў паходзе наступіў нядоўгі перапынак. Дачакаўшыся падмацавання з Малой Азіі, Аўрэліян ізноў рушыў у дарогу. Ля Эмесы адбылася новая бітва, якая скончылася перамогай рымлян. Зенобія бегла з усёй сваёй арміяй у Пальміру, а жыхары Эмесы адкрылі рымлянам вароты. Пасля заваявання Сірыі Аўрэліян накіраваўся да Пальміры, папярэдне заключыўшы саюз з некаторымі памежнымі плямёнамі, якія абяцалі даць рымскай арміі правізію і ваду. Калі армія дасягнула варот Пальміры, рымляне адразу пачалі аблогу горада. Аўрэліян прапанаваў Зенобіі заключыць з ім мір, але яна лічыла, што рымляне не здолеюць узяць Пальміру, бо ў яе абаронцаў было досыць харчавання, каб утрымаць горад.

На працягу аблогі баявы дух пальмірцаў паступова падаў. Сур’ёзны ўдар ім быў нанесены, калі перайшла на бок рымлян. Адзінай дзяржавай, у якой можна было прасіць дапамогі, заставаўся Сасанідскі Іран. Паводле «Гісторыі Аўгустаў», калі «пераможаная Зенобія спрабавала бегчы на вярблюдах, якіх завуць бегавымі, і накіравалася да персаў, яна была захоплена пасланай наўздагон конніцай і перададзена ў рукі Аўрэліяна». Гэта вестка падштурхнула абаронцаў Пальміры здацца, і яны склалі зброю перад легіёнамі Рыма.

Зенобія і яе военачальнікі былі ўзяты ў палон, аднак філосаф Касій Лонгін  (англ.) ( быў пакараны смерцю па загаду Аўрэліяна. Зенобіі ж пакінулі жыццё з-за жадання Аўрэліяна правесці яе ў ланцугах на сваім трыўмфе. Імператар таксама загадаў разабраць частку гарадской сцяны і канфіскаваў у жыхароў усю зброю. На Усходзе ён пакінуў военачальніка з арміяй. У выніку гэтай вайны Аўрэліян атрымаў тытулы «Рэстаўратар Усходу» і «Пальмірскі Найвялікшы».

Паражэнне карпаў і другая вайна з Пальмірскім царствам

Неўзабаве Аўрэліян атрымаў звесткі, што пад ціскам готаў племя уварвалася ў межы Рымскай імперыі, у Фракію, рабуючы паселішчы, што знаходзіліся там. Нягледзячы на тое, што год падыходзіў к канцу, імператар вырашыў уціхамірыць карпаў. Пра паход нічога не вядома, акрамя таго, што ён быў паспяховы. Пасля перамогі Аўрэліян пасяліў частку карпаў на рымскай тэрыторыі, а іменна — у Ніжняй Мезіі, Фракіі і Радопах.

Пасля заканчэння гэтай кампаніі ён атрымаў вестку аб тым, што жыхары Пальміры паўсталі і перабілі рымскі гарнізон, абвясціўшы імператарам нейкага Антыёха, сваяка Зенобіі. Аўрэліян неадкладна сабраў войска і хутка рушыў назад ў Пальміру, куды ён прыбыў вясною 273 года. Пальмірцы, якія не чакалі нападу, пацярпелі паражэнне, у выніку чаго горад быў разбураны дашчэнту. Дзіўна, але ўзурпатар Антыёх выратаваўся, бо Аўрэліян, мабыць, палічыў яго занадта маладым і загадаў адправіць яго ў выгнанне. Затым імператар задушыў паўстанне нейкага і ў некалькіх бітвах разбіў конніцу персаў, якая ішла на дапамогу Зенобіі. Пры аблозе Александрыі ў 272—273 гадах былі спалены Александрыйская бібліятэка і .

Заваяванне Гальскай імперыі

У 274 годзе Аўрэліян вярнуўся ў Рым, дзе атрымаў другое консульства на бягучы год. Потым ён звярнуў увагу на мяцежныя заходнія правінцыі, дзе кіраваў гальскі імператар Тэтрык I з аквітанскімі легіёнамі, які ўзяў у суправіцелі свайго сына, Тэтрыка II. Войска Аўрэліяна моцна скарацілася з-за дзвюх усходніх кампаній, таму магчыма, што гальскія легіёны колькасна пераўзыходзілі яго войска. Насельніцтва Галіі стала пераходзіць на бок рымскага імператара, бачачы, што іх урад не мог спыніць уварванні германскіх плямён і разабрацца з унутранымі беспарадкамі.

Імператарская армія перайшла Альпы напачатку лета 274 года і падступіла да Нарбонскай Галіі, якая вярнулася ў склад Рымскай імперыі пры Клаўдзіі II, дзе працягнула, не сустракаючы нідзе супраціўлення, свой марш уздоўж Роны на поўнач. Пасля захопу Аўрэліян сустрэўся з гальскай арміяй у рашучай і кровапралітнай бітве пры Шалоне-на-Марне. У выніку ён атрымаў перамогу над Тэтрыкам. Паводле , Тэтрык напісаў ліст Аўрэліяну, у якім прасіў абароны. Ён асцерагаўся за сваё жыццё, бо яго падначаленыя з армейскага асяроддзя неаднаразова здзяйснялі на яго замахі. Падчас бітвы Тэтрык здаўся Аўрэліяну.

Затым імператар разграміў узурпатара , лёс якога невядомы. Пасля перамогі Аўрэліян застаўся ў Галіі для інспектавання германскіх меж і да восені, палічыўшы сітуацыю ўстойлівай, вярнуўся ў Рым, каб адсвяткаваць доўгачаканы трыўмф. Ён атрымаў тытул «Аднавіцель міру». Прыблізна ў той жа час у Лугдунскай Галіі былі адрамантаваны дарогі. Тэтрык, яго сын і былая царыца Зенобія былі праведзены па Рыме падчас урачыстага трыўмфальнага шэсця, аднак пасля гэтага ўсіх траіх вызвалілі — састарэлага Тэтрыка прызначылі карэктарам Луканіі, а Зенобію пасялілі ў Тыбуры, выдаўшы яе замуж за рымскага сенатара.

Рэформы

image
. Трыўмф Аўрэліяна

Рэлігійныя рэформы

Аўрэліян першым з імператараў стаў насіць дыядэму і афіцыйна тытулавацца «гаспадар і бог» (лац.: Dominus et Deus), стаўшы папярэднікам рымскага дамінату. Аўрэліян увёў у Рыме культ блізкаўсходняга бога (лац.: Sol Invictus), абвясціўшы гэтага бога вярхоўным. Дзень нараджэння Непераможнага Сонца святкаваўся 25 снежня (гэта свята ў выглядзе Ражства атрымала ў спадчыну ад сонечнага культу хрысціянства). Гэты культ быў блізкі да культу Ваала, уведзенага пры Геліягабале. Цэнтрам культу быў новы храм, пабудаваны ў 271 годзе ў Рыме і адкрыты ў 274 годзе. У гонар Непераможнага Сонца сталі праводзіцца гульні кожныя чатыры гады — задачай Аўрэліяна было даць жыхарам імперыі агульную рэлігію. Першыя гульні адбыліся ў 274 годзе. Была створана калегія пантыфікаў Сонца, якія набіраліся з сенатараў. Па словах , Аўрэліян планаваў ганенні на хрысціян. Вядома, што ў 272 годзе Аўрэліян па просьбе сірыйскіх хрысціян выгнаў з Антыёхіі епіскапа .

Манетная рэформа

Сярод задач, пастаўленых перад сабою Аўрэліянам, далёка не апошняе месца займала рэфармаванне грашовай сістэмы, бо якасць манеты, якая ўсё больш пагаршалася пасля смерці Гардзіяна III, вяла да нястрымнага росту цэн. Не апошняе месца займала і махлярства сярод службовых асоб. Давер да гандлю можна было б аднавіць чаканкай паўнавартаснай сярэбранай манеты , на якой былі змешчаны знакі вартасцю XX.I і KA (іх значэнне не ўстаноўлена), і павелічэннем у разумных межах выпуску паўнаважкіх залатых манет. Але гэтыя меры ўяўляліся неажыццявімымі з-за недахопу каштоўных металаў. Тым не менш, новыя манеты з нізкапробнага серабра, прынамсі, мелі больш прывабны выгляд у параўнанні з ранейшымі мізэрнымі меднымі манетамі. Больш таго, на іх быў пазначаны намінал, і яны мелі цвёрда ўстаноўленую вартасць у залатом эквіваленце. Працэнт серабра ў манетах павялічыўся з 3,49 да 4,1 %. З дапамогай надпісаў на манетах Аўрэліян актыўна прапагандаваў сваю ўладу: GENIUS ILLYRICI (бел.: Геній Ілірыка), FIDES MILITUM (бел.: Пэўнасць арміі), CONCORDIA EXERCITUM (бел.: Згода Арміі).

Рэформа арміі

Пры Аўрэліяне ва ўзброеных сілах імперыі ўзрасло значэнне цяжкаўзброенай конніцы ( і клібанарыяў). Гэта тлумачыцца тым, што імператару давялося весці вайну з персамі і пальмірцамі, у арміях якіх гэты род войск меў перавагу; рымляне запазычылі ў сваіх праціўнікаў шматлікія элементы тактыкі і ўзбраення цяжкай конніцы. Па меркаванню А. Альфельда, Аўрэліян упершыню ў гісторыі стварыў у складзе рэгулярных войскаў дапаможныя падраздзяленні з палонных вандалаў, ютунгаў, алеманаў. Гэта былі чыста варварскія фарміраванні з прынятымі ў германцаў значкамі, эмблемамі на шчытах, абмундзіраваннем. X. Паркер мяркуе, што Аўрэліян, працягваючы справу Галіена, павялічыў лік коннікаў у складзе легіёна, затым цалкам аддзяліў легіённую конніцу ад пяхоты і стварыў з яе самастойныя тактычныя падраздзяленні пад назвай promoti. Пры Аўрэліяне былі створаны два новыя легіёны: і . На Усходзе ён стварыў новую армію, пакінуўшы там некалькі падраздзяленняў конніцы і набраныя з два новыя легіёны.

Іншыя рэформы

Аўрэліян таксама аднавіў бясплатную раздачу хлеба, мяса, віна ўсім, хто мае патрэбу, і дазволіў вінаградарам прадаваць сваю прадукцыю бязмытна, каб палегчыць іх эканамічнае становішча. Акрамя таго, імператар спрабаваў выкараніць карупцыю сярод сенатараў. Вядома, што імператар меркаваў раздаць палонным зямлі для апрацоўкі ў Этрурыі. Аўрэліян таксама ажыцяўляў раздачу раздачу грошай жыхарам Рыма — па 500 на чалавека.

Адносіны з Сенатам і арміяй

Сенат

З самага пачатку кіравання Аўрэліяна адносіны паміж ім і сенатам былі напружанымі. Пасля паўстання рымскі сенат нават стаў баяцца Аўрэліяна. Калі нават Аўрэліян, як лічыць X. Паркер, і раіўся з сенатам наконт будаўніцтва сцяны вакол Рыма і правядзення грашовай рэформы, варта прызнаць, што роля сената ў кіраванні дзяржавай пры ім значна паменшылася. Як адзначаў Р. Шэрцль, пры Аўрэліяне сенат ужо не меў ніякага дачынення да манетнай справы: імператар пазбавіў сенат права выпускаць нават медную манету. Цяпер выпуск манет з усіх металаў стаў манаполіяй імператара. І. В. Нетушыл мяркуе, што Аўрэліян знішчыў апошнія рэшткі былой дыярхіі, якая складалася ў літарах S.С. — Senatus consulto (бел.: Указ Сената) — на меднай манеце. Гэтым жа ў сената было аднята права на непасрэднае распараджэнне сенацкім аддзяленнем дзяржаўнай казны — эрарыя: выдаткі з яго маглі цяпер ажыцяўляцца толькі па дазволу імператарскіх прэфектаў эрарыя.

Армія

Сярод легіянераў Аўрэліян меў вялікі аўтарытэт, але ён быў строгі да іх і патрабаваў ад іх высокай дысцыпліны (у сувязі з гэтым піша, што Аўрэліян «дысцыпліну ў арміі падтрымліваў строга і сваволле з многіх павыбіваў»). Імператар імкнуўся быць незалежным ад арміі. Пасля перамогі над пальмірцамі Аўрэліян, па сутнасці, ізноў стварыў рымскую армію ва ўсходняй частцы імперыі. У сувязі з гэтым на манетах, выпушчаных у 274—275 гадах у , ён названы «аднавіцелем войска» (лац.: RESTITUTOR EXERCITI).

Сям’я

«» паведамляе, што бацькі Аўрэліяна былі «сціплага звання». Больш пра іх нічога не вядома. Ніжэй пералічаны імёны сваякоў Аўрэліяна, якія дашлі да нашага часу:

Ульпій Крыніт — прыёмны бацька Аўрэліяна, які нібыта вядзе свой род ад імператара Траяна. Хоць біяграфія Крыніта відавочна выдумана адным з аўтараў «Гісторыі Аўгустаў», такі чалавек усё ж мог існаваць. Бацька , жонкі Аўрэліяна.

Ульпія Северына — жонка Аўрэліяна, дачка . Яна нарадзіла імператару дачку. Імаверна, што пасля гібелі мужа на працягу аднаго — двух месяцаў Северына, апіраючыся на велізарны аўтарытэт Аўрэліяна, кіравала дзяржавай і, магчыма, паўплывала на выбар імператарам Тацыта.

Аўрэліян — унук імператара, сын яго дачкі. Быў праконсулам Кілікіі, на момант напісання біяграфіі свайго дзеда жыў на Сіцыліі. Вядомы толькі з «Гісторыі Аўгустаў».

Смерць

У 275 годзе Аўрэліян вырашыў пачаць вайну з персамі і вярнуць пад уладу Рыма. У Персіі тым часам адбывалася частая змена кіраўнікоў, і таму можна было спадзявацца, што вайна з персамі не будзе цяжкай. Сабраўшы ў Ілірыцы «хутчэй вялікае, чым велізарнае войска», Аўрэліян рушыў на Усход. Але ў дарозе, недалёка ад Кенафрурырыума (суч. Чорлу), які знаходзіўся паміж Геракліяй і Візантыем, ён быў забіты ў выніку змовы ў канцы лета — пачатку восені.

E. M. Штаерман злучала гібель Аўрэліяна з паглыбленнем сацыяльных супярэчнасцей у . Па яе меркаванню, імператар, плацячы каманднаму саставу арміі вялікімі грашыма, натурай і шырокімі землямі, спрыяў збліжэнню армейскіх афіцэраў з правінцыйнымі зямельнымі магнатамі. Звычайныя ж салдаты былі супраць саступак сенатарскаму саслоўю, і Аўрэліян паў ахвярай іх апазіцыі.

Аднак сведчанні пісьмовых крыніц даказваюць, што забойства імператара — прамы вынік яго празмернай строгасці. Арганізатарам забойства стаў пісьмавод Аўрэліяна па сакрэтных паперах, імператарскі вольнаадпушчанік . Ён правініўся па службе і баяўся строгага імператарскага пакарання. Тады, умела падрабіўшы почырк Аўрэліяна, ён

«…склаў спіс імён, у якім былі перамяшаны з імёнамі тых, на каго Аўрэліян сапраўды гневаўся, таксама імёны тых, пра каго ён не думаў нічога кепскага, і дадаў да іх сваё імя для таго, каб праяўляная ім турбота выклікала больш даверу. Спіс ён прачытаў асобным людзям, імёны якіх у ім значыліся, дадаючы, што Аўрэліян вырашыў усіх іх забіць, і што яны, калі яны сапраўдныя мужчыны, павінны паклапаціцца пра ўласнае жыццё. Страх авалодаў тымі, хто заслужыў кару, а скруха — тымі, хто не меў віны, бо Аўрэліян, здавалася, не адчуваў удзячнасці за ўсе аказаныя яму дабрадзействы і паслугі, і яны ў дарозе, у вышэйназваным месцы, раптам напалі на гаспадара і забілі яго…»

Спачатку ён быў адданы пракляццю памяці (відаць, сенатам), але затым абагаўлёны. Пасля смерці Аўрэліяна пачаўся перыяд «міжцарства», калі, імаверна, краінай правіла , якая паўплывала на выбар пераемніка свайго мужа.

Вынікі кіравання

Кіраванне Аўрэліяна доўжылася пяць гадоў, што для таго часу было досыць працяглым тэрмінам. Яго галоўным дасягненнем стала аднаўленне адзінства Рымскай імперыі. Аўтар біяграфіі Аўрэліяна ў «Гісторыі Аўгустаў» піша, што час Аўрэліяна быў вельмі шчаслівым. Рымскі народ любіў яго, а сенат, звыш таго, і баяўся. Аўрэліян быў прыхільнікам строгай дысцыпліны ў арміі і праціўнікам карупцыі сярод чыноўнікаў. Праведзеныя ім рэформы спрыялі стабілізацыі становішча ў дзяржаве. Аўрэліян быў выдатным военачальнікам.

У «Вытрымках пра норавы і жыццё рымскіх імператараў» яго дасягнення параўноўваюцца з дасягненнямі Аляксандра Македонскага і Цэзара.

Тацыт, пераемнік Аўрэліяна, лічыў таго выратавальнікам Рыма, і загадаў кожнаму грамадзяніну мець жывапісны партрэт Аўрэліяна.

Заўвагі

  1. Вытрымкі пра норавы і жыццё рымскіх імператараў (XXXV. 2.) паведамляюць, што бітва была выйграна рымлянамі. Але, хутчэй за ўсё, абодва бакі проста панеслі вялікія страты.
  2. Забойства Аўрэліяна датуецца ў літаратуры па-рознаму, ад сакавіка да снежня 275 года. Меркаваная дата смерці, заснаваная на датаванні манет, адносіцца да канца лета — пачатку восені 275 года.

Крыніцы

  1. Lucius Aurelian // Brockhaus Enzyklopädie Праверана 9 кастрычніка 2017.
    <a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q237227"></a>
  2. Aureliano // Diccionario biográfico español — Real Academia de la Historia, 2011.
    <a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q41705771"></a><a href="https://wikidata.org/wiki/Track:Q2720582"></a>
  3. Aurelian // https://pantheon.world/profile/person/Aurelian Праверана 9 кастрычніка 2017.
  4. PLRE. «L. Domitius Aurelianus 6».
  5. М. Грант. Римские императоры. Аврелиан. М. 1998.
  6. Körner, Christian Aurelian (270—275). An Online Encyclopedia of Roman Emperors. 2001.
  7. Аўрэлій Віктар. Выманні пра норавы і жыцці рымскіх імператараў. 35. 1.
  8. Еўтропій. Брэвіярый ад заснавання горада. IX. 13. 1.
  9. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. III. 1.
  10. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. IV. 3-7.
  11. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 34.
  12. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. V. 7. 1.
  13. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. V. 5.
  14. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. V. 8.
  15. Alaric Watson. Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 39.
  16. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 40.
  17. Аўрэлій Віктар. Пра цэзараў. XXXIII. 21.
  18. Weigel, Richard D. «Claudius II Gothicus (268 −270)», De Imperatoribus Romanis, 2001
  19. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 42.
  20. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 41.
  21. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 43-44.
  22. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 45.
  23. A. Stein. Prosopographia Imperii Romani. III. 2. — p. 41.
  24. D. Kienast. Die Munzreform Aurelians. — р. 234.
  25. Аўрэліян на сайце imperiumromanum
  26. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. VI. 1.
  27. Еўтропій. Брэвіярый ад заснавання Горада. XIII. 1.
  28. Аўрэлій Віктар. Пра цэзараў. XXXV. 11.
  29. Аўрэліян на сайце imperiumromanum
  30. D. Kienast. Die Münzreform Aurelians. — р. 236.
  31. Pat Southern The Roman Empire from Severus to Constantine. — Routledge, 2001. — р. 79.
  32. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 49.
  33. Jona Lendering: Aurelian Livius.org Архівавана 21 верасня 2012.
  34. Зосім. Новая гісторыя. I. 48.
  35. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 50.
  36. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXI. 1.
  37. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 51.
  38. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 52.
  39. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 54.
  40. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 152.
  41. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 152.
  42. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 153.
  43. Псеўда-Аўрэлій Віктар. Вытрымкі пра жыццё і норавы рымскіх імператараў. XXXII. 3.
  44. Зосім. Новая гісторыя. I. 49.
  45. G. Barbieri. L’albo senatorio da Settimio Severo a Carino (193—285). р. 410.
  46. PLRE. «Domitianus 1».
  47. «Гісторыя Аўгустаў». Галіен. II. 6.
  48. Аўрэлій Віктар. Пра цэзараў. XXXVI. 6.
  49. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 81-82.
  50. Псеўда-Аўрэлій Віктар. Вытрымкі пра жыццё і норавы рымскіх імператараў. XXXV. 4.
  51. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 317.
  52. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 55.
  53. Pat Southern. The Roman Empire from Severus to Constantine. р. 120.
  54. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 316.
  55. E. Groag. s.v. Domitius no. 36. RE. V. 1. 1903. col. 1363—1366.
  56. Сергеев И. Римская Империя в III веке нашей эры. — Харьков, 1999. — стр. 135.
  57. Parker H. M. D. A History of the Roman world. р. 199.
  58. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 70.
  59. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 71.
  60. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXII. 3.
  61. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXII. 5.
  62. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXII. 6.
  63. Richard Stoneman: Palmyra and Its Empire: Zenobia’s Revolt against Rome. р. 170.
  64. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 72.
  65. Гісторыя Аўгустаў. Аўрэліян. XXIII. 2.
  66. Richard Stoneman: Palmyra and Its Empire: Zenobia’s Revolt against Rome. р. 167.
  67. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 73.
  68. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 74.
  69. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 75.
  70. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 76.
  71. Richard Stoneman: Palmyra and Its Empire: Zenobia’s Revolt against Rome. р. 176.
  72. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXVIII. 3.
  73. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXVIII. 4.
  74. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXX. 3.
  75. WAlaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 78.
  76. Richard Stoneman: Palmyra and Its Empire: Zenobia’s Revolt against Rome. р. 177.
  77. WAlaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 80.
  78. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXX. 4.
  79. Аўрэлій Віктар. Пра цэзараў. XXXIX. 43.
  80. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 109.
  81. Зосім. Новая гісторыя. I. 56. 2. (Гісторыя Аўгустаў (XXIX. 2.) называе яго Ахілам)
  82. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 83.
  83. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 120.
  84. Pat Southern The Roman Empire from Severus to Constantine. — Routledge, 2001. — р. 118.
  85. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 84.
  86. Аўрэлій Віктар. Пра цэзараў. XXXV. 4.
  87. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 312.
  88. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXIX. 1.
  89. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 186.
  90. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 184.
  91. Лактанцый. Пра смерці ганіцеляў. VI. 1.
  92. Еўсевій Кесарыйскі. Царкоўная гісторыя. VII. XXX. 18.
  93. D. Kienast. Die Munzreform Aurelians. — р. 547—565.
  94. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 158.
  95. D. Kienast. Die Munzreform Aurelians. р. 564.
  96. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 130.
  97. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 128—146.
  98. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 135.
  99. Сергеев И. Римская Империя в III веке нашей эры. — Харьков, 1999. — стр. 63.
  100. Alfоldi A. The Crisis of the Empire. — р. 410.
  101. Parker H.M.D. A History of Roman world. — р. 181.
  102. Grosse R. Romische Militargeschichte Von Gallienus Bis Zum Beginn Der Byzantinischen Themenverfassung. — р. 20-21.
  103. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 138.
  104. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 139.
  105. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 140.
  106. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 180.
  107. Homo L. Essai sur le règne de l’empereur Aurélien — Paris, 1904. р. 194.
  108. Сергеев И. Римская Империя в III веке нашей эры. — Харьков, 1999. — стр. 81.
  109. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. L. 1.
  110. Parker H.M.D. A History of Roman world. — р. 207.
  111. Шерцль Р. Римское монетное дело. — стр. 111.
  112. Нетушил И. В. Обзор Римской истории. — стр. 286.
  113. Сергеев И. Римская Империя в III веке нашей эры. — Харьков, 1999. — стр. 82.
  114. Еўтропій. Брэвіярый ад заснавання Горада. IX. 14.
  115. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. IV. 1.
  116. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. X. 2.
  117. Циркин Ю. Б. 2009: Император Тацит // Studia historica. IX. М. 127.
  118. Уільям Сміт.. Ульпій Крыніт (англ.)(недаступная спасылка). Smith’s Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology. 1849. Архівавана з першакрыніцы 2 лютага 2007.
  119. PLRE. «Severina 2».
  120. Циркин Ю. Б. 2009: Император Тацит // Studia historica. IX. М. 127—129.
  121. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XL. 2.
  122. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXV. 5.
  123. Levi M.A. L’impero Romano dalla battaglia di Azio alia morte di Theodosio I. — Torino, 1967. — р. 513
  124. Штаерман Е. М. Кризис III в Римской империи. — стр. 153.
  125. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXVI. 2.
  126. Зосім (Новая гісторыя. I. 62. 1.) заве яго Эротам.
  127. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXVI. 4.
  128. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. XXVI. 5-6.
  129. Pat Southern The Roman Empire from Severus to Constantine. — Routledge, 2001. — р. 125.
  130. Циркин Ю. Б. 2009: Император Тацит. стр. 127—129.
  131. Аўрэліян на сайце imperiumromanum
  132. «Гісторыя Аўгустаў». Боскі Аўрэліян. L. 5.
  133. Levi M.A. L’impero Romano dalla battaglia di Azio alia morte di Theodosio I. — Torino, 1967. — р. 513.
  134. Alaric Watson Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999. — р. 141.
  135. Псеўда-Аўрэлій Віктар. Вытрымкі пра норавы і жыцці рымскіх імператараў. XXXV. 2.

Літаратура

Першасная літаратура

  • Аўрэлій Віктар. Клаўдзій II // Пра цэзараў.
  • Еўтропій. Брэвіярый ад заснавання Горада.
  • Флавій Вопіск Сіракузянін. Гісторыя Аўгустаў // Боскі Аўрэліян. — М.: Навука, 1992.
  • Зосім. Новая Гісторыя // Кніга I.
  • Лактанцый. Пра смерці ганіцеляў // Частка VI. Архівавана 31 мая 2008.

Даследаванні

  • Homo L. Essai sur le règne de l'empereur Aurélien. — Paris, 1904.
  • Barbieri G. L’albo senatorio da Settimio Severo a Carino (193-285). — Roma, 1952.
  • Levi M. A. L'impero Romano dalla battaglia di Azio alia morte di Theodosio I. — Torino, 1967.
  • L. Domitius Aurelianus 6 // Prosopography of the Later Roman Empire / , , J. Morris. — Cambridge University Press, 1971. — Vol. I: A.D. 260–395. — P. 129. — ISBN 0-521-07233-6 [2001 reprint].
  • Kienast D. Romische Kaisertabelle. Grundzuge einer romischen Kaiserchronologie. — Darmstadt, 1996.
  • Грант М.. Аврелиан (руск.)(недаступная спасылка). Римские императоры. 1998. Архівавана з першакрыніцы 19 красавіка 2012.
  • Watson A. Aurelian and the Third Century. — Routledge, 1999.
  • Сергеев И. Римская Империя в III веке нашей эры. — Харьков, 1999.
  • Southern P. The Roman Empire from Severus to Constantine. — Routledge, 2001.
  • Körner C.. Aurelian (270—275) (англ.)(недаступная спасылка). An Online Encyclopedia of Roman Emperors. 2001. Архівавана з першакрыніцы 7 мая 2021.
  • White J. F. Restorer of the World: The Roman Emperor Aurelian. — Tempus Publishing, 2005.
  • Lucius Domitius Aurelianus (ням.)(недаступная спасылка). Personen Kaiser. Архівавана з першакрыніцы 25 жніўня 2011.

Спасылкі

  • image На Вікісховішчы ёсць медыяфайлы па тэме Аўрэліян
  • Манеты Аўрэліяна
Гэты артыкул уваходзіць у лік выдатных артыкулаў беларускамоўнага раздзела Вікіпедыі.

Аўтар: www.NiNa.Az

Дата публікацыі: 22 Май, 2025 / 16:15

Lu cyj Dami cyj Ayreliya n lac Lucius Domitius Aurelianus bolsh vyadomy yak Ayreliya n rymski imperatar u 270 275 gadah Lucyj Damicyj Ayreliyanlac Lucius Domitius AurelianusPartret Ayreliyana sa shvedskaj encyklapedyiRymski imperatar270 275Papyarednik KvincilPeraemnik Mark Klaydzij TacytNaradzhenne 9 verasnya 214 0214 09 09 Sirmij Nizhnyaya Panoniya d Starazhytny RymSmerc 25 verasnya 275 0275 09 25 61 god Chorlu Tekirdag Metropolitan Municipality d Pravincyya Tekirdag TurcyyaImya pry naradzhenni lac Lucius Domitius AurelianusBacka Ulpius Crinitus d Zhonka Ulpia Severina d Dzeci dachka imya nevyadomaZvanne Imperatar Medyyafajly na Vikishovishchy Ayreliyan byy drugim z nekalkih saldackih imperataray pershym byy Klaydzij II yakiya velmi paspyahova kiravali i zdoleli ymacavac Rymskuyu imperyyu U gady kiravannya Ayreliyana imperyya byla yz yadnana myacezhnyya Galskaya imperyya i Palmirskae carstva byli znoy daluchany da Ryma a prygranichnyya varvarskiya plyamyony byli peramozhany Yago pospehi shmat u chym spryyali zavyarshennyu kryzisu III stagoddzya i stabilizacyi dzyarzhavy Ayreliyan nasiy nastupnyya Germanski Najvyalikshy z 270 abo 271 goda Gocki Najvyalikshy z 271 goda Parfyanski Najvyalikshy Karpijski Najvyalikshy i Dakijski Najvyalikshy z 271 abo 272 goda Brytanski Najvyalikshy i Sarmacki Najvyalikshy chas dakladna ne vyadomy Palmirski Najvyalikshy z 274 goda Backa Ajchyny i Restayratar imperyi i Ushodu z 274 goda Uladu trybuna atrymlivay shesc razoy u 270 godze dvojchy zatym shtogod 10 snezhnya z 270 goda vyaliki pantyfik Konsul 271 274 275 gadoy Rannyae zhyccyo i kar eraAyreliyan naradziysya 9 verasnya 214 goda y syam i zemlyaroba yaki arandavay zemli y senatara Ayreliya Merkavanni antychnyh aytaray adnosna mesca naradzhennya Ayreliyana razyhodzyacca scvyardzhae shto yon naradziysya y Dakii Prybyarezhnaj yakaya y toj chas nazyvalasya Verhnyaya Meziya aytar biyagrafii Ayreliyana y u Sirmii Gistoryya Aygustay taksama raspavyadae shto byli znaki yakiya pradkazvali shto Ayreliyan stane imperataram Stayshy rymskim gramadzyaninam Ayreliyan zmyaniy lad zhyccya zemlyaroba na lad zhyccya legiyanera Yon paspyahova sluzhyy u rymskaj armii Advazhny i rashuchy Ayreliyan rana zvyarnuy na syabe yvagu kamandziray yakiya pradkazvali yamu ydaluyu vaennuyu kar eru Yon byy trybunam shostaga Galskaga legiyona ital i ydzelnichay u kampanii suprac frankay na Rejne zatym paslom u Persii Na dumku Leona Homa da sluzhby y Galii Ayreliyan byy centuryyonam kagorty padchas kiravannya Gardziyana III Pry Valeryyane Ayreliyan imaverna pryznachaysya konsulam sufektam hoc yago konsulstva nidze ne zaregistravana akramya Gistoryi Aygustay Padchas kiravannya imperatara Galiena Ayreliyan stay nachalnikam atrada kavaleryi Davedayshysya pra yvarvanne gotay u Grecyyu Galien rushyy suprac ih z armiyaj u lik kamandziray yakoj hutchej za ysyo uvahodziy Ayreliyan Adnak padchas getaga pahodu adzin z palkavodcay imperatara paystay i zanyay krepasc Medyyalan Tamu Galien byy vymushany ablazhyc krepasc u tym zha godze padchas ablogi Medyyalana yon byy zabity zmoyshchykami Pavodle adnoj z krynic Ayreliyan bray udzel u zmove suprac Galiena Yon padtrymay novaga imperatara Klaydziya II yaki taksama hutchej za ysyo udzelnichay u zmove Pry Klaydzii II Ayreliyan uzyshoy na vyarshynyu vaennaj kar ery Kali pachalasya vajna z gotami pad yago kamandavannem akazalasya ysya rymskaya kavaleryya Ayreliyan stay pravaj rukoj imperatara Klaydziya Yago kavaleryya sygrala vyrashalnuyu rolyu y Goty pacyarpeli parazhenne y getaj vajne a Ayreliyan zasluzhyy slavu vydatnaga palkavodca Yon ne raz pravodziy samastojnyya vaennyya aperacyi suprac varvaray na Balkanah yakiya zakanchvalisya peramogaj rymlyan Uzyhodzhanne na prastol U 270 godze Klaydzij skanay ad chumy i yago brat Kvincil zahapiy uladu pry padtrymcy rymskaga senata Shto harakterna dlya tago chasu armiya admovilasya pryznac novaga imperatara lichachy za lepshae kab imperataram stay adzin z voenachalnikay Ayreliyan byy abveshchany imperataram u mai ci verasni 270 goda panonskimi legiyonami i adpraviysya y pahod suprac Kvincila Kvincil davedayshysya ab abvyashchenni imperataram Ayreliyana spachatku hacey byy zmagacca z im za yladu ale ybachyyshy shto saldaty ne mayuc nameru yago padtrymlivac razrezay sabe veny Paznej stali scvyardzhac shto Klaydzij perad smercyu pryznachyy svaim spadchynnikam Ayreliyana ale hutchej za ysyo geta ysyo bylo prydumana dlya tago kab pakazac zakonnasc uzyhodzhannya Ayreliyana na prastol Perad novym imperataram paystala nyaprostaya zadacha ab yadnac Rymskuyu imperyyu i vyarnuc yoj byluyu velich Vyglyad i asabistyya yakasciNajbolsh poynae apisanne Ayreliyana pakinuy aytar Ayreliyan mey pryvabny vyglyad adroznivaysya muzhnaj prygazhoscyu yon byy davoli vysokaga rostu mey velmi vyalikaj cyalesnaj sily adchuvay peynuyu cyagu da vina i ezhy ale redka paddavaysya lyuboynaj cyaze Yon byy byazmerna strogi padtrymlivay asabliva stroguyu dyscyplinu lyubiy agalyac mech gavoryc shto Ayreliyan muzh u vaennaj sprave velmi ymely ale nyaystrymany i shilny da zhorstkasci nazyvae Ayreliyana strogim i nepadkupnym Na skulpturnyh vyyavah Ayreliyan pakazany yak typovy voenachalnik tago chasu z koratka pastryzhanymi valasami gruba vygalenymi shchokami i nevyalikaj baradoj KiravanneU 248 godze imperatar Filip Arab adsvyatkavay tysyachagoddze Ryma z vyalikim razmaham dakazvayuchy shto imperyya ysyo yashche velmi magutnaya Adnak na samaj sprave stanovishcha bylo ne z lepshyh U nastupnyya gady imperyi pryjshlosya sutyknucca z velizarnym ciskam z boku zamezhnyh voragay i y toj zha chas yoj pagrazhala nebyaspeka gramadzyanskih vojn Ad getaga pacyarpela rymskaya ekanomika pryjshli y zanyapad selskaya gaspadarka i gandal Akramya getaga epidemiya chumy zabrala shmatlikiya zhycci tym samym aslabiyshy Rym pamenshylasya kolkasc pracoynaj sily U vyniku imperyya ne zmagla vytrymac udar uzduzhalaj Persii i y 260 godze imperatar byy uzyaty y palon Ushodniya pravincyi znajshli svaih zastupnikay u asobe kiraynikoy gorada Palmiry y Siryi chyya aytanomiya perarasla va ytvarenne Palmirskaga carstva Zahodniya pravincyi ytvaryli aytanomnuyu dzyarzhavu y mezhah Rymskaj imperyi yakaya zaraz vyadoma yak Galskaya imperyya U Ryme imperatar byy zanyaty ynutranymi pagrozami i abaronaj Italii i Balkan Z usimi getymi prablemami i pryjshlosya sutyknucca Ayreliyanu Adnaylenne imperyi Vyyava Ayreliyana naKanflikt z vandalami Pershyya dzeyanni novaga imperatara byli nakiravany na ymacavanne svaih pazicyj na pakinutyh rymskih terytoryyah Amal adrazu napachatku yago kiravannya vyaliki atrad vandalay perasek Dunaj i yvarvaysya y Panoniyu kalya Akvinkuma Davedayshysya pra geta Ayreliyan rushyy sa svayoj armiyaj da Akvilei dze prystupiy da padryhtoyki vojska da pahodu Paslya getaga rymlyane perajshli z Italii y Panoniyu kudy yany prybyli y kancy 270 goda Svayoj bazaj Ayreliyan abray Siscyj Tady yon ustupiy u svayo pershae konsulstva U toj chas vandaly rabavali rymskiya paselishchy z za nedahopu praviyantu tamu Ayreliyan zagaday shavac harchavanne skacinu i ysyo kashtoynae ad voragay u garadah U Panonii adbylasya bitva pamizh rymskaj armiyaj i vojskami vandalay u yakoj rymlyane atrymali peramogu Na nastupny dzen varvary daslali pasloy prasic miru Ayreliyan zagaday dac im harchavanne pry ymove shto yany vyluchac dlya rymskaj konnicy dzve tysyachy vershnikay i adpusciy ih za Dunaj Parazhenne alemanay markamanay yutungay Paslya getaga yutungi angl razrabavayshy Noryk perasekli Alpy i rushyli y Italiyu Magchyma da ih daluchylisya i alemany Vyjshayshy na rayninu raki Po yany zanyali i rushyli y Paviyu Ayreliyan yaki znahodziysya y Panonii i kantralyavay vandalay hutka vyarnuysya y Italiyu ale yago armiya yakaya stamilasya ad pracyaglaga perahodu patrapila y zasadu kalya Placentyi i byla razbita Kali vestka pra razgrom dasyagnula Ryma yana vyklikala vyaliki strah perad pryhodam varvaray bo chascej za ysyo bai sa zneshnimi voragami vyalisya ydalechyni ad stalicy Adnak Ayreliyan hutka sabrayshy armiyu napay na lager alemanay lya raki nepadalyok ad Kapalni Fartuny i razgramiy ih mnoga varvaray patanula y race Alemany markamany i yutungi pachali prasic miru Ayreliyan prynyay ih prapanovu i varvary pavyarnuli nazad adyhodzyachy pa toj zha daroze yakoj pryjshli Lya Ayreliyan uladziy im zasadu i padchas bitvy yse varvary byli znishchany Imperatar vyarnuysya y Rym dze atrymay tytul Germanski Najvyalikshy Tym ne mensh pagroza z boku germanskih plyamyon zastavalasya vysokaj i Ayreliyan vyrashyy abnesci Rym magutnaj scyanoj yakaya vyadomaya yak scyana Ayreliyana Prykladna y toj zha chas byli adnoyleny termy Karakaly i pabudavany novyya kazarmy dlya pretaryyancay Na Svyashchennaj daroze byla yzvedzena statuya Merkuryya a y pabudavany novy forum Paystanni 271 goda Scyana Ayreliyana Uvarvanni varvaray pryvyali da nekalkih paystannyay U Dalmacyi paystay Septymij ale neyzabave yon byy zabity ylasnymi saldatami U toj zha chas nejki Urban abvyasciy syabe imperataram yosc adnak merkavanne shto gety yzurpatar byy vydumany Kalya 271 goda y Galii paystavay nejki Yon vyadomy pa nekalkih manetah Magchyma yon byy kolishnim voenachalnikam Galiena Samym znachnym bylo paystanne nachalnika u abavyazki yakoga yvahodzila taksama kiravanne dzyarzhaynaj kaznoj Yon padbuhtorvay rabochyh manetnyh dvaroy psavac manetu adnak neyzabave yago zman byy raskryty Felicysim padnyay paystanne i zamknuysya na Celijskim uzgorku Myacezh byy zadushany z vyalikaj cyazhkascyu pa slovah Ayreliya Viktara sem tysyach saldat byli zabity padchas getaga paystannya Sam Felicysim zaginuy U vyniku byli pakarany nekalki senataray i Nyama niyakih zvestak shto Felicysim sprabavay abvyascic syabe imperataram Pavodle Ayreliya Viktara Felicysim paystay u 274 godze paslya padzennya Galskaj imperyi ale kali veryc astatnim krynicam geta adbylosya y 271 godze U Vytrymkah pra zhyccyo i noravy rymskih imperataray scvyardzhaecca shto paystanne Felicysima adbylosya paslya mecyazhu Septymiya 271 goda Tamu aposhnyaya data lichycca bolsh prymalnaj Vajna z gotami Goty pa ranejshamu yyaylyali sur yoznuyu pagrozu dlya rymlyan Pakul Ayreliyan byy zanyaty vajnoj u Italii yany napadali na Frakiyu Dakiyu i Meziyu Spyniyshy vaennyya dzeyanni y Italii Ayreliyan adrazu zh adpraviysya na vajnu z gotami Yamu ydalosya peramagchy ih i vygnac na poynach ad Dunaya Imperatarskaya armiya perasledvala gotay i nanesla im cyazhkiya straty U getaj vajne zaginuy gocki pravadyr Za getu peramogu Ayreliyan atrymay dva tytula Dakski Najvyalikshy i Gocki Najvyalikshy Zatym Ayreliyan zagaday peravesci yse pakinutyya vojski i naselnictva z Dakii za Dunaj U yago bylo dva varyyanty vyarnuc pravincyyu calkam i adnavic sistemu abarony chasoy Trayana abo pakinuc voblasc i ystanavic myazhu pa Dunayu Ale yon vyrashyy admovicca ad pravincyi Dakiya bo yana zanadta chasta padvyargalasya naezdam varvaray z za nevyalikaj kolkasci rymskih garnizonay chastka yakih byla vyvedzena pry Galiene i doraga abyhodzilasya kazne Tamu Ayreliyan razvazhliva adsunuy myazhu imperyi da raki i perasyaliy zhyharoy nashchadkay rymskih perasyalencay i ramanizavanyh zhyharoy na pravy berag Dunaya dze va yshodnyaj chastcy terytoryi Verhnyaj i Nizhnyaj Mezii Frakii i starazhytnaj Dardanii zasnavay dzve novyya pravincyi nazvanyya u gonar Dakii Dakiyaj Prybyarezhnaj i Dakiyaj Unutranaj angl a taksama zasnavay novy manetny dvor u Serdzicy Adnak ne yse zhyhary pagadzilisya z ehac z nasedzhanyh mescay Takim chynam Dakiya byla pakinuta rymlyanami praz 170 gadoy paslya zavayavannya Trayanam Pershaya vajna z Palmirskim carstvam Rymskaya imperyya y 271 godze Zhoytym koleram pakazana Palmirskaya imperyya chyrvonym Rymskaya imperyya zyalyonym Galskaya imperyya U 271 godze Ayreliyan zvyarnuy svayu yvagu na strachanyya yshodniya pravincyi yakiya ab yadnalisya y tak zvanae Palmirskae carstva yakim kiravala caryca Zenobiya Spachatku yana pryznavala Ayreliyana imperataram ale potym vyrashyla kanchatkova vyzvalicca ad rymskaj ulady i abvyascila svajgo syna carom i imperataram Ryma lac rex et imperator Spachatku Ayreliyan daruchyy buduchamu imperataru Probu advayavanne Egipta Da voseni 271 goda Prob paspyahova spraviysya sa svayoj zadachaj Paslya getaga imperatar sabray 200 tysyachnuyu armiyu yakaya skladalasya z dalmacijcay mayrytanskaj kavaleryi i legiyaneray Specyyalna dlya getaj kampanii byli stvorany dva legiyony i Pahod na Palmirskae carstva mey dzve mety pa pershae rymlyanam treba bylo vyarnuc Maluyu Aziyu Siryyu i Antyyohiyu pa drugoe pagrozu z boku Palmirskaga carstva treba bylo calkam likvidavac Vyasnoyu 272 goda Ayreliyan z vojskam perasek Basfor i prybyy u Halkedon Vifiniya i Galatyya perajshli da rymlyan bez usyakaga supraciylennya Ale kali Ayreliyan padyshoy da Tyyany angl zhyhary zachynili perad im varoty Imperatar zagaday pachac ablogu skazayshy Sabaki zhyvoj ne pakinu y getym goradze mayuchy na yvaze shto yon perab e ysih yago zhyharoy Neyzabave gorad byy uzyaty adnak Ayreliyan admoviysya ad zadumy znishchyc yago naselnictva Pa legendze yamu prysniysya filosaf yaki skazay Ayreliyan kali ty hochash peramagchy to tabe ne varta dumac ab zabojstve maih sugramadzyan Ayreliyan kali ty hochash byc imperataram ustrymajsya ad praliccya kryvi byazvinnyh Ayreliyan budz milascivy kali ty hochash zhyc U vyniku yak apavyadae kali gorad byy uzyaty i saldaty pomnyachy slovy imperatara shto yon ne pakine y goradze zhyvoga sabaki stali patrabavac addac im Tyyanu na rabavanne Ayreliyan adkazay Tak ya abvyasciy shto y getym goradze ne pakinu nivodnaga sabaki usih sabak zabivajce Paslya zahopu gorada armiya spynilasya tam na adpachynak Zatym Ayreliyan perajshoy u Kilikiyu praz dze yse garady zdalisya yamu bez boyu Kalya Antyyohii pry Imah angl adbylasya pershaya bitva pamizh rymlyanami i palmircami Nyagledzyachy na peravagu palmirskaj konnicy armiya Ayreliyana atrymala peramogu nad Zenobiyaj yakaya begla z reshtkami svajgo vojska da Pakinuty nevyaliki garnizon u Antyyohii rymlyane hutka razgramili Usih zhyharoy gorada Ayreliyan pamilavay Paslya yzyaccya Antyyohii y pahodze nastupiy nyadoygi perapynak Dachakayshysya padmacavannya z Maloj Azii Ayreliyan iznoy rushyy u darogu Lya Emesy adbylasya novaya bitva yakaya skonchylasya peramogaj rymlyan Zenobiya begla z usyoj svayoj armiyaj u Palmiru a zhyhary Emesy adkryli rymlyanam varoty Paslya zavayavannya Siryi Ayreliyan nakiravaysya da Palmiry papyaredne zaklyuchyyshy sayuz z nekatorymi pamezhnymi plyamyonami yakiya abyacali dac rymskaj armii praviziyu i vadu Kali armiya dasyagnula varot Palmiry rymlyane adrazu pachali ablogu gorada Ayreliyan prapanavay Zenobii zaklyuchyc z im mir ale yana lichyla shto rymlyane ne zdoleyuc uzyac Palmiru bo y yae abaroncay bylo dosyc harchavannya kab utrymac gorad Na pracyagu ablogi bayavy duh palmircay pastupova paday Sur yozny ydar im byy naneseny kali perajshla na bok rymlyan Adzinaj dzyarzhavaj u yakoj mozhna bylo prasic dapamogi zastavaysya Sasanidski Iran Pavodle Gistoryi Aygustay kali peramozhanaya Zenobiya sprabavala begchy na vyarblyudah yakih zavuc begavymi i nakiravalasya da persay yana byla zahoplena paslanaj nayzdagon konnicaj i peradadzena y ruki Ayreliyana Geta vestka padshturhnula abaroncay Palmiry zdacca i yany sklali zbroyu perad legiyonami Ryma Zenobiya i yae voenachalniki byli yzyaty y palon adnak filosaf Kasij Longin angl byy pakarany smercyu pa zagadu Ayreliyana Zenobii zh pakinuli zhyccyo z za zhadannya Ayreliyana pravesci yae y lancugah na svaim tryymfe Imperatar taksama zagaday razabrac chastku garadskoj scyany i kanfiskavay u zhyharoy usyu zbroyu Na Ushodze yon pakinuy voenachalnika z armiyaj U vyniku getaj vajny Ayreliyan atrymay tytuly Restayratar Ushodu i Palmirski Najvyalikshy Parazhenne karpay i drugaya vajna z Palmirskim carstvam Neyzabave Ayreliyan atrymay zvestki shto pad ciskam gotay plemya uvarvalasya y mezhy Rymskaj imperyi u Frakiyu rabuyuchy paselishchy shto znahodzilisya tam Nyagledzyachy na toe shto god padyhodziy k kancu imperatar vyrashyy ucihamiryc karpay Pra pahod nichoga ne vyadoma akramya tago shto yon byy paspyahovy Paslya peramogi Ayreliyan pasyaliy chastku karpay na rymskaj terytoryi a imenna u Nizhnyaj Mezii Frakii i Radopah Paslya zakanchennya getaj kampanii yon atrymay vestku ab tym shto zhyhary Palmiry paystali i perabili rymski garnizon abvyasciyshy imperataram nejkaga Antyyoha svayaka Zenobii Ayreliyan neadkladna sabray vojska i hutka rushyy nazad y Palmiru kudy yon prybyy vyasnoyu 273 goda Palmircy yakiya ne chakali napadu pacyarpeli parazhenne u vyniku chago gorad byy razburany dashchentu Dziyna ale yzurpatar Antyyoh vyratavaysya bo Ayreliyan mabyc palichyy yago zanadta maladym i zagaday adpravic yago y vygnanne Zatym imperatar zadushyy paystanne nejkaga i y nekalkih bitvah razbiy konnicu persay yakaya ishla na dapamogu Zenobii Pry abloze Aleksandryi y 272 273 gadah byli spaleny Aleksandryjskaya bibliyateka i Zavayavanne Galskaj imperyi U 274 godze Ayreliyan vyarnuysya y Rym dze atrymay drugoe konsulstva na byaguchy god Potym yon zvyarnuy uvagu na myacezhnyya zahodniya pravincyi dze kiravay galski imperatar Tetryk I z akvitanskimi legiyonami yaki yzyay u supraviceli svajgo syna Tetryka II Vojska Ayreliyana mocna skaracilasya z za dzvyuh ushodnih kampanij tamu magchyma shto galskiya legiyony kolkasna perayzyhodzili yago vojska Naselnictva Galii stala perahodzic na bok rymskaga imperatara bachachy shto ih urad ne mog spynic uvarvanni germanskih plyamyon i razabracca z unutranymi besparadkami Imperatarskaya armiya perajshla Alpy napachatku leta 274 goda i padstupila da Narbonskaj Galii yakaya vyarnulasya y sklad Rymskaj imperyi pry Klaydzii II dze pracyagnula ne sustrakayuchy nidze supraciylennya svoj marsh uzdoyzh Rony na poynach Paslya zahopu Ayreliyan sustreysya z galskaj armiyaj u rashuchaj i krovapralitnaj bitve pry Shalone na Marne U vyniku yon atrymay peramogu nad Tetrykam Pavodle Tetryk napisay list Ayreliyanu u yakim prasiy abarony Yon asceragaysya za svayo zhyccyo bo yago padnachalenyya z armejskaga asyaroddzya neadnarazova zdzyajsnyali na yago zamahi Padchas bitvy Tetryk zdaysya Ayreliyanu Zatym imperatar razgramiy uzurpatara lyos yakoga nevyadomy Paslya peramogi Ayreliyan zastaysya y Galii dlya inspektavannya germanskih mezh i da voseni palichyyshy situacyyu ystojlivaj vyarnuysya y Rym kab adsvyatkavac doygachakany tryymf Yon atrymay tytul Adnavicel miru Pryblizna y toj zha chas u Lugdunskaj Galii byli adramantavany darogi Tetryk yago syn i bylaya caryca Zenobiya byli pravedzeny pa Ryme padchas urachystaga tryymfalnaga shescya adnak paslya getaga ysih traih vyzvalili sastarelaga Tetryka pryznachyli karektaram Lukanii a Zenobiyu pasyalili y Tybury vydayshy yae zamuzh za rymskaga senatara Reformy Tryymf AyreliyanaReligijnyya reformy Ayreliyan pershym z imperataray stay nasic dyyademu i aficyjna tytulavacca gaspadar i bog lac Dominus et Deus stayshy papyarednikam rymskaga daminatu Ayreliyan uvyoy u Ryme kult blizkayshodnyaga boga lac Sol Invictus abvyasciyshy getaga boga vyarhoynym Dzen naradzhennya Neperamozhnaga Sonca svyatkavaysya 25 snezhnya geta svyata y vyglyadze Razhstva atrymala y spadchynu ad sonechnaga kultu hrysciyanstva Gety kult byy blizki da kultu Vaala uvedzenaga pry Geliyagabale Centram kultu byy novy hram pabudavany y 271 godze y Ryme i adkryty y 274 godze U gonar Neperamozhnaga Sonca stali pravodzicca gulni kozhnyya chatyry gady zadachaj Ayreliyana bylo dac zhyharam imperyi agulnuyu religiyu Pershyya gulni adbylisya y 274 godze Byla stvorana kalegiya pantyfikay Sonca yakiya nabiralisya z senataray Pa slovah Ayreliyan planavay ganenni na hrysciyan Vyadoma shto y 272 godze Ayreliyan pa prosbe siryjskih hrysciyan vygnay z Antyyohii episkapa Manetnaya reforma Syarod zadach pastaylenyh perad saboyu Ayreliyanam dalyoka ne aposhnyae mesca zajmala refarmavanne grashovaj sistemy bo yakasc manety yakaya ysyo bolsh pagarshalasya paslya smerci Gardziyana III vyala da nyastrymnaga rostu cen Ne aposhnyae mesca zajmala i mahlyarstva syarod sluzhbovyh asob Daver da gandlyu mozhna bylo b adnavic chakankaj paynavartasnaj syarebranaj manety na yakoj byli zmeshchany znaki vartascyu XX I i KA ih znachenne ne ystanoylena i pavelichennem u razumnyh mezhah vypusku paynavazhkih zalatyh manet Ale getyya mery yyaylyalisya neazhyccyavimymi z za nedahopu kashtoynyh metalay Tym ne mensh novyya manety z nizkaprobnaga serabra prynamsi meli bolsh pryvabny vyglyad u paraynanni z ranejshymi mizernymi mednymi manetami Bolsh tago na ih byy paznachany naminal i yany meli cvyorda ystanoylenuyu vartasc u zalatom ekvivalence Pracent serabra y manetah pavyalichyysya z 3 49 da 4 1 Z dapamogaj nadpisay na manetah Ayreliyan aktyyna prapagandavay svayu yladu GENIUS ILLYRICI bel Genij Iliryka FIDES MILITUM bel Peynasc armii CONCORDIA EXERCITUM bel Zgoda Armii Reforma armii Pry Ayreliyane va yzbroenyh silah imperyi yzraslo znachenne cyazhkayzbroenaj konnicy i klibanaryyay Geta tlumachycca tym shto imperataru davyalosya vesci vajnu z persami i palmircami u armiyah yakih gety rod vojsk mey peravagu rymlyane zapazychyli y svaih praciynikay shmatlikiya elementy taktyki i yzbraennya cyazhkaj konnicy Pa merkavannyu A Alfelda Ayreliyan upershynyu y gistoryi stvaryy u skladze regulyarnyh vojskay dapamozhnyya padrazdzyalenni z palonnyh vandalay yutungay alemanay Geta byli chysta varvarskiya farmiravanni z prynyatymi y germancay znachkami emblemami na shchytah abmundziravannem X Parker myarkue shto Ayreliyan pracyagvayuchy spravu Galiena pavyalichyy lik konnikay u skladze legiyona zatym calkam addzyaliy legiyonnuyu konnicu ad pyahoty i stvaryy z yae samastojnyya taktychnyya padrazdzyalenni pad nazvaj promoti Pry Ayreliyane byli stvorany dva novyya legiyony i Na Ushodze yon stvaryy novuyu armiyu pakinuyshy tam nekalki padrazdzyalennyay konnicy i nabranyya z dva novyya legiyony Inshyya reformy Ayreliyan taksama adnaviy byasplatnuyu razdachu hleba myasa vina ysim hto mae patrebu i dazvoliy vinagradaram pradavac svayu pradukcyyu byazmytna kab palegchyc ih ekanamichnae stanovishcha Akramya tago imperatar sprabavay vykaranic karupcyyu syarod senataray Vyadoma shto imperatar merkavay razdac palonnym zyamli dlya apracoyki y Etruryi Ayreliyan taksama azhycyaylyay razdachu razdachu groshaj zhyharam Ryma pa 500 na chalaveka Adnosiny z Senatam i armiyaj Senat Z samaga pachatku kiravannya Ayreliyana adnosiny pamizh im i senatam byli napruzhanymi Paslya paystannya rymski senat navat stay bayacca Ayreliyana Kali navat Ayreliyan yak lichyc X Parker i raiysya z senatam nakont budaynictva scyany vakol Ryma i pravyadzennya grashovaj reformy varta pryznac shto rolya senata y kiravanni dzyarzhavaj pry im znachna pamenshylasya Yak adznachay R Shercl pry Ayreliyane senat uzho ne mey niyakaga dachynennya da manetnaj spravy imperatar pazbaviy senat prava vypuskac navat mednuyu manetu Cyaper vypusk manet z usih metalay stay manapoliyaj imperatara I V Netushyl myarkue shto Ayreliyan znishchyy aposhniya reshtki byloj dyyarhii yakaya skladalasya y litarah S S Senatus consulto bel Ukaz Senata na mednaj manece Getym zha y senata bylo adnyata prava na nepasrednae rasparadzhenne senackim addzyalennem dzyarzhaynaj kazny eraryya vydatki z yago magli cyaper azhycyaylyacca tolki pa dazvolu imperatarskih prefektay eraryya Armiya Syarod legiyaneray Ayreliyan mey vyaliki aytarytet ale yon byy strogi da ih i patrabavay ad ih vysokaj dyscypliny u suvyazi z getym pisha shto Ayreliyan dyscyplinu y armii padtrymlivay stroga i svavolle z mnogih pavybivay Imperatar imknuysya byc nezalezhnym ad armii Paslya peramogi nad palmircami Ayreliyan pa sutnasci iznoy stvaryy rymskuyu armiyu va yshodnyaj chastcy imperyi U suvyazi z getym na manetah vypushchanyh u 274 275 gadah u yon nazvany adnavicelem vojska lac RESTITUTOR EXERCITI Syam ya pavedamlyae shto backi Ayreliyana byli sciplaga zvannya Bolsh pra ih nichoga ne vyadoma Nizhej peralichany imyony svayakoy Ayreliyana yakiya dashli da nashaga chasu Ulpij Krynit pryyomny backa Ayreliyana yaki nibyta vyadze svoj rod ad imperatara Trayana Hoc biyagrafiya Krynita vidavochna vydumana adnym z aytaray Gistoryi Aygustay taki chalavek usyo zh mog isnavac Backa zhonki Ayreliyana Ulpiya Severyna zhonka Ayreliyana dachka Yana naradzila imperataru dachku Imaverna shto paslya gibeli muzha na pracyagu adnago dvuh mesyacay Severyna apirayuchysya na velizarny aytarytet Ayreliyana kiravala dzyarzhavaj i magchyma payplyvala na vybar imperataram Tacyta Ayreliyan unuk imperatara syn yago dachki Byy prakonsulam Kilikii na momant napisannya biyagrafii svajgo dzeda zhyy na Sicylii Vyadomy tolki z Gistoryi Aygustay SmercU 275 godze Ayreliyan vyrashyy pachac vajnu z persami i vyarnuc pad uladu Ryma U Persii tym chasam adbyvalasya chastaya zmena kiraynikoy i tamu mozhna bylo spadzyavacca shto vajna z persami ne budze cyazhkaj Sabrayshy y Ilirycy hutchej vyalikae chym velizarnae vojska Ayreliyan rushyy na Ushod Ale y daroze nedalyoka ad Kenafruryryuma such Chorlu yaki znahodziysya pamizh Gerakliyaj i Vizantyem yon byy zabity y vyniku zmovy y kancy leta pachatku voseni E M Shtaerman zluchala gibel Ayreliyana z paglyblennem sacyyalnyh supyarechnascej u Pa yae merkavannyu imperatar placyachy kamandnamu sastavu armii vyalikimi grashyma naturaj i shyrokimi zemlyami spryyay zblizhennyu armejskih aficeray z pravincyjnymi zyamelnymi magnatami Zvychajnyya zh saldaty byli suprac sastupak senatarskamu sasloyyu i Ayreliyan pay ahvyaraj ih apazicyi Adnak svedchanni pismovyh krynic dakazvayuc shto zabojstva imperatara pramy vynik yago prazmernaj strogasci Arganizataram zabojstva stay pismavod Ayreliyana pa sakretnyh paperah imperatarski volnaadpushchanik Yon praviniysya pa sluzhbe i bayaysya strogaga imperatarskaga pakarannya Tady umela padrabiyshy pochyrk Ayreliyana yon sklay spis imyon u yakim byli peramyashany z imyonami tyh na kago Ayreliyan sapraydy gnevaysya taksama imyony tyh pra kago yon ne dumay nichoga kepskaga i daday da ih svayo imya dlya tago kab prayaylyanaya im turbota vyklikala bolsh daveru Spis yon prachytay asobnym lyudzyam imyony yakih u im znachylisya dadayuchy shto Ayreliyan vyrashyy usih ih zabic i shto yany kali yany sapraydnyya muzhchyny pavinny paklapacicca pra ylasnae zhyccyo Strah avaloday tymi hto zasluzhyy karu a skruha tymi hto ne mey viny bo Ayreliyan zdavalasya ne adchuvay udzyachnasci za yse akazanyya yamu dabradzejstvy i paslugi i yany y daroze u vyshejnazvanym mescy raptam napali na gaspadara i zabili yago Spachatku yon byy addany praklyaccyu pamyaci vidac senatam ale zatym abagaylyony Paslya smerci Ayreliyana pachaysya peryyad mizhcarstva kali imaverna krainaj pravila yakaya payplyvala na vybar peraemnika svajgo muzha Vyniki kiravannyaKiravanne Ayreliyana doyzhylasya pyac gadoy shto dlya tago chasu bylo dosyc pracyaglym terminam Yago galoynym dasyagnennem stala adnaylenne adzinstva Rymskaj imperyi Aytar biyagrafii Ayreliyana y Gistoryi Aygustay pisha shto chas Ayreliyana byy velmi shchaslivym Rymski narod lyubiy yago a senat zvysh tago i bayaysya Ayreliyan byy pryhilnikam strogaj dyscypliny y armii i praciynikam karupcyi syarod chynoynikay Pravedzenyya im reformy spryyali stabilizacyi stanovishcha y dzyarzhave Ayreliyan byy vydatnym voenachalnikam U Vytrymkah pra noravy i zhyccyo rymskih imperataray yago dasyagnennya paraynoyvayucca z dasyagnennyami Alyaksandra Makedonskaga i Cezara Tacyt peraemnik Ayreliyana lichyy tago vyratavalnikam Ryma i zagaday kozhnamu gramadzyaninu mec zhyvapisny partret Ayreliyana ZayvagiVytrymki pra noravy i zhyccyo rymskih imperataray XXXV 2 pavedamlyayuc shto bitva byla vyjgrana rymlyanami Ale hutchej za ysyo abodva baki prosta panesli vyalikiya straty Zabojstva Ayreliyana datuecca y litaratury pa roznamu ad sakavika da snezhnya 275 goda Merkavanaya data smerci zasnavanaya na datavanni manet adnosicca da kanca leta pachatku voseni 275 goda KrynicyLucius Aurelian Brockhaus Enzyklopadie Praverana 9 kastrychnika 2017 lt a href https wikidata org wiki Track Q237227 gt lt a gt Aureliano Diccionario biografico espanol Real Academia de la Historia 2011 lt a href https wikidata org wiki Track Q41705771 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q2720582 gt lt a gt Aurelian https pantheon world profile person AurelianPraverana 9 kastrychnika 2017 PLRE L Domitius Aurelianus 6 M Grant Rimskie imperatory Avrelian M 1998 Korner Christian Aurelian 270 275 An Online Encyclopedia of Roman Emperors 2001 Ayrelij Viktar Vymanni pra noravy i zhycci rymskih imperataray 35 1 Eytropij Breviyaryj ad zasnavannya gorada IX 13 1 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan III 1 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan IV 3 7 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 34 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan V 7 1 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan V 5 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan V 8 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 39 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 40 Ayrelij Viktar Pra cezaray XXXIII 21 Weigel Richard D Claudius II Gothicus 268 270 De Imperatoribus Romanis 2001 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 42 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 41 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 43 44 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 45 A Stein Prosopographia Imperii Romani III 2 p 41 D Kienast Die Munzreform Aurelians r 234 Ayreliyan na sajce imperiumromanum Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan VI 1 Eytropij Breviyaryj ad zasnavannya Gorada XIII 1 Ayrelij Viktar Pra cezaray XXXV 11 Ayreliyan na sajce imperiumromanum D Kienast Die Munzreform Aurelians r 236 Pat Southern The Roman Empire from Severus to Constantine Routledge 2001 r 79 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 49 Jona Lendering Aurelian Livius org Arhivavana 21 verasnya 2012 Zosim Novaya gistoryya I 48 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 50 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXI 1 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 51 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 52 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 54 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 152 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 152 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 153 Pseyda Ayrelij Viktar Vytrymki pra zhyccyo i noravy rymskih imperataray XXXII 3 Zosim Novaya gistoryya I 49 G Barbieri L albo senatorio da Settimio Severo a Carino 193 285 r 410 PLRE Domitianus 1 Gistoryya Aygustay Galien II 6 Ayrelij Viktar Pra cezaray XXXVI 6 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 81 82 Pseyda Ayrelij Viktar Vytrymki pra zhyccyo i noravy rymskih imperataray XXXV 4 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 317 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 55 Pat Southern The Roman Empire from Severus to Constantine r 120 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 316 E Groag s v Domitius no 36 RE V 1 1903 col 1363 1366 Sergeev I Rimskaya Imperiya v III veke nashej ery Harkov 1999 str 135 Parker H M D A History of the Roman world r 199 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 70 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 71 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXII 3 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXII 5 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXII 6 Richard Stoneman Palmyra and Its Empire Zenobia s Revolt against Rome r 170 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 72 Gistoryya Aygustay Ayreliyan XXIII 2 Richard Stoneman Palmyra and Its Empire Zenobia s Revolt against Rome r 167 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 73 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 74 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 75 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 76 Richard Stoneman Palmyra and Its Empire Zenobia s Revolt against Rome r 176 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXVIII 3 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXVIII 4 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXX 3 WAlaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 78 Richard Stoneman Palmyra and Its Empire Zenobia s Revolt against Rome r 177 WAlaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 80 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXX 4 Ayrelij Viktar Pra cezaray XXXIX 43 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 109 Zosim Novaya gistoryya I 56 2 Gistoryya Aygustay XXIX 2 nazyvae yago Ahilam Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 83 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 120 Pat Southern The Roman Empire from Severus to Constantine Routledge 2001 r 118 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 84 Ayrelij Viktar Pra cezaray XXXV 4 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 312 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXIX 1 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 186 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 184 Laktancyj Pra smerci ganicelyay VI 1 Eysevij Kesaryjski Carkoynaya gistoryya VII XXX 18 D Kienast Die Munzreform Aurelians r 547 565 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 158 D Kienast Die Munzreform Aurelians r 564 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 130 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 128 146 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 135 Sergeev I Rimskaya Imperiya v III veke nashej ery Harkov 1999 str 63 Alfoldi A The Crisis of the Empire r 410 Parker H M D A History of Roman world r 181 Grosse R Romische Militargeschichte Von Gallienus Bis Zum Beginn Der Byzantinischen Themenverfassung r 20 21 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 138 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 139 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 140 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 180 Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 r 194 Sergeev I Rimskaya Imperiya v III veke nashej ery Harkov 1999 str 81 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan L 1 Parker H M D A History of Roman world r 207 Shercl R Rimskoe monetnoe delo str 111 Netushil I V Obzor Rimskoj istorii str 286 Sergeev I Rimskaya Imperiya v III veke nashej ery Harkov 1999 str 82 Eytropij Breviyaryj ad zasnavannya Gorada IX 14 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan IV 1 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan X 2 Cirkin Yu B 2009 Imperator Tacit Studia historica IX M 127 Uilyam Smit Ulpij Krynit angl nedastupnaya spasylka Smith s Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology 1849 Arhivavana z pershakrynicy 2 lyutaga 2007 PLRE Severina 2 Cirkin Yu B 2009 Imperator Tacit Studia historica IX M 127 129 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XL 2 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXV 5 Levi M A L impero Romano dalla battaglia di Azio alia morte di Theodosio I Torino 1967 r 513 Shtaerman E M Krizis III v Rimskoj imperii str 153 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXVI 2 Zosim Novaya gistoryya I 62 1 zave yago Erotam Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXVI 4 Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan XXVI 5 6 Pat Southern The Roman Empire from Severus to Constantine Routledge 2001 r 125 Cirkin Yu B 2009 Imperator Tacit str 127 129 Ayreliyan na sajce imperiumromanum Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan L 5 Levi M A L impero Romano dalla battaglia di Azio alia morte di Theodosio I Torino 1967 r 513 Alaric Watson Aurelian and the Third Century Routledge 1999 r 141 Pseyda Ayrelij Viktar Vytrymki pra noravy i zhycci rymskih imperataray XXXV 2 LitaraturaPershasnaya litaratura Ayrelij Viktar Klaydzij II Pra cezaray Eytropij Breviyaryj ad zasnavannya Gorada Flavij Vopisk Sirakuzyanin Gistoryya Aygustay Boski Ayreliyan M Navuka 1992 Zosim Novaya Gistoryya Kniga I Laktancyj Pra smerci ganicelyay Chastka VI Arhivavana 31 maya 2008 Dasledavanni Homo L Essai sur le regne de l empereur Aurelien Paris 1904 Barbieri G L albo senatorio da Settimio Severo a Carino 193 285 Roma 1952 Levi M A L impero Romano dalla battaglia di Azio alia morte di Theodosio I Torino 1967 L Domitius Aurelianus 6 Prosopography of the Later Roman Empire J Morris Cambridge University Press 1971 Vol I A D 260 395 P 129 ISBN 0 521 07233 6 2001 reprint Kienast D Romische Kaisertabelle Grundzuge einer romischen Kaiserchronologie Darmstadt 1996 Grant M Avrelian rusk nedastupnaya spasylka Rimskie imperatory 1998 Arhivavana z pershakrynicy 19 krasavika 2012 Watson A Aurelian and the Third Century Routledge 1999 Sergeev I Rimskaya Imperiya v III veke nashej ery Harkov 1999 Southern P The Roman Empire from Severus to Constantine Routledge 2001 Korner C Aurelian 270 275 angl nedastupnaya spasylka An Online Encyclopedia of Roman Emperors 2001 Arhivavana z pershakrynicy 7 maya 2021 White J F Restorer of the World The Roman Emperor Aurelian Tempus Publishing 2005 Lucius Domitius Aurelianus nyam nedastupnaya spasylka Personen Kaiser Arhivavana z pershakrynicy 25 zhniynya 2011 SpasylkiNa Vikishovishchy yosc medyyafajly pa teme Ayreliyan Manety Ayreliyana Gety artykul uvahodzic u lik vydatnyh artykulay belaruskamoynaga razdzela Vikipedyi

Апошнія артыкулы
  • Май 21, 2025

    Нікаля Бурбакі

  • Май 21, 2025

    Нізіна

  • Май 19, 2025

    Нізкі Рынак

  • Май 21, 2025

    Ніжняя Саксонія

  • Май 20, 2025

    Ніжняя Аўстрыя

www.NiNa.Az - Студыя

  • Вікіпедыя
  • Музыка
Звяжыцеся з намі
Мовы
Звязацца з намі
DMCA Sitemap
© 2019 nina.az - Усе правы абаронены.
Аўтарскія правы: Dadash Mammadov
Бясплатны сайт для абмену дадзенымі і файламі з усяго свету.
Верхняя частка