Эпіку́р (грэч. Επίκουρος; 341 да н.э., востраў Самас, Грэцыя — 270 да н.э.) — старажытнагрэчаскі філосаф, заснавальнік эпікурэізму.
Эпікур | |
---|---|
стар.-грэч.: Ἐπίκουρος | |
![]() | |
Дата нараджэння | 342 да н.э. |
Месца нараджэння |
|
Дата смерці | 270 да н.э.[…] |
Месца смерці |
|
Месца пахавання | |
Грамадзянства |
|
Бацька | Неокл Самаскі[d] |
Маці | Херастрата[d] |
Род дзейнасці | філосаф, пісьменнік |
Навуковая сфера | філасофія |
Вядомыя вучні | Hermarchus[d], Polyaenus of Lampsacus[d], Leonteus of Lampsacus[d], Themista of Lampsacus[d], Colotes[d], Leontion[d], Mys[d], Menoeceus[d], Pythocles[d], Nicanor[d], Ctesippus[d], Apelles[d], Mammarion[d], Hedeia[d], Erotion[d], Nicidion[d], Boison[d], Demetria[d], Athenaios[d] і Mentorides[d] |
![]() |
Біяграфічныя звесткі
У 306 да н.э. заснаваў у Афінах філасофскую школу, якая атрымала назву «Сад Эпікура». Аўтар каля 300 твораў, у т.л. «Аб прыродзе» ў 37 кнігах. Да нас дайшлі толькі тры яго пісьмы, шэраг фрагментаў і выказванняў.
Светапогляд
У адрозненне ад папярэднікаў Эпікур бачыў у філасофіі не толькі тэарэтычнае, сузіральнае, але і практычнае вучэнне, якое прасвятляе чалавека, збаўляе яго ад страху, хваляванняў і сцвярджае ціхамірнасць духу. На яго думку, гэта і ёсць зямное шчасце, таму што бессмяротнай душы і замагільнага жыцця не існуе. Лічыў, што для шчасця чалавеку дастаткова абмежаваць свае задавальненні тымі, якія адпавядаюць яго прыродзе і неабходныя для жыцця; вышэйшую дабрачыннасць бачыў у разважлівасці.
Анталогія Эпікура грунтавалася на атамістычным вучэнні Дэмакрыта. Ён лічыў, што ўсе рэчы, у т.л. душа, складаюцца з атамаў, якія пры сваім руху здольныя адхіляцца ад прамой лініі. Магчымасць руху атамаў абгрунтоўваў наяўнасцю пустаты. Сусвет разглядаў як сукупнасць цел і пустаты, лічыў, што Сусвет складаецца з мноства светаў, якія ўзніклі самастойна, без якой-небудзь знешняй сілы.
У гнасеалогіі Эпікур прытрымліваўся і зыходзіў з таго, што ад кожнага з цел навакольнага свету зыходзяць копіі (вобразы), якія складаюцца з найтанчэйшых атамаў і пранікаюць у органы пачуццяў чалавека, ствараюць пачуццёвыя ўспрыманні.
Прызнаваў існаванне багоў, але, на яго думку, яны знаходзяцца ў міжсусветнай прасторы і не ўмешваюцца ў рэальнае жыццё чалавека.
Спадчына
Вучэнне Эпікура атрымала далейшае развіццё ў працах Лукрэцыя, значна паўплывала на еўрапейскую філасофію новага часу (П. Гасендзі і інш.). На Беларусі ідэі Эпікура набылі пашырэнне ў эпоху Адраджэння (К. Бекеш, С. Р. Лован, К. Лышчынскі і інш.).
Зноскі
- Bibliothèque nationale de France Record #13091438g // BnF catalogue général — Paris: BnF. Праверана 8 кастрычніка 2016.
- Encyclopædia Britannica: a dictionary of arts, sciences, literature and general information / H. Chisholm — 11 — New York, Cambridge, England: University Press, 1911.
- группа авторов Энциклопедический словарь / под ред. И. Е. Андреевский, К. К. Арсеньев, Ф. Ф. Петрушевский — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1890.
- Эпикур // Малая советская энциклопедия / под ред. Н. Л. Мещеряков — 2 — Советская энциклопедия, 1936.
- (not translated to la) Prosopographia Attica — Berolinum: 1901.
- Любкер Ф. Neocles // Реальный словарь классических древностей по Любкеру / под ред. Ф. Ф. Зелинский, А. И. Георгиевский, М. С. Куторга и др. — СПб.: Общество классической филологии и педагогики, 1885. — С. 913.
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Epiku r grech Epikoyros 341 da n e vostray Samas Grecyya 270 da n e starazhytnagrechaski filosaf zasnavalnik epikureizmu Epikurstar grech ἘpikoyrosData naradzhennya 342 da n e Mesca naradzhennya Samas Paynochnyya Egejskiya astravy GrecyyaData smerci 270 da n e Mesca smerci Afiny Starazhytnyya AfinyMesca pahavannya AfinyGramadzyanstva Starazhytnyya AfinyBacka Neokl Samaski d Maci Herastrata d Rod dzejnasci filosaf pismennikNavukovaya sfera filasofiyaVyadomyya vuchni Hermarchus d Polyaenus of Lampsacus d Leonteus of Lampsacus d Themista of Lampsacus d Colotes d Leontion d Mys d Menoeceus d Pythocles d Nicanor d Ctesippus d Apelles d Mammarion d Hedeia d Erotion d Nicidion d Boison d Demetria d Athenaios d i Mentorides d Medyyafajly na VikishovishchyBiyagrafichnyya zvestkiU 306 da n e zasnavay u Afinah filasofskuyu shkolu yakaya atrymala nazvu Sad Epikura Aytar kalya 300 tvoray u t l Ab pryrodze y 37 knigah Da nas dajshli tolki try yago pismy sherag fragmentay i vykazvannyay SvetapoglyadU adroznenne ad papyarednikay Epikur bachyy u filasofii ne tolki tearetychnae suziralnae ale i praktychnae vuchenne yakoe prasvyatlyae chalaveka zbaylyae yago ad strahu hvalyavannyay i scvyardzhae cihamirnasc duhu Na yago dumku geta i yosc zyamnoe shchasce tamu shto bessmyarotnaj dushy i zamagilnaga zhyccya ne isnue Lichyy shto dlya shchascya chalaveku dastatkova abmezhavac svae zadavalnenni tymi yakiya adpavyadayuc yago pryrodze i neabhodnyya dlya zhyccya vyshejshuyu dabrachynnasc bachyy u razvazhlivasci Antalogiya Epikura gruntavalasya na atamistychnym vuchenni Demakryta Yon lichyy shto yse rechy u t l dusha skladayucca z atamay yakiya pry svaim ruhu zdolnyya adhilyacca ad pramoj linii Magchymasc ruhu atamay abgruntoyvay nayaynascyu pustaty Susvet razglyaday yak sukupnasc cel i pustaty lichyy shto Susvet skladaecca z mnostva svetay yakiya yznikli samastojna bez yakoj nebudz zneshnyaj sily U gnasealogii Epikur prytrymlivaysya i zyhodziy z tago shto ad kozhnaga z cel navakolnaga svetu zyhodzyac kopii vobrazy yakiya skladayucca z najtanchejshyh atamay i pranikayuc u organy pachuccyay chalaveka stvarayuc pachuccyovyya ysprymanni Pryznavay isnavanne bagoy ale na yago dumku yany znahodzyacca y mizhsusvetnaj prastory i ne ymeshvayucca y realnae zhyccyo chalaveka SpadchynaVuchenne Epikura atrymala dalejshae razviccyo y pracah Lukrecyya znachna payplyvala na eyrapejskuyu filasofiyu novaga chasu P Gasendzi i insh Na Belarusi idei Epikura nabyli pashyrenne y epohu Adradzhennya K Bekesh S R Lovan K Lyshchynski i insh ZnoskiBibliotheque nationale de France Record 13091438g BnF catalogue general Paris BnF Praverana 8 kastrychnika 2016 lt a href https wikidata org wiki Track Q90 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q193563 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q15222191 gt lt a gt Encyclopaedia Britannica a dictionary of arts sciences literature and general information H Chisholm 11 New York Cambridge England University Press 1911 lt a href https wikidata org wiki Track Q5607942 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q867541 gt lt a gt gruppa avtorov Enciklopedicheskij slovar pod red I E Andreevskij K K Arsenev F F Petrushevskij SPb Brokgauz Efron 1890 lt a href https wikidata org wiki Track Q1690980 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q4065721 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q19908137 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q1782723 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q4361720 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q602358 gt lt a gt Epikur Malaya sovetskaya enciklopediya pod red N L Mesheryakov 2 Sovetskaya enciklopediya 1936 lt a href https wikidata org wiki Track Q1228391 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q1768199 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q66386517 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q87327189 gt lt a gt not translated to la Prosopographia Attica Berolinum 1901 lt a href https wikidata org wiki Track Q2113277 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q1697841 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q64 gt lt a gt Lyubker F Neocles Realnyj slovar klassicheskih drevnostej po Lyubkeru pod red F F Zelinskij A I Georgievskij M S Kutorga i dr SPb Obshestvo klassicheskoj filologii i pedagogiki 1885 S 913 lt a href https wikidata org wiki Track Q101490 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q1459210 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q694826 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q4135787 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q24933120 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q30059240 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q45185758 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q4249594 gt lt a gt