Неапратэразой, англ.: Neoproterozoic Era — геахраналагічная эра (апошняя эра пратэразоя), якая пачалася 1 млрд гадоў таму і завяршылася 542 млн гадоў таму.
Неапратэразой | |
---|---|
Дата пачатку | каля |
Дата заканчэння | каля |
Колер (шаснаццатковы трыплет) | FEB342 |
![]() |
З геалагічнай кропкі гледжання характарызуецца распадам старажытнага суперкантынента як мінімум на 8 фрагментаў, у сувязі з чым спыняе існаванне старажытны суперакіян . Падчас наступіла самае маштабнае аблядненне Зямлі — льды дасягалі экватара ().
Да позняга неапратэразоя (эдыякарый) адносяцца найстаражытныя выкапні рэштак жывых арганізмаў, бо менавіта ў гэты час у жывых арганізмаў пачынае выпрацоўвацца нейкае падабенства цвёрдай або шкілета. Большасць фаўны неапратэразоя не можа лічыцца продкамі сучасных жывёл, і ўсталяваць іх месца на эвалюцыйным дрэве вельмі праблематычна.
Неапратэразой падзелены на 3 перыяды:
Зноскі
- Cohen K. M., Gibbard P., Fan J. International Chronostratigraphic Chart 2024/12 — International Commission on Stratigraphy, 2024.
- https://stratigraphy.org/ICSchart/CGMW_ICS_colour_codes.xlsx
Літаратура
- Иорданский Н. Н. Развитие жизни на земле. — М.: Просвещение, 1981.
- Короновский Н. В., Хаин В. Е., Ясаманов Н. А. Историческая геология : Учебник. — М.: Академия, 2006.
- Ушаков С. А., Ясаманов Н. А. Дрейф материков и климаты Земли. — М.: Мысль, 1984.
- Ясаманов Н. А. Древние климаты Земли. — Л.: Гидрометеоиздат, 1985.
- Ясаманов Н. А. Популярная палеогеография. — М.: Мысль, 1985.
Аўтар: www.NiNa.Az
Дата публікацыі:
Neapraterazoj angl Neoproterozoic Era geahranalagichnaya era aposhnyaya era praterazoya yakaya pachalasya 1 mlrd gadoy tamu i zavyarshylasya 542 mln gadoy tamu NeapraterazojData pachatkukalyaData zakanchennyakalyaKoler shasnaccatkovy tryplet FEB342 Medyyafajly na VikishovishchyGeahranalagichnaya shkalaEon Era PeryyadF a n e r a z o j Kajnazoj ChacvyarcichnyNeagenPaleagenMezazoj MelYuraTryyasPaleazoj PermKarbonDevonSilurArdovikKembryjD a k e m b r y j P r a t e r a z o j Nea praterazoj EdyyakaryjKryagenijTonijMeza praterazoj StenijEktazijKalimijPalea praterazoj StateryjAraziryjRyasijSideryjA r h e j NeaarhejMezaarhejPaleaarhejEaarhejKatarhejKrynica Z gealagichnaj kropki gledzhannya haraktaryzuecca raspadam starazhytnaga superkantynenta yak minimum na 8 fragmentay u suvyazi z chym spynyae isnavanne starazhytny superakiyan Padchas nastupila samae mashtabnae ablyadnenne Zyamli ldy dasyagali ekvatara Da poznyaga neapraterazoya edyyakaryj adnosyacca najstarazhytnyya vykapni reshtak zhyvyh arganizmay bo menavita y gety chas u zhyvyh arganizmay pachynae vypracoyvacca nejkae padabenstva cvyordaj abo shkileta Bolshasc fayny neapraterazoya ne mozha lichycca prodkami suchasnyh zhyvyol i ystalyavac ih mesca na evalyucyjnym dreve velmi prablematychna Neapraterazoj padzeleny na 3 peryyady Tonij Kryagenij EdyyakaryjZnoskiCohen K M Gibbard P Fan J International Chronostratigraphic Chart 2024 12 International Commission on Stratigraphy 2024 lt a href https wikidata org wiki Track Q402104 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q63456514 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q1740096 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q57807895 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q131615085 gt lt a gt https stratigraphy org ICSchart CGMW ICS colour codes xlsxLitaraturaIordanskij N N Razvitie zhizni na zemle M Prosveshenie 1981 Koronovskij N V Hain V E Yasamanov N A Istoricheskaya geologiya Uchebnik M Akademiya 2006 Ushakov S A Yasamanov N A Drejf materikov i klimaty Zemli M Mysl 1984 Yasamanov N A Drevnie klimaty Zemli L Gidrometeoizdat 1985 Yasamanov N A Populyarnaya paleogeografiya M Mysl 1985