Azərbaycanca  AzərbaycancaБеларуская  БеларускаяDeutsch  DeutschEnglish  EnglishFrançais  FrançaisҚазақ  ҚазақLietuvių  LietuviųРусский  Русскийภาษาไทย  ภาษาไทยTürkçe  TürkçeУкраїнська  Українська
Падтрымка
www.global-by3.nina.az
  • Галоўная
  • Вікіпедыя
  • Музыка

У паняцця ёсць і іншыя значэнні гл Конга Дэмакраты чная Рэспу бліка Ко нга фр République démocratique du Congo дзяржава

ДР Конга

  • Галоўная старонка
  • Вікіпедыя
  • ДР Конга
У паняцця ёсць і іншыя значэнні, гл. Конга.

Дэмакраты́чная Рэспу́бліка Ко́нга (фр.: République démocratique du Congo) — дзяржава ў Цэнтральнай Афрыцы, на поўнач і поўдзень ад экватар. Па плошчы (2345,4 тыс. км²) — другая (пасля Алжыра) дзяржава Афрыкі.

Дэмакратычная Рэспубліка Конга
фр.: République démocratique du Congo
image image
Сцяг Дэмакратычнай Рэспублікі Конга Герб Дэмакратычнай Рэспублікі Конга
image
Гімн: «Debout Congolaise»
Дата незалежнасці 30 чэрвеня 1960 (ад Бельгіі)
Афіцыйная мова французская
Сталіца Кіншаса
Найбуйнейшы горад Кіншаса, Матады
Форма кіравання Парламенцкая рэспубліка

Фелікс Чысекеды
Плошча
• Агулам
• % воднай паверхні
11-я ў свеце
2 345 410 км²
3,3
Насельніцтва
• Ацэнка (2009)
• Шчыльнасць

66 020 000 чал. (23-я)
28 чал./км²
ІРЧП (2007) ▲ 0.389 (нізкі) (176-ы)
Валюта Кангалезскі франк
Інтэрнэт-дамен .cd
Код ISO (Alpha-2) CD
Код ISO (Alpha-3) COD
Код МАК COD
Тэлефонны код +243
Часавыя паясы +1…+2

Мяжуе на поўначы з Цэнтральна-Афрыканскай Рэспублікай, Паўднёвым Суданам, на ўсходзе Угандай, Руандай, Бурундзі, Танзаніяй (з апошнімі дзвюма — на возеры Танганьіка), на поўдні з Замбіяй, Анголай, Рэспублікай Конга. Тэрыторыя Дэмакратычнай Рэспублікі Конга моцна аддаленая ад узбярэжжа Атлантычнага акіяна і выходзіць да яго толькі вузкім калідорам ўздоўж ракі Конга з партамі Бома і Матады пры яе вусці.

Гісторыя

Найстаражытным насельніцтвам Конга былі пігмеі. У II тысячагоддзі да н. э. з поўначы пачалі міграваць земляробчыя плямёны банту, якія прынеслі з сабой земляробства, металургію і стварылі першыя дзяржаўныя ўтварэнні. Найбольш значным сярод іх было каралеўства Конга, якое, ўзнікла каля XIV стагоддзя.

Пад канец XV ст. у вусці ракі Конга з’явіліся партугальцы. Асноўным прыбыткам Конга стаў з еўрапейскімі краінамі, асабліва з Партугаліяй. Кангалезскія рабы выкарыстоўваліся на плантацыях Амерыкі. У 1876 годзе ў краіну праніклі бельгійцы. У 1908 годзе краіна стала калоніяй Бельгіі.

У 1959 годзе Нацыянальны рух Конга чале з Патрысам Лумумбай выйграў выбары ў мясцовы парламент, 30 чэрвеня 1960 года краіна атрымала незалежнасць пад імем Рэспубліка Конга. З 27 кастрычніка 1971 года перайменавана ў Заір. Пасля звяржэння дыктатуры Мабуту Сесе Секо ў 1997 годзе краіна атрымала сучасную назву.

Прыродна-рэсурсны патэнцыял

Асноўны артыкул: Геаграфія Дэмакратычнай Рэспублікі Конга
image
Вулкан Ньірагонга

Большая частка краіны (цэнтральны і паўночна-заходні раёны) займае шырокая ўпадзіна Конга. Самы нізкі ўчастак упадзіны, яе дно, уяўляе сабой плоскую багністую раўніну, якую перасякаюць шырокія рэчышчамі рэк Конга, Убангі, Касаі, Санкуру, Лукуга. У паніжэннях раўніны нямала азёр, найбольш буйныя з якіх — Ма́і-Ндо́мбе і Тумба. Упадзіна Конга і прылеглы да яе пояс плато з усіх бакоў акружаны пласкагор'ямі і градамі гор, адасобленыя вяршыні якіх дасягаюць вышыні 800—1000 м над узроўнем мора.

Тэрыторыя Дэмакратычнай Рэспублікі Конга багатая на разнастайныя карысныя выкапні. У гэтых адносінах краіна адносіцца да ліку самых багатых не толькі ў Афрыцы, але і ў свеце. У нетрах краіны змешчаны велізарныя запасы поліметалічных руд (перш за ўсё медна—кобальтавых і медна—цынкавых), касітэрыту (волава), рэдкіх металаў (танталу і ніобію, літыю, германію і інш), сыравіны для чорнай металургіі (марганец, жалезныя руды, легіравальныя металы), каштоўных металаў. Тут размяшчаюцца найбуйнейшыя ў свеце радовішчы тэхнічных алмазаў, адкрыты баксіты. З паліўна-энергетычных рэсурсаў варта адзначыць патэнцыйныя запасы гідраэнергіі, радовішчы вугалю, нафты і прыроднага газу.

Асабліва насычаны прыроднымі рэсурсамі паўднёвы ўсход краіны — правінцыя Катанга, дзе сканцэнтраваны буйныя запасы меднай, кобальтавай, марганцавай руды, уранініты. Гэта кангалезская частка Меднага поясу, працягласцю больш за 360 км. На ўсходзе здабываецца золата і алавянныя руды, маецца каменны вугаль, на поўдні — алмазы. На акіянскім шэльфе выяўленыя радовішчы нафты. Нацыянальны парк Салонга.

У Конга самая густая рачная сетка ў Афрыцы і велізарныя запасы гідраэнергіі. Больш за палову тэрыторыі занята вечназялёнымі лясамі, якія даюць каштоўную вырабную драўніну. На поўдні пераважаюць паркавыя саванны.

Насельніцтва

image
Скульптура народа конга

Насельніцтва ДРК адрозніваецца вялікай этнічнай складанасцю. Карэннае насельніцтва належыць да двух расавых груп: экватарыяльнай і пігмейскай. У краіне звыш 300 плямёнаў і народнасцяў. Рассяленне жыхароў нераўнамернае: раёны саванны, якія займаюць перыферыйныя часткі краіны, маюць высокую шчыльнасць, але найбольшая люднасць назіраецца па ніжнім цячэнні р. Конга. Пераважае сельскае насельніцтва (звыш 70 %).

Колькасць насельніцтва — 66,5 мільёнаў чалавек (адзнака на ліпень 2008).

Гадавы прырост — 3,2 %.

Нараджальнасць — 43 на 1000. Смяротнасць — 11 на 1000. Дзіцячая смяротнасць — 83 на 1000.

Сярэдняя працягласць жыцця — 52 гады ў мужчын, 56 гадоў у жанчын.

Заражанасць вірусам імунадэфіцыту (ВІЧ) — 4,2 % (ацэнка 2003 года).

Пісьменнасць — 81 % мужчын, 56 % жанчын.

Этнічны склад: больш за 200 плямёнаў, галоўным чынам банту; чатыры найбуйных племя — манга, лубу, конга і мангбету-азандэ разам складаюць 45 % насельніцтва.

Мовы: французская (афіцыйная), лінгала (мова міжэтнічных зносін), кінгвана (дыялект суахілі), кіконга, чылуба.

Эканоміка

image
Аэрадром у Кіншасе

Хоць жыхары Дэмакратычнай Рэспублікі Конга адны з самых бедных у свеце па (каля $ 200 на жыхара), па прыродных багаццях гэта адна з найбагацейшых краін свету: кошт мінеральных рэсурсаў ацэньваецца ў 24 трыльёны даляраў.

У параўнанні з сярэдзінай 1980-х гадоў эканоміка краіны значна скарацілася. У момант атрымання незалежнасці (ў 1960 годзе) ДР Конга была другой (пасля Паўднёва — Афрыканскай Рэспубліцы) па прамысловым развіцці краінай Афрыкі праз развітую здабыўную прамысловасць і адносна эфектыўны аграрны сектар. Узброеныя канфлікты, якія пачаліся ў 1996 годзе (Першая кангалезская вайна, Другая кангалезская вайна) значна паменшылі памеры эканомікі і прыбыткі бюджэту, прывялі да павелічэння знешняга доўгу. Войны і звязаныя з імі голад і хваробы прывялі да смерці больш за пяць мільёнаў чалавек. Ад недаядання пакутуе прыкладна дзве траціны насельніцтва краіны.

Дэмакратычная Рэспубліка Конга — краіна з аграрна-сыравіннай эканомікай, якая спалучае адсталую спажывецкую і высокатаварную сельскую гаспадарку, арыентаваную на экспарт з буйной прамысловасцю па здабычы і перапрацоўцы мінеральнай сыравіны, прызначанай таксама для вывазу.

Аснова прамысловасці ДРК — горназдабыўныя галіны і каляровая металургія. Конга займае першае месца ў свеце па здабычы кобальту (70 % сусветнага вытворчасці) і тэхнічных алмазаў (30 % сусветнай здабычы). Выплаўляецца значная колькасць медзі, кобальту і іншых металаў. Галоўны раён горназдабыўной прамысловасці і каляровай металургіі — Правінцыя Верхняя Катанга. Гэта кангалезская частка Меднага поясу. Вядучыя вытворчыя цэнтры — Лубумбашы, Калвезі. З патрэбамі гэтых галін звязана развіццё энергетыкі краіны, аснову якой складаюць ГЭС.

Сельская гаспадарка знаходзіцца на нізкім узроўні развіцця і не забяспечвае патрэбнасці насельніцтва ў прадуктах харчавання. У аграрным сектары занята звыш 3/4 эканамічна актыўнага насельніцтва краіны. На экспарт вырошчваюцца алейная пальма, каучуканосы, бавоўнік, кафейнае і какававае дрэвы. Жывёлагадоўля прадстаўлена слаба.

Транспарт

Агульная працягласць чыгунак перавышае 5 тыс. км. Па 400—кіламетровай чыгунцы, якая злучае сталіцу з портам Матады, ідуць асноўныя знешнегандлёвыя грузапатокі краіны. Цэнтр горнапрамысловага раёна Лубумбашы звязаны чыгункамі з трыма замежнымі партамі — Бейра (Мазамбік), (Ангола), Кейптаўн (ПАР). Даўжыня аўтамабільных дарог — 145 тыс. км, у тым ліку 2,4 тыс. км асфальтаваных. Дарогі значна зношаныя. Працягласць ўнутраных суднаходных шляхоў — 16 тыс. км. Для многіх раёнаў краіны адзіным відам зносін ёсць паветраны транспарт. Галоўная асаблівасць транспартнай сеткі краіны — неабходнасць ажыццяўляць перавозкі змешана, часам з некалькімі перагрузкамі, што павялічвае транспартныя выдаткі.

Знешні гандаль

Экспарт (6,1 млрд даляраў у 2007) - алмазы, золата, медзь, кобальт, лесаматэрыялы, сырая нафта, кавы.

Асноўныя пакупнікі экспарту (у 2008): Кітай 47,3%, Бельгія 15,4%, Фінляндыя 9,6%, ЗША 8,1%, Замбія 4,4%.

Імпарт (5,2 млрд дал у 2007) - прадукты харчавання, машынабудаўнічая прадукцыя, транспартныя сродкі, паліва.

Асноўныя пастаўшчыкі імпарту (у 2008) - ПАР 28,4%, Бельгія 9,9%, Замбія 7,1%, Кітай 5,9%, Кенія 5%.

Знешні доўг - 10 млрд долараў (у 2007 годзе).

Найбуйнейшыя спажыўцы сельскагаспадарчай і прамысловай прадукцыі ДРК — ЗША, Вялікабрытанія, Бельгія, Нідэрланды і іншыя краіны ЕС.

Адміністрацыйны падзел

Паводле Канстытуцыі 2006 года Дэмакратычная Рэспубліка Конга падзяляецца на 26 правінцый.

image
Правінцыі Дэмакратычнай Рэспублікі Конга
Нумар Правінцыя Цэнтр Плошча (км²) Насельніцтва (2005)
1 правінцыя Кіншаса Кіншаса 9 965 8 951 248
2 правінцыя Цэнтральнае Конга Матады 53 920 4 522 942
3 правінцыя Кванго 89 974 1 994 036
4 правінцыя Квілу 78 219 2 144 415
5 правінцыя Маі-Ндамбэ 127 465 1 768 327
6 правінцыя Касаі 95 631 3 199 891
7 правінцыя Лулуа 59 111 2 976 806
8 правінцыя Усходняе Касаі 9 481 2 702 430
9 правінцыя Ламамі 56 010 2 048 839
10 правінцыя Санкуру 105 000 1 374 239
11 правінцыя Маніема 132 520 1 246 787
12 правінцыя Паўднёвае Ківу Букаву 65 070 4 614 768
13 правінцыя Паўночнае Ківу Гома 59 483 3 564 434
14 правінцыя Ітуры 65 658 4 241 236
15 правінцыя Верхняе Уэле 89 683 1 920 867
16 правінцыя Чапо Кісангані 199 567 2 600 000
17 правінцыя Ніжняе Уэле 148 331 1 093 845
18 правінцыя Паўночнае Убангі 56 644 1 482 076
19 правінцыя Мангала 58 141 1 793 564
20 правінцыя Паўднёвае Убангі 51 648 2 744 345
21 Экватарыяльная правінцыя Мбандака 103 902 1 855 582
22 правінцыя Чуапа 132 940 1 316 855
23 правінцыя Танганьіка 134 940 ?
24 правінцыя Верхняе Ламамі 108 204 2 540 127
25 правінцыя Луалаба Калвезі 121 308 1 677 288
26 правінцыя Верхняя Катанга Лубумбашы 132 425 3 960 945

Органы ўлады

Дзейнічае Канстытуцыя, прынятая 18 лютага 2006 года.

Прэзідэнт — вярхоўны галоўнакамандуючы, гарант нацыянальнага суверэнітэту і тэрытарыяльнай цэласнасці краіны, а таксама выканання міжнародных дагавораў і пагадненняў: надзяляе паўнамоцтвамі губернатараў і віцэ-губернатараў правінцый; прызначае прэм’ер-міністра пасля кансультацый з парламенцкай большасцю; ажыццяўляе іншыя паўнамоцтвы ў адпаведнасці з Канстытуцыяй краіны.

Заканадаўчая ўлада належыць двухпалатнаму парламенту: ніжняя палата — Народны сход, верхняя палата — Сенат.

Адукацыя

image
Заняткі ў пачатковай школе

У 2001 годзе ўзровень пісьменнасці складаў прыкладна 67,2 % (80.9 % мужчыны і 54,1 % жанчыны) . Сістэма адукацыі Конга кіравалася трыма міністэрствамі: Міністэрствам пачатковай, сярэдняй і прафесійнай адукацыі (Ministère de l'Enseignement Primaire, Secondaire et Professionnel , MEPSP) , Міністэрствам вышэйшай адукацыі і універсітэтаў (Ministère de l'Enseignement Supérieur et Universitaire, MESU) і Міністэрствам сацыяльных спраў (Ministère des Affaires Sociales, MAS). Сістэма адукацыі падобная да бельгійскай. У 2002 годзе было 19 000 пачатковых школ з 160000 вучняў, 8000 школ другога ўзроўню з 110000 навучэнцаў. Пачатковая адукацыя бясплатная і абавязковая (артыкул 43 канстытуцыі 2005).

Колькасць вучняў у школах ўсталёўваецца паводле фармальнай рэгістрацыяй і не заўсёды адпавядае рэальнай наведвальнасці . У 2000 годзе 65 % дзяцей ва ўзросце ад 10 да 14 гадоў наведвалі школу . У выніку шасцігадовай грамадзянскай вайны больш за 5,2 мільёна дзяцей не атрымалі адукацыі .

Культура

Культура Дэмакратычнай Рэспублікі Конга вельмі разнастайная, бо яе насельніцтва складаецца з сотняў этнічных груп, у асноўным банту.

З канца дзевятнаццатага стагоддзя традыцыйны лад жыцця рэгіёну змяніўся праз каланіялізм, барацьбу за незалежнасць, доўгае кіраванне Мабуту Сесэ Секо, а ў апошні час — Першую і Другую Кангалезскія войны. Нягледзячы на гэта, кангалезскія традыцыі і культура захавалі сваю самабытнасць.

Афіцыйныя святы Дэмакратычнай Рэспублікі Конга

Дата Свята
1 студзеня Новы год
4 студзеня Дзень мучанікаў незалежнасці
1 мая Дзень Працы
17 мая Дзень вызвалення
24 чэрвеня Дзень рыбы
30 чэрвеня Дзень незалежнасці
1 жніўня Дзень бацькоў
14 кастрычніка Дзень юнацтва
27 кастрычніка Дзень трох Заіраў (ракі, грошай, краіны)
17 лістапада Дзень узброеных сіл
24 лістапада Дзень пачатку II рэспублікі

Крыніцы

  1. Department of Economic and Social Affairs Population Division (2009). "World Population Prospects, Table A.1" (.PDF). 2008 revision. United Nations. {{cite journal}}: Шаблон цытавання journal патрабуе |journal= (); line feed character у |author= на пазіцыі 42 ()
  2. Африка: энциклопедический справочник. Т. 2. Л—Я / Гл. ред. А. Громыко. Ред. колл. В. М. Власов, Н. И. Гаврилов и др. — М.: Советская энциклопедия, 1987. — С. 163. — 671 с. с илл. (руск.)
  3. DR Congo's $ 24 trillion fortune . - Free Online Library (нявызн.). Thefreelibrary.com. Архівавана з першакрыніцы 22 чэрвеня 2013. Праверана 7 лютага 2012. (англ.)
  4. Congo with $ 24 Trillion in Mineral Wealth BUT still Poor (нявызн.). News About Congo (15 сакавіка 2009). Архівавана з першакрыніцы 22 чэрвеня 2013. Праверана 7 лютага 2012. (англ.)
  5. Kuepper, Justin. Mining Companies Could See Big Profits in Congo « (нявызн.)(недаступная спасылка). Theotcinvestor.com (26 кастрычніка 2010). Архівавана з першакрыніцы 22 чэрвеня 2013. Праверана 7 лютага 2012. (англ.)
  6. Elle pouvait se prévaloir Архівавана 25 лістапада 2009. (фр.)
  7. Демократическая Республика Конго (руск.)
  8. 2103.html Central Intelligence Agency (нявызн.). Cia.gov. Праверана 9 лютага 2012.(недаступная спасылка)
  9. Constitution de la République démocratique du Congo — Wikisource <! — Bot generated title -> (фр.)
  10. "Дэмакратычная Рэспубліка Конга" 2005 Findings on the Worst Forms of Child Labor Архівавана 1 снежня 2006.. Міжнароднае бюро па працоўных пытаннях, Міністэрства працы ЗША, (2006). This article incorporates text from this source, which is in the public domain. (англ.)
  11. ДР Конго // Энциклопедия «Вокруг света» (руск.). Архівавана з першакрыніцы 31 ліпеня 2012. Праверана 26 мая 2011.

Літаратура

  • Конга Дэмакратычная Рэспубліка Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т.8: Канто — Кулі / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн.: БелЭн, 1999. — Т. 8. — 576 с. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0144-3.

Аўтар: www.NiNa.Az

Дата публікацыі: 21 Май, 2025 / 14:04

U panyaccya yosc i inshyya znachenni gl Konga Demakraty chnaya Respu blika Ko nga fr Republique democratique du Congo dzyarzhava y Centralnaj Afrycy na poynach i poydzen ad ekvatar Pa ploshchy 2345 4 tys km drugaya paslya Alzhyra dzyarzhava Afryki Demakratychnaya Respublika Konga fr Republique democratique du Congo Scyag Demakratychnaj Respubliki Konga Gerb Demakratychnaj Respubliki KongaGimn Debout Congolaise Data nezalezhnasci 30 chervenya 1960 ad Belgii Aficyjnaya mova francuzskayaStalica KinshasaNajbujnejshy gorad Kinshasa MatadyForma kiravannya Parlamenckaya respublikaFeliks ChysekedyPloshcha Agulam vodnaj paverhni 11 ya y svece 2 345 410 km 3 3Naselnictva Acenka 2009 Shchylnasc 66 020 000 chal 23 ya 28 chal km IRChP 2007 0 389 nizki 176 y Valyuta Kangalezski frankInternet damen cdKod ISO Alpha 2 CDKod ISO Alpha 3 CODKod MAK CODTelefonny kod 243Chasavyya payasy 1 2 Myazhue na poynachy z Centralna Afrykanskaj Respublikaj Paydnyovym Sudanam na yshodze Ugandaj Ruandaj Burundzi Tanzaniyaj z aposhnimi dzvyuma na vozery Tanganika na poydni z Zambiyaj Angolaj Respublikaj Konga Terytoryya Demakratychnaj Respubliki Konga mocna addalenaya ad uzbyarezhzha Atlantychnaga akiyana i vyhodzic da yago tolki vuzkim kalidoram yzdoyzh raki Konga z partami Boma i Matady pry yae vusci GistoryyaNajstarazhytnym naselnictvam Konga byli pigmei U II tysyachagoddzi da n e z poynachy pachali migravac zemlyarobchyya plyamyony bantu yakiya prynesli z saboj zemlyarobstva metalurgiyu i stvaryli pershyya dzyarzhaynyya ytvarenni Najbolsh znachnym syarod ih bylo karaleystva Konga yakoe yznikla kalya XIV stagoddzya Pad kanec XV st u vusci raki Konga z yavilisya partugalcy Asnoynym prybytkam Konga stay z eyrapejskimi krainami asabliva z Partugaliyaj Kangalezskiya raby vykarystoyvalisya na plantacyyah Ameryki U 1876 godze y krainu pranikli belgijcy U 1908 godze kraina stala kaloniyaj Belgii U 1959 godze Nacyyanalny ruh Konga chale z Patrysam Lumumbaj vyjgray vybary y myascovy parlament 30 chervenya 1960 goda kraina atrymala nezalezhnasc pad imem Respublika Konga Z 27 kastrychnika 1971 goda perajmenavana y Zair Paslya zvyarzhennya dyktatury Mabutu Sese Seko y 1997 godze kraina atrymala suchasnuyu nazvu Pryrodna resursny patencyyalAsnoyny artykul Geagrafiya Demakratychnaj Respubliki Konga Vulkan Niragonga Bolshaya chastka krainy centralny i paynochna zahodni rayony zajmae shyrokaya ypadzina Konga Samy nizki ychastak upadziny yae dno uyaylyae saboj ploskuyu bagnistuyu rayninu yakuyu perasyakayuc shyrokiya rechyshchami rek Konga Ubangi Kasai Sankuru Lukuga U panizhennyah rayniny nyamala azyor najbolsh bujnyya z yakih Ma i Ndo mbe i Tumba Upadzina Konga i prylegly da yae poyas plato z usih bakoy akruzhany plaskagor yami i gradami gor adasoblenyya vyarshyni yakih dasyagayuc vyshyni 800 1000 m nad uzroynem mora Terytoryya Demakratychnaj Respubliki Konga bagataya na raznastajnyya karysnyya vykapni U getyh adnosinah kraina adnosicca da liku samyh bagatyh ne tolki y Afrycy ale i y svece U netrah krainy zmeshchany velizarnyya zapasy polimetalichnyh rud persh za ysyo medna kobaltavyh i medna cynkavyh kasiterytu volava redkih metalay tantalu i niobiyu lityyu germaniyu i insh syraviny dlya chornaj metalurgii marganec zhaleznyya rudy legiravalnyya metaly kashtoynyh metalay Tut razmyashchayucca najbujnejshyya y svece radovishchy tehnichnyh almazay adkryty baksity Z paliyna energetychnyh resursay varta adznachyc patencyjnyya zapasy gidraenergii radovishchy vugalyu nafty i pryrodnaga gazu Asabliva nasychany pryrodnymi resursami paydnyovy yshod krainy pravincyya Katanga dze skancentravany bujnyya zapasy mednaj kobaltavaj margancavaj rudy uraninity Geta kangalezskaya chastka Mednaga poyasu pracyaglascyu bolsh za 360 km Na yshodze zdabyvaecca zolata i alavyannyya rudy maecca kamenny vugal na poydni almazy Na akiyanskim shelfe vyyaylenyya radovishchy nafty Nacyyanalny park Salonga U Konga samaya gustaya rachnaya setka y Afrycy i velizarnyya zapasy gidraenergii Bolsh za palovu terytoryi zanyata vechnazyalyonymi lyasami yakiya dayuc kashtoynuyu vyrabnuyu drayninu Na poydni peravazhayuc parkavyya savanny NaselnictvaSkulptura naroda konga Naselnictva DRK adroznivaecca vyalikaj etnichnaj skladanascyu Karennae naselnictva nalezhyc da dvuh rasavyh grup ekvataryyalnaj i pigmejskaj U kraine zvysh 300 plyamyonay i narodnascyay Rassyalenne zhyharoy neraynamernae rayony savanny yakiya zajmayuc peryferyjnyya chastki krainy mayuc vysokuyu shchylnasc ale najbolshaya lyudnasc naziraecca pa nizhnim cyachenni r Konga Peravazhae selskae naselnictva zvysh 70 Kolkasc naselnictva 66 5 milyonay chalavek adznaka na lipen 2008 Gadavy pryrost 3 2 Naradzhalnasc 43 na 1000 Smyarotnasc 11 na 1000 Dzicyachaya smyarotnasc 83 na 1000 Syarednyaya pracyaglasc zhyccya 52 gady y muzhchyn 56 gadoy u zhanchyn Zarazhanasc virusam imunadeficytu VICh 4 2 acenka 2003 goda Pismennasc 81 muzhchyn 56 zhanchyn Etnichny sklad bolsh za 200 plyamyonay galoynym chynam bantu chatyry najbujnyh plemya manga lubu konga i mangbetu azande razam skladayuc 45 naselnictva Movy francuzskaya aficyjnaya lingala mova mizhetnichnyh znosin kingvana dyyalekt suahili kikonga chyluba EkanomikaAeradrom u Kinshase Hoc zhyhary Demakratychnaj Respubliki Konga adny z samyh bednyh u svece pa kalya 200 na zhyhara pa pryrodnyh bagaccyah geta adna z najbagacejshyh krain svetu kosht mineralnyh resursay acenvaecca y 24 trylyony dalyaray U paraynanni z syaredzinaj 1980 h gadoy ekanomika krainy znachna skaracilasya U momant atrymannya nezalezhnasci y 1960 godze DR Konga byla drugoj paslya Paydnyova Afrykanskaj Respublicy pa pramyslovym razvicci krainaj Afryki praz razvituyu zdabyynuyu pramyslovasc i adnosna efektyyny agrarny sektar Uzbroenyya kanflikty yakiya pachalisya y 1996 godze Pershaya kangalezskaya vajna Drugaya kangalezskaya vajna znachna pamenshyli pamery ekanomiki i prybytki byudzhetu pryvyali da pavelichennya zneshnyaga doygu Vojny i zvyazanyya z imi golad i hvaroby pryvyali da smerci bolsh za pyac milyonay chalavek Ad nedayadannya pakutue prykladna dzve traciny naselnictva krainy Demakratychnaya Respublika Konga kraina z agrarna syravinnaj ekanomikaj yakaya spaluchae adstaluyu spazhyveckuyu i vysokatavarnuyu selskuyu gaspadarku aryentavanuyu na ekspart z bujnoj pramyslovascyu pa zdabychy i perapracoycy mineralnaj syraviny pryznachanaj taksama dlya vyvazu Asnova pramyslovasci DRK gornazdabyynyya galiny i kalyarovaya metalurgiya Konga zajmae pershae mesca y svece pa zdabychy kobaltu 70 susvetnaga vytvorchasci i tehnichnyh almazay 30 susvetnaj zdabychy Vyplaylyaecca znachnaya kolkasc medzi kobaltu i inshyh metalay Galoyny rayon gornazdabyynoj pramyslovasci i kalyarovaj metalurgii Pravincyya Verhnyaya Katanga Geta kangalezskaya chastka Mednaga poyasu Vyaduchyya vytvorchyya centry Lubumbashy Kalvezi Z patrebami getyh galin zvyazana razviccyo energetyki krainy asnovu yakoj skladayuc GES Selskaya gaspadarka znahodzicca na nizkim uzroyni razviccya i ne zabyaspechvae patrebnasci naselnictva y praduktah harchavannya U agrarnym sektary zanyata zvysh 3 4 ekanamichna aktyynaga naselnictva krainy Na ekspart vyroshchvayucca alejnaya palma kauchukanosy bavoynik kafejnae i kakavavae drevy Zhyvyolagadoylya pradstaylena slaba TranspartAgulnaya pracyaglasc chygunak peravyshae 5 tys km Pa 400 kilametrovaj chyguncy yakaya zluchae stalicu z portam Matady iduc asnoynyya zneshnegandlyovyya gruzapatoki krainy Centr gornapramyslovaga rayona Lubumbashy zvyazany chygunkami z tryma zamezhnymi partami Bejra Mazambik Angola Kejptayn PAR Dayzhynya aytamabilnyh darog 145 tys km u tym liku 2 4 tys km asfaltavanyh Darogi znachna znoshanyya Pracyaglasc ynutranyh sudnahodnyh shlyahoy 16 tys km Dlya mnogih rayonay krainy adzinym vidam znosin yosc pavetrany transpart Galoynaya asablivasc transpartnaj setki krainy neabhodnasc azhyccyaylyac peravozki zmeshana chasam z nekalkimi peragruzkami shto pavyalichvae transpartnyya vydatki Zneshni gandalEkspart 6 1 mlrd dalyaray u 2007 almazy zolata medz kobalt lesamateryyaly syraya nafta kavy Asnoynyya pakupniki ekspartu u 2008 Kitaj 47 3 Belgiya 15 4 Finlyandyya 9 6 ZShA 8 1 Zambiya 4 4 Impart 5 2 mlrd dal u 2007 pradukty harchavannya mashynabudaynichaya pradukcyya transpartnyya srodki paliva Asnoynyya pastayshchyki impartu u 2008 PAR 28 4 Belgiya 9 9 Zambiya 7 1 Kitaj 5 9 Keniya 5 Zneshni doyg 10 mlrd dolaray u 2007 godze Najbujnejshyya spazhyycy selskagaspadarchaj i pramyslovaj pradukcyi DRK ZShA Vyalikabrytaniya Belgiya Niderlandy i inshyya krainy ES Administracyjny padzelPavodle Kanstytucyi 2006 goda Demakratychnaya Respublika Konga padzyalyaecca na 26 pravincyj Pravincyi Demakratychnaj Respubliki KongaNumar Pravincyya Centr Ploshcha km Naselnictva 2005 1 pravincyya Kinshasa Kinshasa 9 965 8 951 2482 pravincyya Centralnae Konga Matady 53 920 4 522 9423 pravincyya Kvango 89 974 1 994 0364 pravincyya Kvilu 78 219 2 144 4155 pravincyya Mai Ndambe 127 465 1 768 3276 pravincyya Kasai 95 631 3 199 8917 pravincyya Lulua 59 111 2 976 8068 pravincyya Ushodnyae Kasai 9 481 2 702 4309 pravincyya Lamami 56 010 2 048 83910 pravincyya Sankuru 105 000 1 374 23911 pravincyya Maniema 132 520 1 246 78712 pravincyya Paydnyovae Kivu Bukavu 65 070 4 614 76813 pravincyya Paynochnae Kivu Goma 59 483 3 564 43414 pravincyya Itury 65 658 4 241 23615 pravincyya Verhnyae Uele 89 683 1 920 86716 pravincyya Chapo Kisangani 199 567 2 600 00017 pravincyya Nizhnyae Uele 148 331 1 093 84518 pravincyya Paynochnae Ubangi 56 644 1 482 07619 pravincyya Mangala 58 141 1 793 56420 pravincyya Paydnyovae Ubangi 51 648 2 744 34521 Ekvataryyalnaya pravincyya Mbandaka 103 902 1 855 58222 pravincyya Chuapa 132 940 1 316 85523 pravincyya Tanganika 134 940 24 pravincyya Verhnyae Lamami 108 204 2 540 12725 pravincyya Lualaba Kalvezi 121 308 1 677 28826 pravincyya Verhnyaya Katanga Lubumbashy 132 425 3 960 945Organy yladyDzejnichae Kanstytucyya prynyataya 18 lyutaga 2006 goda Prezident vyarhoyny galoynakamanduyuchy garant nacyyanalnaga suverenitetu i terytaryyalnaj celasnasci krainy a taksama vykanannya mizhnarodnyh dagavoray i pagadnennyay nadzyalyae paynamoctvami gubernataray i vice gubernataray pravincyj pryznachae prem er ministra paslya kansultacyj z parlamenckaj bolshascyu azhyccyaylyae inshyya paynamoctvy y adpavednasci z Kanstytucyyaj krainy Zakanadaychaya ylada nalezhyc dvuhpalatnamu parlamentu nizhnyaya palata Narodny shod verhnyaya palata Senat AdukacyyaZanyatki y pachatkovaj shkole U 2001 godze yzroven pismennasci skladay prykladna 67 2 80 9 muzhchyny i 54 1 zhanchyny Sistema adukacyi Konga kiravalasya tryma ministerstvami Ministerstvam pachatkovaj syarednyaj i prafesijnaj adukacyi Ministere de l Enseignement Primaire Secondaire et Professionnel MEPSP Ministerstvam vyshejshaj adukacyi i universitetay Ministere de l Enseignement Superieur et Universitaire MESU i Ministerstvam sacyyalnyh spray Ministere des Affaires Sociales MAS Sistema adukacyi padobnaya da belgijskaj U 2002 godze bylo 19 000 pachatkovyh shkol z 160000 vuchnyay 8000 shkol drugoga yzroynyu z 110000 navuchencay Pachatkovaya adukacyya byasplatnaya i abavyazkovaya artykul 43 kanstytucyi 2005 Kolkasc vuchnyay u shkolah ystalyoyvaecca pavodle farmalnaj registracyyaj i ne zaysyody adpavyadae realnaj navedvalnasci U 2000 godze 65 dzyacej va yzrosce ad 10 da 14 gadoy navedvali shkolu U vyniku shascigadovaj gramadzyanskaj vajny bolsh za 5 2 milyona dzyacej ne atrymali adukacyi KulturaKultura Demakratychnaj Respubliki Konga velmi raznastajnaya bo yae naselnictva skladaecca z sotnyay etnichnyh grup u asnoynym bantu Z kanca dzevyatnaccataga stagoddzya tradycyjny lad zhyccya regiyonu zmyaniysya praz kalaniyalizm baracbu za nezalezhnasc doygae kiravanne Mabutu Sese Seko a y aposhni chas Pershuyu i Druguyu Kangalezskiya vojny Nyagledzyachy na geta kangalezskiya tradycyi i kultura zahavali svayu samabytnasc Aficyjnyya svyaty Demakratychnaj Respubliki Konga Data Svyata1 studzenya Novy god4 studzenya Dzen muchanikay nezalezhnasci1 maya Dzen Pracy17 maya Dzen vyzvalennya24 chervenya Dzen ryby30 chervenya Dzen nezalezhnasci1 zhniynya Dzen backoy14 kastrychnika Dzen yunactva27 kastrychnika Dzen troh Zairay raki groshaj krainy 17 listapada Dzen uzbroenyh sil24 listapada Dzen pachatku II respublikiKrynicyDepartment of Economic and Social Affairs Population Division 2009 World Population Prospects Table A 1 PDF 2008 revision United Nations a href wiki D0 A8 D0 B0 D0 B1 D0 BB D0 BE D0 BD Cite journal title Shablon Cite journal cite journal a Shablon cytavannya journal patrabue journal line feed character u author na pazicyi 42 Afrika enciklopedicheskij spravochnik T 2 L Ya Gl red A Gromyko Red koll V M Vlasov N I Gavrilov i dr M Sovetskaya enciklopediya 1987 S 163 671 s s ill rusk DR Congo s 24 trillion fortune Free Online Library nyavyzn Thefreelibrary com Arhivavana z pershakrynicy 22 chervenya 2013 Praverana 7 lyutaga 2012 angl Congo with 24 Trillion in Mineral Wealth BUT still Poor nyavyzn News About Congo 15 sakavika 2009 Arhivavana z pershakrynicy 22 chervenya 2013 Praverana 7 lyutaga 2012 angl Kuepper Justin Mining Companies Could See Big Profits in Congo nyavyzn nedastupnaya spasylka Theotcinvestor com 26 kastrychnika 2010 Arhivavana z pershakrynicy 22 chervenya 2013 Praverana 7 lyutaga 2012 angl Elle pouvait se prevaloir Arhivavana 25 listapada 2009 fr Demokraticheskaya Respublika Kongo rusk 2103 html Central Intelligence Agency nyavyzn Cia gov Praverana 9 lyutaga 2012 nedastupnaya spasylka Constitution de la Republique democratique du Congo Wikisource lt Bot generated title gt fr Demakratychnaya Respublika Konga 2005 Findings on the Worst Forms of Child Labor Arhivavana 1 snezhnya 2006 Mizhnarodnae byuro pa pracoynyh pytannyah Ministerstva pracy ZShA 2006 This article incorporates text from this source which is in the public domain angl DR Kongo Enciklopediya Vokrug sveta rusk Arhivavana z pershakrynicy 31 lipenya 2012 Praverana 26 maya 2011 LitaraturaKonga Demakratychnaya Respublika Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 8 Kanto Kuli Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 1999 T 8 576 s 10 000 ekz ISBN 985 11 0144 3

Апошнія артыкулы
  • Май 21, 2025

    Нікаля Бурбакі

  • Май 21, 2025

    Нізіна

  • Май 19, 2025

    Нізкі Рынак

  • Май 21, 2025

    Ніжняя Саксонія

  • Май 20, 2025

    Ніжняя Аўстрыя

www.NiNa.Az - Студыя

  • Вікіпедыя
  • Музыка
Звяжыцеся з намі
Мовы
Звязацца з намі
DMCA Sitemap
© 2019 nina.az - Усе правы абаронены.
Аўтарскія правы: Dadash Mammadov
Бясплатны сайт для абмену дадзенымі і файламі з усяго свету.
Верхняя частка